I - 14 - Okamžik vykázání nároku na přijetí nebo vrácení dotace

Pro vyhledávání textu na stránce využijte klávesovou zkratku CTRL+F

Ke stažení

Autor Ing. František Louša , Antonín Valder , prof. Ing. Libuše Müllerová CSc., doc. Ing. Ladislav Mejzlík Ph.D.

04.02.2008

Zdroj: www.nur.cz

Interpretace
I – 14
Okamžik vykázání nároku na přijetí nebo vrácení dotace



Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky (zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, §7 odst. 1). Za vedení účetnictví je odpovědná účetní jednotka. Tato interpretace vyjadřuje odborný názor Národní účetní rady. Tato interpretace proto může být aplikována pouze v kontextu s Předmluvou Národní účetní rady k interpretacím českých účetních předpisů.

Odkaz:
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, § 3 odst. 1, §19 odst. 2 a §25 odst. 2. ČÚS pro podnikatele č. 013 – Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a č. 017 – Zúčtovací vztahy

Popis problému


1.     Účetní jednotka může být příjemcem různých forem dotací poskytovaných různým způsobem z různých zdrojů, a to na základě různých právních předpisů. Těmito předpisy jsou například zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, zákon č. 252/1997 o zemědělství, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti a další. Kromě právních předpisů mohou být poskytovány dotace i podle jiných pravidel například z evropských programů nebo i soukromých prostředků.

2.     Pro získání dotace je obvykle potřebné podat žádost. V některých případech je na základě této žádosti vydán příslib jejího poskytnutí. Příslib nemusí znamenat definitivní schválení žádosti o dotaci, a proto nelze na jeho základě účtovat.

3.     Žádost a případný příslib jsou podávány velmi často v době, kdy je dotační titul teprve plánován, nebo není ukončen, takže není známá skutečná výše nákladů (resp. výdajů), na nichž je výše dotace závislá. Kromě toho mezi výší přislíbené dotace a schválenou (finančně vypořádanou) dotací může být rozdíl. Na dotace poskytované ze státního rozpočtu není, dle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech právní nárok. Podmínky pro dotace poskytované z jiných zdrojů se řídí předpisy a pravidly, na základě kterých jsou poskytovány.

4.     Žádosti o přidělení dotací prochází schvalovacím řízením. Po jeho skončení, pokud je poskytnutí dotace schváleno, uplyne nějaká doba než je dotace skutečně finančně vypořádána.

5.     O dotaci může být žádáno jak v průběhu období, na které má být poskytnuta, tak i po jeho skončení a dotace tak může být finančně vypořádána v jiném období, než v kterém byly vynaloženy náklady, na které byla dotace poskytnuta. V praxi též dochází k tomu, že dotace je přiznána na úhradu nákladů vynaložených ve více účetních obdobích nebo na náklady, které budou vynaloženy až v budoucnu.

6.     Dotace jsou vázány i na splnění podmínek, z nichž některé mohou být plněny až v budoucnu (např. zákaz prodeje aktiva, které bylo pořízeno za přispění dotace). Nesplnění těchto podmínek může mít za následek povinnost vrácení dotace.

7.      Z výše uvedeného popisu problému je zřejmé, že na straně příjemce dotace mohou vznikat následující otázky a pochybnosti:
a)     zda a kdy se má vykazovat pohledávka z titulu nároku na přijetí dotace;
b)     zda a kdy se má vykázat závazek z titulu povinnosti vrátit dotaci.

Řešení problému

8.     Podání žádosti o dotaci a její schvalování až do okamžiku finančního vypořádání může procházet řadou konkrétních kroků a může být doloženo nejrůznějšími typy rozhodnutí, dokumentů a smluv. Tento proces, jeho kroky a dokumentace závisí od typu dotace, jejího poskytovatele a příjemce dotace. Tyto skutečnosti nejsou jednou pro vždy dané, stále se vyvíjejí a mění a není možné provést jejich úplný výčet.

