Spektrum možností vzájemného vztahu zaměstnavatele a zaměstnance na toto téma je skutečně široké. Poskytnout lze na základě dvoustranného souhlasu zaměstnance a zaměstnavatele v zásadě cokoliv. Ne všechny benefity jsou však z hlediska daní a povinného veřejného pojištění výhodné, navíc je třeba rozlišovat stranu zaměstnance a zaměstnavatele. Tím se z benefitů stává velmi různorodé téma a prostor k daňové optimalizaci.

V dalším textu se zaměříme na základní, praxí prověřené způsoby jak zaměstnancům zpříjemnit (nejen) léto a jaké dopady na obou stranách můžeme očekávat.

Budeme předpokládat, že veškerá plnění peněžního i nepeněžního charakteru směřující na pracovní a sociální podmínky, na péči o zdraví a na zvýšení rozsahu doby odpočinku zaměstnanců jsou v souladu s § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP se zaměstnanci odpovídajícím způsobem sjednány a to formou:

• kolektivní smlouvy, nebo
• vnitřního předpisu zaměstnavatele, nebo
• pracovní smlouvy, nebo
• jiné inominátní smlouvy (například smlouvy o výkonu funkce, či „smlouvě o poskytování benefitu“),

Řada benefitů, sportovně – kulturně - rekreačních se vztahuje i na rodinné příslušníky, je však otázkou, jakou množinu „rodiny“ měl zákonodárce na mysli. Bez pochyby můžeme mezi rodinné příslušníky zahrnout manžele (i partnery podle zákona o registrovaném partnerství), rodiče a děti zaměstnanců, pravděpodobně i sourozence. Velmi nejistá je situace u „přítelkyně a „přítele“, byť trvalých.  Domnívám se, že není možné rodinné příslušníky zcela ztotožnit s osobami blízkými podle § 22 NOZ.  

a)    Náklady související s provozem pronajatého zařízeni k uspokojování potřeb a zájmů zaměstnanců:

Příkladem budiž pronájem tělocvičny, kde zaměstnanci hrají každou středu odpoledne volejbal. Nájemcem je zaměstnavatel, na pronájem jsou vystavovány faktury včetně DPH.

b)    Náklady na využívání veřejných sportovních či kulturních zařízení zejména formou vstupenek, pemanentek, elektronických karet umožňujících využití tohoto zařízení: