Minimální mzda

Pro vyhledávání textu na stránce využijte klávesovou zkratku CTRL+F

Vlastní

AUDIO
Pro stažení MP3 kliknĕte pravým tlačítkem na ikonu a vyberte "Uložit odkaz jako..."

Audio nahrávka:
Audio přehrávač

Autor Ing. Růžena Klímová

7.9.2016 11:47

Ing. Růžena Klímová
Přinášíme Vám článek od paní Renky Klímové, ve kterém je rozebrána minimální mzda včetně příkladů. Základní úprava minimální mzdy, jako nejnižší přípustné výše odměny za práci v pracovněprávním vztahu. je stanovena zákoníkem práce, výše základní sazby minimální mzdy a podmínky pro poskytování minimální mzdy stanovuje nařízení vlády o minimální mzdě. Více se dozvíte v článku.

Mohlo by vás zajímat

PLATÍ pro rok 2016

 

Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci v pracovněprávním vztahu. Její základní právní úprava je stanovena zákoníkem práce (zákon č. 262/2006 Sb.). Výši základní sazby minimální mzdy, dalších sazeb minimální mzdy odstupňovaných podle míry vlivů omezující pracovní uplatnění zaměstnance a podmínky pro poskytování minimální mzdy stanovuje nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

Minimální mzda se vztahuje na všechny zaměstnance v pracovním poměru nebo právním vztahu založeném dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti). Nerozlišuje se, jde-li o pracovní poměr na dobu určitou či neurčitou nebo o souběžné pracovní poměry. Nárok na minimální mzdu vzniká v každém pracovním poměru nebo právním vztahu založeném dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr samostatně.

1.     Sazby minimální mzdy

Nařízením vlády č. 233/2015 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů dochází k 1. 1. 2016 ke zvýšení základní sazby minimální mzdy z 9 200 Kč na 9 900 Kč za měsíc. Hodinová sazba minimální mzdy se zvyšuje z 55 Kč na 58,70 Kč při 40 hodinách týdně.

2.   Minimální mzda a délka pracovní doby

Výše minimální mzdy uvedená v nařízení vlády se vztahuje ke stanovené týdenní pracovní době 40 hodin. Podle § 79 zákoníku práce však mohou mít zaměstnanci stanovenou i jinou týdenní pracovní dobu. Stanovená týdenní pracovní doba zaměstnanců pracujících v podzemí a zaměstnanců pracujících v nepřetržitém nebo třísměnném pracovním režimu nesmí překročit 37,5 hodiny týdně. Stanovená týdenní pracovní doba zaměstnanců s dvousměnným pracovním režimem nesmí překročit 38,75 hodiny týdně. U zaměstnanců mladších 18 let nesmí délka směny v jednotlivých dnech překročit 8 hodin a ve více základních pracovně-právních vztazích podle § 3 ZP nesmí délka týdenní pracovní doby ve svém souhrnu překročit 40 hodin týdně. Zkrácení stanovené týdenní pracovní doby bez snížení mzdy může obsahovat kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis. Ve všech těchto případech se minimální mzda za hodinu zvýší úměrně ke zkrácené stanovené pracovní době. Tím je zajištěn při různé délce stanovené týdenní pracovní doby nárok zaměstnance (při odpracování stanovené doby) na stejnou výši minimální mzdy za týden, resp. měsíc.

Konkrétní sazby na hodinu podle stanovené týdenní pracovní doby odvodí zaměstnavatelé ze základních sazeb podle vzorce:

 

                     MMx=MMz krát k

 

k = 40/ x
MM = minimální mzda pro stanovenou týdenní pracovní dobu 
z = 40 hodin 
x = jiná stanovená týdenní pracovní doba, například 37,5 hodin 
Výpočet:                                                                                       
MM37,5 = 55,00 krát k
k = 40 / 37,5 = 1,0667 
MM37,5 = 55,00 krát 1,0667 = 58,667 zaokrouhleno na 58,67 Kč

 

Zaměstnanci odměňovanému měsíční mzdou, který má sjednánu kratší pracovní dobu (§ 80 zákoníku práce) nebo který neodpracoval v kalendářním měsíci příslušnou pracovní dobu odpovídající stanovené týdenní pracovní době, se sazba minimální mzdy snižuje úměrně odpracované době.

Například zaměstnanci v organizaci se 40 hodinovou týdenní pracovní dobou, jehož týdenní pracovní doba je sjednána pouze na 20 hodin týdně, náleží minimální mzda ve výši 4 950 Kč za měsíc.

Od 1. 1. 2016 dochází také ke zvýšení minimální mzdy u zaměstnanců, kteří jsou poživateli invalidního důchodu, a to na 9 300 Kč za měsíc nebo 55,10 Kč za hodinu při 40 hodinách týdně.

 

3.   Doplatek do výše minimální mzdy

Nedosáhne-li mzda, plat nebo odměna z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr v kalendářním měsíci výše minimální mzdy, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek

a) ke mzdě ve výši rozdílu mezi mzdou dosaženou v kalendářním měsíci a příslušnou minimální měsíční mzdou nebo ve výši rozdílu mezi mzdou připadající na 1 odpracovanou hodinu a příslušnou minimální hodinovou mzdou. Použití hodinové nebo měsíční minimální mzdy se sjedná, stanoví nebo určí předem, jinak se pro účely doplatku použije minimální hodinová mzda,

b) k platu ve výši rozdílu mezi platem dosaženým v kalendářním měsíci a příslušnou minimální měsíční mzdou nebo

c) k odměně z dohody ve výši rozdílu mezi výší této odměny připadající na 1 hodinu a příslušnou minimální hodinovou mzdou.

Do mzdy a platu se zahrnují všechny jejich složky s výjimkou mzdy a platu za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli.

 

4.   Zaručená mzda a nejnižší úroveň zaručené mzdy

Zaručenou mzdou je mzda nebo plat, na kterou zaměstnanci vzniklo právo podle zákoníku práce, smlouvy se zaměstnavatelem, kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu, mzdového výměru nebo platového výměru .

Nejnižší úroveň zaručené mzdy a podmínky pro její poskytování zaměstnancům, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě, a pro zaměstnance, kterým se za práci poskytuje plat, stanoví vláda nařízením, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku s přihlédnutím k vývoji mezd a spotřebitelských cen. Nejnižší úroveň zaručené mzdy nesmí být nižší než částka, kterou stanoví zákoník práce v § 111 odst. 2 jako základní sazbu minimální mzdy. Další nejnižší úrovně zaručené mzdy se stanoví diferencovaně podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce tak, aby maximální zvýšení činilo alespoň dvojnásobek nejnižší úrovně zaručené mzdy. Nejnižší úrovně zaručené mzdy jsou uvedeny v nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě a nejnižších úrovních zaručené mzdy a vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí.

Nedosáhne-li mzda nebo plat bez mzdy nebo platu za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli příslušné nejnižší úrovně zaručené mzdy, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek

1) ke mzdě ve výši rozdílu mezi mzdou dosaženou v kalendářním měsíci a příslušnou nejnižší úrovní zaručené         měsíční mzdy, nebo ve výši rozdílu mezi mzdou připadající na 1 odpracovanou hodinu a příslušnou hodinovou     sazbou nejnižší úrovně zaručené mzdy; pro účely doplatku se použije nejnižší úroveň hodinové mzdy, jestliže     se předem nesjedná, nestanoví nebo neurčí použití nejnižší úrovně zaručené měsíční mzdy, nebo

2) k platu ve výši rozdílu mezi platem dosaženým v kalendářním měsíci a příslušnou nejnižší úrovní zaručené mzdy.

Nejnižší úrovně zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací, zařazených do 8 skupin.

V nepodnikatelské sféře (veřejných službách a správě) se uplatňuje vedle minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy systém platových tarifů. Jde-li o zaměstnance, kterým je podle zákoníku práce poskytován plat, zahrnují skupiny prací činnosti zařazené do jednotlivých platových tříd zvláštním právním předpisem, a to:

 

1. skupina prací zahrnuje práce v 1. a 2. platové třídě,

2. skupina prací zahrnuje práce ve 3. a 4. platové třídě,

3. skupina prací zahrnuje práce v 5. a 6. platové třídě,

4. skupina prací zahrnuje práce v 7. a 8. platové třídě,

5. skupina prací zahrnuje práce v 9. a 10. platové třídě,

6. skupina prací zahrnuje práce v 11. a 12. platové třídě,

7. skupina prací zahrnuje práce ve 13. a 14. platové třídě a

8. skupina prací zahrnuje práce v 15. a 16. platové třídě.

