Účetní Portál
Hledat

null/18.11.2015 Výklad pojmu „obchodní korporace, která byla plátcem“ ve smyslu § 6b odst. 2 zákona o DPH (PŘÍSPĚVEK UZAVŘEN)

Holubová Olga
Holubová Olga
Lančík Radek
Lančík Radek
st 18. lis 2015
465/18.11.15 Výklad pojmu „obchodní korporace, která byla plátcem“ ve smyslu § 6b odst. 2 zákona o DPH

PŘÍSPĚVEK BYL UZAVŘEN

Výsledkem níže uvedeného textu by měla být všeobecná shoda na okamžiku, kdy se nástupnická korporace stává plátcem v případě nabytí majetku odštěpením od obchodní korporace, která je členem skupiny dle § 5a zákona o DPH. Tento příspěvek navazuje volně na příspěvek č. 354/10.01.12 Některé otázky aplikace § 78c ZDPH Ing. Pavla Černého.

 

1. Směrnice

Čl. 19 (resp. čl. 29) Směrnice12

Je-li převáděn souhrn majetku nebo jeho část za úplatu nebo bez úplaty nebo jako vklad do obchodní společnosti, mohou mít  členské státy za  to,  že  nedošlo  k  dodání  zboží,  a  v takovém případě se nabyvatel považuje za právního nástupce převodce. 

Členské státy mohou přijmout opatření nezbytná k tomu, aby zabránily narušení hospodářské soutěže v případech, kdy nabyvatel není osobou plně povinnou k dani. Mohou rovněž přijmout veškerá opatření potřebná k zabránění daňovým únikům nebo vyhýbání se daňovým povinnostem na základě použití tohoto článku. 

Podle  rozhodnutí SDEU13 C-497/01 ve věci  Zita  Modes,  jež  čl.  19  Směrnice14 vykládá, jsou členské státy povinny aplikovat pravidla čl. 19 u všech převodů souhrnu majetku, jestliže čl. 19 dobrovolně implementovaly:

31. Je zřejmé, že jestliže členské státy využijí možnosti, kterou jim udělila první věta článku 5(8) Šesté směrnice, musí aplikovat toto pravidlo na jakýkoli převod souhrnu aktiv nebo jeho části, a proto nemohou omezit uplatnění tohoto pravidla pouze na některé transfery, při zachování podmínek daných druhou větou tohoto článku. Znamená to tedy, že u všech převodů souhrnu majetku (např. u všech typů přeměn obchodních korporací, u nichž dochází k přechodu jmění či jeho vyčleněné části15, u převodů obchodního závodu či jeho části, apod.) se uplatní § 13 odst. 8 písm. a) a § 14 odst. 5 písm. a) zákona o DPH, do nichž český zákonodárce implementoval čl. 19 a čl. 29 Směrnice.

Ze Směrnice i judikatury také jednoznačně vyplývá, že nabyvatel majetku je (pro účely DPH) právním nástupcem převodce:

43. Co se týče ustanovení článku 5(8), jež považuje příjemce majetku za právního nástupce převodce, ze znění tohoto odstavce vyplývá, jak Komise správně podotýká, že právní nástupnictví není podmínkou pro aplikaci předmětného ustanovení, ale pouhým důsledkem skutečnosti, že nedošlo ke zdanitelnému plnění (C-497/01 ve věci Zita Modes).

Je zřejmé, že pro to, aby mohl nabyvatel coby právní nástupce převodce plnit povinnosti a uplatňovat práva plynoucí mu ze zákona o DPH (viz např. § 44 odst. 10, § 78c, § 79c), musí se především stát plátcem, což zajišťuje ustanovení § 6b odst. 2 zákona o DPH, případně dle § 6b odst. 1 písm. b).

 

2. Zákon o DPH

Podle § 6b odst. 2 zákona o DPH je osoba povinná k dani plátcem ode dne zápisu přeměny obchodní korporace do obchodního rejstříku, pokud na ni při této přeměně přechází nebo je převáděno jmění zanikající nebo rozdělované obchodní korporace, která byla plátcem.

Není však zcela zřejmé jak ošetřit situaci, kdy dochází k odštěpení ze subjektu, jenž je součástí skupiny dle § 5a a násl. zákona o DPH. I v tomto případě totiž přechází majetek, u něhož byl uplatněn nárok na odpočet, do nově vzniklého subjektu a nestane-li se tento nový subjekt plátcem ke dni svého vzniku, nemůže dostát svým povinnostem či uplatnit svá práva vzniklá z titulu právního nástupnictví.

