🍪 Používáme soubory cookies
Tyto webové stránky používají soubory cookies a další sledovací nástroje s cílem vylepšení uživatelského prostředí, zobrazení přizpůsobeného obsahu a reklam, analýzy návštěvnosti webových stránek a zjištění zdroje návštěvnosti.
636/25.02.26 Uplatnění DPH u činností dle plánovací smlouvy
Předkládají: Ing. Stanislav Kryl, daňový poradce, č. osv. 3353
Bc. Daniel Dvořáček, daňový poradce, č. osv. 6208
1. Cíl příspěvku
Cílem tohoto příspěvku je vyjasnit, zda veřejnoprávní osoby (obce, městské části hl. m. Prahy, kraje) při uzavírání plánovacích smluv dle § 130 a 131 SZ vystupují jako orgány veřejné moci ve smyslu § 5 odst. 4 ZDPH.
Plánovací smlouvu uzavírají na jedné straně veřejnoprávní osoby (obce, městské části hl. m. Prahy, kraje) či vlastníci veřejné infrastruktury a na straně druhé stavebník. Plánovací smlouva byla vymezena SZ s účinností od 1. 7. 2024 jako smlouva veřejnoprávní, a z toho důvodu by mohly veřejnoprávní osoby plnění závazků z ní vyplývajících považovat za výkon veřejné moci dle § 5 odst. 4 ZDPH.
2. Použité zkratky
DPH – daň z přidané hodnoty
ZDPH – zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty
SDEU – Soudní dvůr Evropské unie
SZ – zákon č. 283/2021 Sb., Stavební zákon
DUZP – den uskutečnění zdanitelného plnění
DŘ – zákon č. 280/2009 Sb., Daňový řád
SŘ – zákon č. 500/2004 Sb., Správní řád
3. Teorie
3.1. Plánovací smlouva
Plánovací smlouva je právní dohoda, která může být uzavřena mezi stavebníkem-investorem a obcí, krajem, městskou částí hl. m. Prahy nebo vlastníkem veřejné infrastruktury. Jejím hlavním cílem je zajistit vyvážený rozvoj území a spravedlivou účast developerů na výstavbě v katastrálním území samosprávného celku[1].
Plánovací smlouvu upravil SZ s účinností od 1. 7. 2024. V tzv. starém stavebním zákoně (zákon č. 183/2006 Sb.) nebyly plánovací smlouvy nijak vymezeny a veřejnoprávní subjekty často uzavíraly se stavebníky např. nepojmenované smlouvy podle občanského zákoníku, u kterých bylo sporné, k jakým právům a povinnostem se může obec či kraj zavázat. Se SZ došlo k tomu, že plánovací smlouva dostala status veřejnoprávní smlouvy dle § 159 SŘ, čímž se stala mimo jiné závaznou pro stavební úřady i jiné státní instituce.
Dle ustanovení § 130 odst. 1 SZ se plánovací smlouvou rozumí „veřejnoprávní smlouva uzavřená mezi stavebníkem a obcí, městskou částí hlavního města Prahy nebo krajem nebo vlastníkem veřejné infrastruktury, jejímž obsahem je vzájemná povinnost stran poskytnout si součinnost při uskutečnění ve smlouvě uvedeného záměru a postupovat při jeho uskutečňování ujednaným způsobem.“
V § 130 odst. 2 SZ je dále uvedeno, že „plánovací smlouva může obsahovat i úpravu práv a povinností osob v oblasti soukromého práva.“
Ustanovení § 131 SZ stanoví závazky obce i stavebníka, které mohou vyplývat z plánovacích smluv. V odst. 1 a 2 daného ustanovení jsou uvedeny možné závazky pro obec a v odst. 3 možné závazky pro stavebníka. Od analýzy závazků na straně stavebníka je v tomto příspěvku upuštěno; předpokládáme však, že se stavebník ve smlouvě zavázal obci vyplatit odměnu za to, že obec své závazky splní. Kromě zákonem vymezených závazků jednotlivé strany mohou učinit i jiná právní ujednání vycházející ze soukromého práva.
Závazky uvedené v ustanovení § 131 odst. 1 a odst. 2 SZ
...
Chcete vidět celý obsah? Zaregistrujte se bezplatně
Bezplatná registraceChcete vidět celý obsah? Zaregistrujte se bezplatně
Bezplatná registrace
Příznaky
Subjekty
Podnikatelé