9.     Pro dodržení věrného a poctivého zobrazení při vykázání dotace jsou rozhodující následující skutečnosti:
a)     dotace se vykazuje zejména tak, aby byl dodržen akruální princip jejího vykázání.  Úkolem této zásady je zabezpečit věcnou a časovou souměřitelnost nákladů a výnosů týkajících se dané dotace tak, aby nedošlo ke zkreslení výsledku hospodaření vykázáním nákladu v jiném období, než ve kterém by byla vykázána dotace tohoto nákladu. Podmínkou pro dodržení této zásady ale je, že o dotaci nemůže být účtováno dříve, než je splněna podmínka v bodu b);
b)     pro vykázání dotace není důležité, kdy byla finančně vypořádána, ale rozhodující je okamžik, v kterém se proces jejího schvalování dostane do takové fáze, kdy je její poskytnutí nepochybné.

10. Pro rozhodování o způsobu vykázání dotace není podstatné, kdo dotaci poskytuje, na základě jakého dokumentu, pro jaký účel a komu. Účetní jednotka je povinna v každém individuálním případě dotace posoudit všechny okolnosti jejího schvalování a poskytnutí na základě všech dostupných dokumentů, které se jí týkají a určit, do jakého období přijetí dotace věcně náleží a zda a kdy vznikl nepochybný nárok na přijetí dotace.

11. V okamžiku vzniku nároku na přijetí dotace vykáže účetní jednotka pohledávku za poskytovatelem dotace z titulu nároku na její přijetí. Okamžik skutečného finančního vypořádání nehraje v tomto případě žádnou roli.

12. Pokud by se následně po vykázání pohledávky z titulu nároku na přijetí dotace ukázalo, že původní předpoklad nebyl, z důvodů v době účtování nároku na dotaci nepředvídatelných, naplněn, a dotace nebyla a nebude finančně vypořádána, případně byla vypořádána v nižší než původně předpokládané výši, pak účetní jednotka upraví účtování o dotaci v období, ve kterém se tato skutečnost stala jistou. Taková operace se považuje za nový účetní případ a neprojevuje se retrospektivně; její dopad je vykázán ve výsledku hospodaření toho období, kdy ke zjištění takové skutečnosti došlo.

13. Úprava účtování o dotaci dle předchozího bodu, jejíž skutečné finanční vypořádání se teprve očekává, se může projevit jak přímým snížením pohledávky, tak i vytvořením opravné položky k této pohledávce.

14. Pokud účetní jednotka nesplní nebo poruší podmínky poskytnutí dotace takovým způsobem, že jí vznikne povinnost zcela nebo částečně dotaci vrátit, pak vykáže k datu, kdy vznik této povinnosti zjistila, závazek z titulu povinnosti dotaci vrátit. Taková operace se považuje za nový účetní případ a neprojevuje se retrospektivně, její dopad je vykázán ve výsledku hospodaření toho období, kdy ke zjištění takové skutečnosti došlo. Povinnost vrátit dotaci vzniká na základě skutečnosti, že došlo k porušení dotačních pravidel a tím vznikla povinnost dotaci nebo její část vrátit, přičemž neexistuje reálná alternativa tuto povinnost odvrátit. Zjištění této skutečnosti není závislé na tom, zda tuto skutečnost zjistila externí kontrola a nebo zda o této skutečnosti ví poskytovatel dotace.

15. Pokud byla dotace zaúčtována jako položka snižující pořizovací cenu dlouhodobých aktiv, pak se změna původní výše dotace (ať již v důsledku změny odhadu výše dotace nebo v důsledku povinnosti dotaci částečně nebo zcela vrátit) projeví také úpravou výše pořizovací ceny aktiva pořízeného s přispěním této dotace a to v účetním období, v kterém ke změně původní výše došlo.