Jde-li o zaměstnance, kterým je podle zákoníku práce poskytována mzda, jsou obecné charakteristiky skupin prací a příklady prací v těchto skupinách stanoveny v příloze k nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě.

 

 

Skupina prací

Nejnižší úroveň zaručené mzdy do 31.12.2015 v Kč za hodinu

Nejnižší úroveň zaručené mzdy od 1.1.2016 v Kč za hodinu

Nejnižší úroveň zaručené mzdy do 31.12.2015 v Kč za měsíc

Nejnižší úroveň zaručené mzdy od 1.1.2016 v Kč za měsíc

1

55

58,7

9 200

9 900

2

60,7

64,8

10 200

10 900

3

67

71,6

11 200

12 100

4

74

79

12 400

13 300

5

81,7

87,2

13 700

14 700

6

90,2

96,3

15 100

16 200

7

99,6

106,3

16 700

17 900

8

110

117,4

18 400

19 800

 

  V tabulce jsou uvedeny hodnoty nejnižších úrovní zaručené mzdy platné do 31. 12. 2015 a od 1.1.2016. 

 

5.   Sazby minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy při omezeném pracovním uplatnění zaměstnance od 1.1.2016

Skupina
prací

Nejnižší úroveň zaručené mzdy od 1. 1. 2016

v Kč za hodinu

v Kč za měsíc

1.

55,10

9 300

2.

60,90

10 300

3.

67,20

11 300

4.

74,20

12 500

5.

81,90

13 800

6.

90,50

15 300

7.

99,90

16 800

8.

110,30

18 600

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

  

6.   Minimální mzda a průměrný hodinový výdělek

 

V souladu s ustanovením § 357 zákoníku práce nesmí být průměrný hodinový výdělek nižší než hodinová minimální mzda. V případě, že k takové skutečnosti dojde, musí zaměstnavatel průměrný hodinový výdělek zvýšit na hodinovou minimální mzdu.

 

1.   Příklad

Zaměstnanec není poživatelem invalidního důchodu a pracuje v nepřetržitém provozu  jako pomocný manipulant. Týdenní pracovní doba činí 37,5 hodin týdně.  Je odměňován formou hodinové mzdy ve výši minimální mzdy. Do 31. 12. 2015  činila jeho minimální mzda 55 x 40 : 37,5 = 58,67 Kč/ hod.  Jeho průměrný hodinový výdělek  zjištěný za 4. čtvrtletí 2015 činí …..  58,95 Kč za hodinu.

Od 1.1.2016 musí zaměstnavatel zvýšit  jeho hodinovou minimální mzdu  na částku  … 58,70 x 40 : 37,5 = 62,61 Kč/hod.

Současně musí od 1.1.2016  zvýšit  jeho  průměrný hodinový výdělek  na 62,61 Kč/hod.

Bude-li potřeba v měsíci lednu 2016  použít pro příplatkové mzdy nebo pro náhradu mzdy průměrný hodinový výdělek,  musí zaměstnavatel použít již  upravenou výši, tedy průměrný hodinový výdělek 62,61 Kč.

 

7.   Minimální mzda a odměna z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr

Podle ustanovení § 111 odst. 3 písm. c) zákoníku práce nesmí být odměna z dohody nižší než minimální hodinová mzda.

 

2.   Příklad

Zaměstnanec je poživatelem invalidního důchodu ve druhém stupni invalidity a vykonává v rámci dohody o provedení práce jednoduché pomocné práce. Sjednaná odměna činí 55,10 Kč za hodinu, protože se jedná o zaměstnance s omezeným pracovním uplatněním, lze podle ustanovení § 4 nařízení vlády č. 576/2006 Sb. o minimální mzdě. V případě, že by se jednalo o poživatele starobního důchodu, musel by zaměstnavatel zvýšit odměnu na 58,70 Kč za hodinu.

 

8.   Minimální mzda a příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí

Podle § 7 nařízení vlády č. 567/2006 Sb. o minimální mzdě činí příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí za každý ztěžující vliv nejméně 10 % základní sazby minimální mzdy. S ohledem na zvýšení minimální mzdy na 58,70 Kč při 40 hodinách týdně, dochází i ke zvýšení příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí minimálně na 5,87 Kč/hod. za každý ztěžující vliv, pokud se jedná o 40 hodinovou týdenní pracovní dobu.

 

3.   Příklad

Zaměstnanec pracuje ve dvousměnném provozu, kde je stanovena týdenní pracovní doba v rozsahu 38,75 hodin. V provozu jsou  dva ztěžující vlivy - prašnost a práce s karcinogenními látkami. V rámci poloviny  pracovní doby je zaměstnanec vystaven účinkům ztěžujících vlivů. Zaměstnavatel musí zaměstnanci poskytovat příplatek  za práci ve ztíženém pracovním prostředí alespoň ve výši :

Minimální hodinová  mzda …  58,70 x 40 : 38,75 = 60,59Kč/hod.

10% …. 6,06 Kč/hod.

Za 2 ztěžující vlivy…. 6,06 x 2 = 12,12Kč/hod.

V daném měsíci zaměstnanec odpracoval plánovaný harmonogram směn v rozsahu 176 hodin. Příplatek  činí alespoň …. 176 : 2 x 12,12= 1 066,56Kč, zaokr. 1 067Kč.

 

9.   Minimální mzda a daňový bonus

Podle ustanovení § 35c odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, může poplatník uplatnit roční daňový bonus (minimálně 100 Kč, maximálně 60 300 Kč), pokud ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6, 7, 8 nebo § 9 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy stanovené pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou k počátku příslušného zdaňovacího období a neupravené s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti, podle zvláštního právního předpisu upravujícího výši minimální mzdy.

V souladu s ustanovením § 35d odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb. lze vyplatit měsíční daňový bonus, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč, maximálně však do výše 5 025 Kč měsíčně a zdanitelný příjem dosahuje u poplatníka alespoň výše poloviny minimální mzdy.

Zvýšení minimální mzdy na 9 900 Kč se projeví v roce 2016, kdy bude nutné pro uplatnění měsíčního daňového bonusu dosáhnout zdanitelného měsíčního příjmu alespoň ve výši 4 950 Kč a pro uplatnění ročního daňového bonusu alespoň 59 400 Kč. Tyto podmínky platí i pro poplatníka, který je poživatelem invalidního důchodu a zaměstnavatel  přiznal mzdu ve výši minimální mzdy  9 300 Kč za měsíc, nebo 55,10 Kč za hodinu při 40 hodinové týdenní pracovní době.

 

10.   Minimální mzda a nekolidující příjem uchazeče o zaměstnání

V souladu s ustanovením § 25 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, může uchazeč o zaměstnání, který nepobírá podporu v nezaměstnanosti, vykonávat závislou činnost (pracovní poměr, služební poměr, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr), pokud příjem za kalendářní měsíc nepřekročí ½ minimální mzdy.

Z výše uvedeného vyplývá, že od 1. 1. 2016 může tzv. nekolidující příjem činit až 4 950 Kč za kalendářní měsíc, jedná-li se o osobu, která není poživatelem invalidního důchodu.

U osoby, která je v evidenci úřadu práce a je poživatel invalidního důchodu prvního nebo druhého stupně invalidity, může tzv. nekolidující příjem činit nejvýše 4 650 Kč za kalendářní měsíc.

 

Poznámka:

Osoba, která je poživatelem invalidního důchodu třetího stupně, může být v evidenci úřadu práce jen výjimečně, je-li schopna výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek.

 

11.   Minimální mzda a pojistné na zdravotní pojištění

 

11.1    Osoba bez zdanitelných příjmů

Osoba, která nemá příjmy ze zaměstnání, ani z podnikání a není pojištěncem státu, musí platit zdravotní pojištění z minimálního vyměřovacího základu, kterým je minimální mzda. Minimální mzda činí od 1. 1. 2016 … 9 900 Kč.

Pojistné od 1. 1. 2016 činí 9 900 x 13,5% = 1 336,50, zaokr. 1 337 Kč. Pojistné je splatné do 8. dne následujícího kalendářního měsíce.

 

11.2     Minimální vyměřovací základ

 

Minimálním vyměřovacím základem je minimální mzda, tedy od 1. 1. 2016 se jedná o částku 9 900 Kč. Pokud zaměstnanec není pojištěncem státu nebo nepodniká v rámci hlavní činnosti nebo nemá jiného zaměstnavatele, kde dosahuje alespoň minimální mzdy, musí zaměstnavatel (bez souhlasu zaměstnance) srazit tzv. doplatek do minima.

