Místní poplatek ze psů a jeho úprava v roce 2019

Pro vyhledávání textu na stránce využijte klávesovou zkratku CTRL+F

Vlastní

  • Místní poplatek ze psů a jeho úprava v roce 2019 (PDF, 132.5 kB)

Autor Mgr. Václav Těžký , JUDr. Michal Jantoš

Sdílí Codexis 30.5.2019 07:00

Mgr. Václav Těžký JUDr. Michal Jantoš
Pro vybrané účetní jednotky přinášíme článek týkající se místních poplatků ze psů v roce 2019 od autorů pana Václava Těžkého a pana Michala Jantoše. Místní poplatek ze psů patří mezi nejtradičnější místní poplatky upravené v zákoně o místních poplatcích. V článku se budeme věnovat místním poplatkům ze psů, a to zejména poplatníkům, předmětu, sazbám, osvobození od placení, poměrné výši poplatkové povinnosti a dalšímu.

Petra

PLATÍ pro rok 2019

1. Úvod

Místní poplatek ze psů je jeden z nejtradičnějších místních poplatků upravených v zákoně č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o místních poplatcích“). Současně se jedná o jeden z nejstálejších místních poplatků, pokud jde o počet změn právní úpravy tohoto místního poplatku, a také o jeden z nejrozšířenějších místních poplatků.

2. Poplatník místního poplatku ze psů

Zákon o místních poplatcích definuje v § 2 odst. 1 poplatníka jako držitele psa, který je fyzickou nebo právnickou osobou, která má trvalý pobyt nebo sídlo na území České republiky. Trvalý pobyt lze zjistit např. ze základního registru obyvatel, sídlo právnické osoby z příslušného veřejného rejstříku. Do okruhu poplatníků, až na výjimky, nepatří cizí státní příslušníci. Výjimku tvoří ti cizí státní příslušníci, kteří disponují povolením k trvalému pobytu na území České republiky vydaným podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Poplatníkem tak nebudou zejména zahraniční studenti nebo cizinci, kteří u nás pracují. Vymezení poplatníka také na základě trvalého pobytu nebo sídla má své opodstatnění, kdy v zásadě určuje místní příslušnost k placení místního poplatku ze psů. Ten totiž podle § 2 odst. 4 zákona o místních poplatcích platí poplatník obci podle místa trvalého pobytu nebo sídla.

Poněkud složitější situace nastává v části definice týkající se samotné držby psa, která není v zákoně o místních poplatcích definována. Lze tak využít úpravu obsaženou v § 987 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), ve kterém je upravena držba. Aby se jednalo o držbu, musí být kumulativně splněny dva znaky držby. Jednak se jedná o výkon práva pro sebe (animus possidendi), jednak o faktické panství (corpus possessionis). Naplnění těchto znaků se posuzuje podle vztahu psa a fyzické osoby. V zásadě bez potřeby provedení jakýchkoliv složitějších úvah bude posuzování tohoto vztahu v případě, kdy konkrétní osoba bude tvrdit, že je držitelem psa, a to v rámci plnění ohlašovací povinnosti. Pro příslušný obecní úřad, který je podle § 14 odst. 3 zákona o místních poplatcích správcem poplatku, který vykonává řízení o místních poplatcích, bude situace jednoduchá, neboť držitel psa projevil vůli vykonávat držbu. Na druhou stranu mohou nastat situace, kdy se žádná osoba nebude hlásit k držbě psa. Zde vyvstává prostor pro správce poplatku, aby využil příslušných ustanovení zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, a postavil tak na základě provedených důkazů najisto, kdo je držitelem psa. V těchto případech je nejproblematičtější prokázat naplnění znaku vůle mít psa pro sebe, fakticky jej ovládat. Pokud by se správci poplatku nepodařilo prokázat zejména vůli fyzické osoby mít psa pro sebe, jednalo by se o detenci. Detentorem bývá zpravidla osoba, která psa venčí namísto jeho držitele (např. rodinný příslušník) nebo osoba, která o psa pečuje v době nepřítomnosti jeho držitele, lhostejno z jakého důvodu.

Jakmile má správce poplatku prokázáno, že jsou naplněny první dva definiční znaky poplatníka, tj. že se jedná o fyzickou nebo právnickou osobou, která má trvalý pobyt nebo sídlo na území České republiky, a že ve vztahu ke zvířeti byly naplněny znaky držby, je zapotřebí, aby také posoudil, zda se jedná o držbu psa. Na první pohled se jeví tato podmínka jako úsměvná, neboť každý ví, jak pes vypadá. V dnešní době však již není zcela neobvyklé, že dochází také k chovu vlků. Vzhledem k tomu, že vlk není pes, nelze zpoplatnit jeho držbu. Až na výjimky bude stejná situace také u křížence vlka a psa.

...

Vidíte nyní zkrácený text článku, pro zobrazení plné verze si objednejte placenou registraci.

čekejte prosím ...
Hodnocení: 0.0/5 (0 hlasů)

Komentáře

Přidat komentář můžete pouze jako registrovaný.

Převodový můstek Rekodifikace

Všeobecné podmínky Účetního Portálu | Informace ke zpracování osobních údajů GDPR | Kodex Účetního Portálu ke zpracování osobních údajů GDPR | Přidat do oblíbených

Přihlášení

Vyplňte e-mail a heslo, potvrďte kliknutím na tlačítko Přihlásit.

E-mail :
Heslo :
 

Zapomenuté heslo | Nová registrace | Bezplatná registrace