 

Příklad:

Rozdělovaná obchodní korporace byla plátcem DPH do 31. 12. daného roku. Od 1. 1. následujícího roku je rozdělovaná obchodní korporace členem skupiny, plátcem DPH je tedy skupina. Následně dochází k rozdělení obchodní korporace odštěpením majetku, u něhož byl uplatněn odpočet DPH na vstupu, do nově vzniklé obchodní korporace. Nová obchodní korporace tak nabývá majetek bez daněod rozdělované obchodní korporace a otázkou je, zda se nová obchodní korporace stává plátcem DPH ze zákona ve smyslu § 6b odst. 2 dnem zápisu přeměny do obchodního rejstříku či nikoli.

V uvedeném příkladu je zákonu vyhověno, neboť rozdělovaná obchodní korporace plátcem byla, i když ne v okamžiku odštěpení, což však zákon výslovně nevyžaduje. Pokud  by však rozdělovaná  společnost v době před účastí ve skupině plátcem nebyla, podmínky pro to, aby se nová obchodní korporace stala plátcem ze zákona, by podle čistě jazykového výkladu naplněny nebyly.

Nepochybujeme o tom, že zákonodárce nechtěl udělat výjimku a nově vzniklý subjekt v tomto jediném specifickém případě zprostit povinnosti (resp. zbavit práva) stát se plátcem okamžikem zápisu do obchodního rejstříku na rozdíl ode všech ostatních případů přeměn. Nedal to totiž výslovně najevo (např. v důvodové zprávě16), neměl k tomu žádný logický důvod a dostal by se tím navíc do rozporu se Směrnicí a cíli zákonodárce komunitárního.

Podle našeho názoru je třeba, ve světle skutečnosti, že nic nenasvědčuje tomu, že se český zákonodárce hodlal úmyslně od Směrnice odchýlit, ustanovení § 6b odst. 2 vyložit v souladu  se  Směrnicí.  Nepřesnost  vznikla, domníváme se, v důsledku pozdější implementace institutu skupinové registrace do zákona o DPH oproti implementaci čl. 5 odst. 8 Šesté směrnice, která byla naopak provedena už od počátku jeho účinnosti.

  

Navrhujeme proto eurokonformní výklad předmětného ustanovení, podle něhož se stane plátcem i obchodní korporace odštěpovaná ze subjektu, který je členem skupiny (tj. který je „plátcem“ v rámci skupiny). Stejný závěr musí platit i při odštěpení se sloučením do obchodní korporace, která je neplátcem. Vzhledem k tomu, že k povinnostem plátce se vážou i práva, která nelze novému subjektu upřít, neboť mu je přiznává Směrnice, navrhujeme pro případ, že závěr formulovaný v předchozí větě nebude přijat, možnost uplatnit přímo čl. 19 a 29 Směrnice (tj. možnost stát se plátcem dnem zápisu do obchodního rejstříku), pokud se tak nástupnická korporace vzniklá odštěpením rozhodne.

Alternativně se nástupnická korporace vzniklá odštěpením stává plátcem dnem nabytí majetku dle § 6b odst. 1 písm. b) zákona o DPH, neboť v obecné rovině nabývá obchodní závod od plátce (tj. od skupiny).

 

3. Závěr

Nechť je ustanovení § 6b odst. 2 zákona o DPH případně § 6b odst. 1. písm. b) vykládáno tak, že platí i pro situace, kdy se odštěpuje nový subjekt z obchodní korporace, která sice není samostatným plátcem, ale je členem skupiny a pro situace, kdy dochází k odštěpení se sloučením do obchodní korporace, která je neplátcem. Vzhledem k nejednoznačnému znění zákona navrhujeme, aby nebyl pozastavován opačný postup daňových subjektů uplatněný před zveřejněním tohoto příspěvku.

 

V každém případě lze využít přímého účinku čl. 19 a 29 Směrnice, jestliže se odštěpovaný subjekt pro postup dle Směrnice rozhodne.

Považujeme též za potřebné zpřesnit předmětné zákonné ustanovení při příležitosti nejbližší novelizace.

 

Stanovisko GFŘ:

GFŘ nesouhlasí se závěrem, že se využije ustanovení § 6b ZDPH.

Jednou z forem převodu souhrnu aktiv nebo jejich části je také rozdělení odštěpením (§  243 odst .1 písm. b) zákona o přeměnách obchodních společností a družstev ), v jehož  důsledku rozdělovaná obchodní korporace nezaniká a částjejího jmění přechází na nově v znikající korporaci nebo na již existující korporaci (případně  kombinace obou).

V předloženém příspěvku je předpokládána situace, ve které dochází k odštěpení ze subjektu, jenž je členem skupiny, přičemž tento subjekt byl (variantně nebyl) před vstupem do skupiny plátcem. Obdobný závěr má pak platit i pro odštěpení sloučením (přechod jmění na již existující společnost) do obchodní korporace, která není plátcem. 

Z konstrukce Dílu 1 Hlavy II ZDPH nelze dovodit, že jednotliví členové skupiny jsou plátci, nebo “ plátcem ” (pří kladně pro účely § 108 ZDPH) je pouze skupina jako celek. Př ist oupení a zánik členů skupiny je upraven ve speciálním ustanovení §95a ZDPH (skupinová registrace), tj. není možné automatizovaně  postupovat dle  ustanovení §6 až §6f  ZDPH.

Pokud dochá zí k převod u souhrnu aktiv nebo jejich části, pak v souladu s §13 odst  8 písm. a) a §14 odst . 5 písm. a) ZDPH není tent o převod předmětem daně (toto v obecné rovině musí platit i při přechodu či převodu jmění korporace). Nástupnická společnost následně  přebírá  I  veškerá  práva  a  povinnosti plynoucí jí z uplatňování daně z přidané hodnoty u převáděných aktiv ( jmění), kdy tato kontinuita by měla být zajištěna tím, že tato nástupnická  společnost je nebo se stane plátcem nebo členem  skupiny.

Ustanovení § 95a odst.5 až 7 ZDPH zachycuje a rozlišu je sit uace, kdy  nástupnická společnost se stává povinně členem skupiny nebo naopak se stane plátcem. Z textu těchto ustanovení je patrné, že zákonodárce v době tvorby tohot o textu předpokládal pouze takovou přeměnu, kde původní (rozdělovaná) obchodní korporace zaniká, což u odštěpení nenastává. Situaci v ZDPH je nutno řešit novelizací §95a ZDPH, tj doplněním dalších případ přeměn, zejména rozdělení odštěpením, kdy nezaniká původní subjekt (úprava v novele k 1.1.2017).

Absence takové úpravy narušuje výše zmiňovanou kontinuitu u nástupnické  společnosti, pokud by nebyla členem skupiny a z tohoto důvodu se daňový subjekt může oprávněně dovolávat přímého účinku a v závislosti na jejím postavení ve smyslu §95a odst .5 až 7 ZDPH se stát členem skupiny nebo plátcem ode dne zápisu přeměny obchodní korporace doobchodního rejstříku.V prvním pří padě bude podána žádost o přistoupení do skupiny, v druhém přihláška k registraci  plátce .

Ustanovení § 6b ZDPH se nepoužije, pokud je původní (rozdělovaná) společnost členem skupiny.


_________________________________________________________________

12 Směrnice Rady č. 2006/112/ES, o společném systému daně z přidané hodnoty

13 Soudní dvůr EU

14 Čl. 19 Směrnice nahradil čl. 5 odst. 8 Šesté směrnice (77/388/EHS)

15 Tj. nezahrnuje např. změnu právní formy, která je ve smyslu § 1 odst. 2 zákona č. 125/2008 Sb. o přeměnách obchodních společností a družstev, též považována za přeměnu (viz též § 6b odst. 3 zákona o DPH).

16 Při novelizaci zákona (ani v důvodové zprávě) navíc nebyly nijak popřeny závěry příspěvku 167/25.01.07 DPH dopady u rozdělení odštěpením autorů Ing. Marie Konečné, CSc. a Ing. Petra Potomského, který řešil obdobné nedostatky předchozího znění zákona týkající se povinné registrace při odštěpení shodným způsob em, jaký navrhujeme v tomto příspěvku.

Komentáře

Přidat komentář můžete pouze jako registrovaný. Máte u nás účet? Přihlaste se

Ke stažení

465/18.11.2015 Výklad pojmu „obchodní korporace, která byla plátcem“ ve smyslu § 6b odst. 2 zákona o DPH (PŘÍSPĚVEK UZAVŘEN)Word

Subjekty

Podnikatelé

Nejbližší akce

Doporučujeme

Partneři

Codexis
WFLOW