Obchodní korporace Matka (s.r.o.) koupila 100 % podíl na obchodní korporaci Dcera (s.r.o.) v listopadu 2014. Obchodní korporace Dcera vyplatila v červnu roku 2015 podíly na zisku obchodní korporaci Matka a využila ustanovení § 19 odst. 4 ZDP tj., že před splněním podmínky délky doby držby 12 měsíců nepřetržitého trvání osvobozuje podíly na zisku s tím, že následně bude tato podmínka splněna.

V srpnu 2015 prodává obchodní korporace Matka svůj 100 % podíl v obchodní korporaci Dcera za 1 000 000 Kč a podmínka následně splněna není - dojde k následnému porušení podmínek ZDP.

Následné dodanění vyplacených podílů, a to ve dvou variantách:

-       varianta, kdy obchodní korporace Matka neuhradí následně vyčíslenou zvláštní sazbu daně

-       varianta, kdy obchodní korporace Matka uhradí následně vyčíslenou zvláštní sazbu daně

Daňová uznatelnost?

Zaokrouhlování je upraveno v § 36 odst. 3 ZDP.

Výpočet na základě daňové sazby, koeficientů, ukazatelů a výsledek přepočtu měny se prování s přesností na dvě platná desetinná místa (§ 146 DŘ).

Daň je 100 000 Kč x 17,65 %, tedy 17 650 Kč.

Závěrečná rekapitulace příkladu

• Obecně

Osvobození podle § 19 odstavce 1 písm. ze) až zi) ZDP a podle § 19 odstavce 9 lze uplatnit při splnění podmínky alespoň 10 % podílu na základním kapitálu, i před splněním podmínky 12 měsíců nepřetržitého trvání podle § 19 odstavce 3, avšak následně musí být tato podmínka splněna. Nebude-li splněna minimální výše podílu 10 % na základním kapitálu nepřetržitě po dobu nejméně 12 měsíců, posuzuje se osvobození od daně podle § 19

a)    odstavce 1 písm. zf) až zi) uplatněné poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 ZDP jako nesplnění jeho daňové povinnosti ve zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, za které bylo osvobození od daně uplatněno,

b)    odstavce 1 písm. ze) až zh) uplatněné plátcem daně jako nesplnění povinnosti plátce daně a postupuje se podle § 38s ZDP (§ 19 odst. 4 ZDP).

• Zákon o daních z příjmů

Základem daně pro zvláštní sazbu daně je pouze příjem, pokud v tomto zákoně není stanoveno jinak. Základ daně se stanoví samostatně za jednotlivé cenné papíry, a to i v případě držby cenných papírů stejného druhu od jednoho emitenta. Základ daně se nesnižuje o nezdanitelnou část základu daně (§ 15 ZDP) a zaokrouhluje se na celé koruny dolů, s výjimkou příjmu plynoucího z podílu na zisku z účasti v obchodní společnosti nebo v podílovém fondu, je-li podíl v nich představován cenným papírem, u něhož se základ daně zaokrouhluje na celé haléře dolů. Pokud plynou v cizí měně úroky z účtu, který není podle podmínek toho, kdo účet vede, určen k podnikání, a z vkladního listu, stanoví se základ daně v cizí měně, a to bez zaokrouhlení. Daň z příjmů vybíraná zvláštní sazbou se zaokrouhluje na celé koruny dolů. U příjmu plynoucího z podílu na zisku z účasti v obchodní společnosti nebo v podílovém fondu, je-li podíl v nich představován cenným papírem, se sražená daň (§ 38d ZDP), připadající na jednotlivý cenný papír nezaokrouhluje, avšak celková částka daně sražená plátcem z veškerých příjmů plynoucích jednomu poplatníkovi z majetkové účasti v jedné obchodní společnosti nebo z držby podílových listů jednoho podílového fondu se zaokrouhluje na celé koruny dolů. U příjmů uvedených v § 36 odstavci 2 písm. a) nebo m) ZDP s výjimkou příjmu plynoucího z podílu na zisku z účasti v obchodní společnosti nebo v podílovém fondu, je-li podíl v nich představován cenným papírem, se základ daně a sražená daň nezaokrouhluje a celková částka daně sražená plátcem z jednotlivého druhu příjmu poplatníka fyzické osoby nebo poplatníka daně z příjmů právnických osob se zaokrouhluje na celé koruny dolů. U příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. g) bodu 4 ZDP se do základu daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně nezahrnuje hodnota podkladového nástroje nebo aktiva (§ 36 odst. 3 ZDP).

Pokud povinnost vybrat nebo srazit daň včetně záloh u daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně nebo u daně srážené plátcem daně poplatníkovi z příjmů ze závislé činnosti nebyla ve stanovené výši plátcem daně splněna, a to ani dodatečně, je základem pro výpočet této částky vybírané nebo sražené daně včetně záloh částka, z níž by po vybrání nebo sražení zbyla částka, která byla plátcem daně poplatníkovi skutečně vyplacena; u poplatníka s příjmy podle § 6 ZDP zvýšená o povinné pojistné podle § 6 odst. 12 ZDP (§ 38s ZDP). 

Při dodanění dochází k tzv. bruttaci, nutno podat dodatečné daňové přiznání.

Koordinační výbor:

695/17.03.04 - Problematika ustanovení § 25 odst. 1 písm. zk) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) ve znění zákona č. 438/2003 Sb. (dále jen „novela ZDP“) – uzavřeno

Předkládá:       

Ing. Jiří Škampa, daňový poradce, č. osvědčení 3

Ing. Jiří Nesrovnal, daňový poradce, č. osvědčení 1757

JUDr. David Staněk Ph.D., daňový poradce, č. osvědčení 1813

Pokyn GFŘ č. D-22 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

K § 19 odst. 1 písm. ze) až zi) ZDP

1. Okamžikem, ke kterému je posuzováno splnění podmínek pro osvobození podílů na zisku vyplácených českou dceřinou společností, je den rozhodnutí valné hromady české dceřiné společnosti o výplatě podílů na zisku (zálohy na podíl na zisku) nebo den rozhodný pro určení osob majících právo na podíl na zisku (zálohy na podíl na zisku), pokud je valnou hromadou dceřiné společnosti v souladu se zákonem o obchodních korporacích rozhodnuto o výplatě podílu na zisku (zálohy na podíl na zisku). To platí i v případě postoupení samostatně převoditelného práva na výplatu konkrétního podílu na zisku (zálohy na podíl na zisku) na jinou osobu po tomto dni, kdy je pro účely daňového posouzení podílu na zisku (zálohy na podíl na zisku) rozhodující režim na straně držitele majetkové účasti k tomuto dni.

1. Vyloučení osvobození příjmů podle § 19 odst. 1 písm. ze) a zi) zákona v případě dceřiné společnosti, která je v likvidaci, se použije na příjmy, o jejichž výplatě rozhodla valná hromada nebo jiný orgán, který o výplatě těchto příjmů rozhoduje, po vstupu této dceřiné společnosti do likvidace.

1. Osvobození příjmů podle § 19 odst. 1 písm. ze), až zi) zákona se nepoužije, pokud valná hromada nebo jiný orgán, který o výplatě těchto příjmů rozhoduje, rozhodl o jejich výplatě ještě před získáním požadovaného minimálního podílu na základním kapitálu podle § 19 odst. 3 písm. b) a c) zákona, přestože je tento minimální podíl získán před jejich skutečnou výplatou.

1. Při splnění podmínek § 19 odst. 3 a 4 zákona lze podle § 19 odst. 1 písm. ze) zákona osvobodit i následující plnění plynoucí do zahraničí ze zdrojů na území České republiky, která zákon pro své účely posuzuje jako podíly na zisku [§ 22 odst. 1 písm. g) bod 3. zákona]:

-zjištěný rozdíl mezi sjednanou cenou a cenou obvyklou na trhu (§ 23 odst. 7 zákona), a

-úroky, které se neuznávají jako náklad podle § 25 odst. 1 písm. w) a zl) zákona.