 

4.   Příklad

Zaměstnankyně má  dohodnutou kratší pracovní dobu, není pojištěncem státu a její příjem činí 5 000 Kč.  Zaměstnavatel odvede pojistné takto:

5 000 x 13,5% =  675 Kč,     675 : 3 = 225 Kč ….zaplatí zaměstnanec

225 x 2 = 450 Kč…. zaplatí zaměstnavatel ze svých nákladů

Doplatek do minima…..(9 900 – 5000) x 13,5% =  661,50Kč, zaokr. 662 Kč

Zaměstnanci se srazí celkem … 225 + 662= 887 Kč

Zdravotní pojišťovně bude odvedeno pojistné ve výši 1 337 Kč

 

11.3     Pracovní volno bez náhrady příjmu

 

Od roku 2015 se pracovní volno bez náhrady příjmu pro účely zdravotního pojištění nesleduje. Jediným kritériem pro odvod pojistného je dosažení minimálního vyměřovacího základu.

 

11.4     Neomluvená nepřítomnost

 

Od roku 2015 neomluvená nepřítomnost neovlivňuje odvod zdravotního pojištění. Jediným kritériem pro odvod pojistného je dosažení minimálního vyměřovacího základu.

 

12.   Co se do minimální mzdy nezapočítává

Do minimální mzdy se nezapočítává mzda za práci přesčas včetně příplatku za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, příplatek za práci v sobotu a neděli, příplatek za práci v noci, příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostření a odměna za pracovní pohotovost. Ostatní mzdové náležitosti se do minimální mzdy započítávají. V podnikatelské sféře se jedná se o prémie, cílové odměny, mimořádné odměny, dobrovolné příplatkové mzdy a další mzdové formy dle rozhodnutí zaměstnavatele. V rozpočtové sféře se jedná o osobní ohodnocení, příplatek za vedení, za zastupování, příplatek za rozdělenou směnu, příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah, specializační příplatek pedagogického pracovníka, zvláštní příplatek, mimořádné odměny a cílové odměny. Pokud mzda/plat včetně dalších mzdových/platových náležitostí nedosahuje minimální mzdy, je zaměstnavatel povinen poskytnout doplatek do minimální mzdy. Stejný postup pro započtení/nezapočtení jednotlivých složek mzdy platí i pro nejnižší úrovně zaručené mzdy.

 

5.   Příklad

Zaměstnanec má pevnou část mzdy ve výši 8 000 Kč. Dále je mu přiznávána odměna v závislosti na dosažení obratu. Jeho práce je zařazena do 1. úrovně zaručené mzdy. V měsíci srpnu, kdy odpracoval všechny své plánované směny, činila odměna jen 1 100 Kč.

Zaměstnavatel je povinen poskytnout doplatek do výše minimální mzdy ve výši 800 Kč, tedy v součtu musí být mzda ve výši alespoň 9 900 Kč.

 

6.   Příklad

Zaměstnanec vykonávající funkci pomocného manipulanta měl v srpnu 2016 mzdu ve výši 10 000Kč. Z toho mzda za práci přesčas činila 400 Kč, příplatek za práci v sobotu a neděli 65 Kč. Jaký doplatek musí zaměstnavatel poskytnout?

10 000 – 400 – 65 = 9 535 Kč

10 000 – 9 535 = 465 Kč

Zaměstnavatel je povinen poskytnout doplatek do minimální mzdy ve výši 365 Kč.

 

7.   Příklad

Zaměstnanec je poživatelem invalidního důchodu prvního stupně a vykonává funkci denního vrátného. Za srpen 2016 činila jeho mzda (při odpracování všech plánovaných směn) 9 000 Kč.

Zaměstnavatel je povinen poskytnout doplatek  ve výši 300 Kč, aby  jeho mzda odpovídala výši zaručené mzdy v prvním stupni.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

čekejte prosím ...
Hodnocení: 0.0/5 (0 hlasů)

Komentáře

Přidat komentář můžete pouze jako registrovaný.

Převodový můstek Rekodifikace

Všeobecné podmínky Účetního Portálu | Informace ke zpracování osobních údajů GDPR | Kodex Účetního Portálu ke zpracování osobních údajů GDPR | Přidat do oblíbených

Přihlášení

Vyplňte e-mail a heslo, potvrďte kliknutím na tlačítko Přihlásit.

E-mail :
Heslo :
 

Zapomenuté heslo | Nová registrace | Bezplatná registrace