16. Pokud byla dotace zaúčtována jako ostatní provozní výnos pokrývající náklady, na které byla dotace poskytnuta, pak se změna původní výše dotace (ať již v důsledku změny odhadu výše dotace nebo v důsledku povinnosti dotaci částečně nebo zcela vrátit) zjištěná v období zúčtování dotace do výnosů projeví také úpravou výnosů, ve výši, o kterou se částka změny výše dotace (resp. částka, kterou je nutno vrátit) liší od dosud nespotřebované částky dotace. Pokud ke zjištění dojde v některém z následujících období, bude povinnost snížení dotace zúčtována jako ostatní provozní náklad.

17. Jestliže mezi okamžikem vykázání pohledávky z titulu nároku na přijetí dotace a okamžikem jejího skutečného finančního vypořádání nastane rozvahový den, pak účetní jednotka popíše v samostatné kapitole přílohy k účetní závěrce tuto skutečnost a zejména uvede informace o:
a)     poskytovateli dotace, výši dotace, účelu dotace;
b)     identifikaci nákladů ve vykazovaném účetním období na které byla dotace poskytnuta;
c)      podstatě a dokumentech na základě kterých byla vykázána pohledávka z titulu nároku na přijetí dotace;
d)     úpravy výše dotace z důvodu změny odhadu a částky dotací, které byly vráceny včetně důvodů, na základě kterých musela být dotace vrácena;
e)     podstatu a odhad případných rizik finančního nevypořádání tohoto nároku;
f)        informace o podstatě a pravděpodobnosti případných rizik nesplnění dotačních podmínek a z toho vyplývající povinnosti dotaci vrátit.

Zdůvodnění


18. Základní předpokladem účetnictví je vzájemná nezávislost účetních období a věcná a časová souměřitelnost nákladů a výnosů (akruální princip, viz § 3, odst. 1 zákona o účetnictví, také např. ČÚS 13, odst. 5.1.5) a dále věrné a poctivé zobrazení předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky (viz § 7, odst. 1 zákona o účetnictví – věrný a poctivý obraz).

19. Pokud by byla dotace vykázána až v okamžiku jejího finančního vypořádání, hrozí situace, že se tak stane v období předcházejícím nebo až následujícím po vykázání nákladů, na které je dotace poskytována. V takovém případě by došlo jak k porušení akruálního principu, tak i k porušení věcné a časové souměřitelnosti nákladů a výnosů. Dalším důsledkem by bylo nesprávné vykázání výsledku hospodaření za dotčená účetní období a nesprávnému vykázání pohledávek a závazků (a tím také finanční situace účetní jednotky) k rozvahovému dni a dále by byla narušena srovnatelnost údajů vykazovaných za jednotlivá účetní období.

20. Navzdory tomu, co bylo uvedeno v předchozích dvou odstavcích, nelze opominout ustanovení §§ 19 odst. 2 a 25 odst. 2 zákona, dle kterých nelze účtovat o skutečnostech, které nejsou k rozvahovému dni známy ani v okamžiku, kdy je účetní závěrka sestavována, což platí obzvláště o ziscích, které nebyly ještě k tomuto okamžiku dosaženy. O dotaci nelze proto účtovat dříve, než bude její přijetí definitivní, jak bylo uvedeno v odst. 9b) této interpretace.

21. Vzhledem k různorodosti poskytovatelů dotací, jejich druhů a účelu a složitosti schvalovacích procesů při poskytování dotací nelze dát jednoduchý a jednotný návod na okamžik vykázání pohledávky z titulu nároku na přijetí dotace ani určit dokument, na základě něhož je možné takovou pohledávku vykázat. Správné vykázání dotace vyžaduje vždy individuální posouzení konkrétního případu účetní jednotkou. Zejména se jedná o posouzení pravděpodobnosti přijetí dotace a určení okamžiku a dokumentu, který vznik takového nároku zakládá. Hlavním kritériem při tomto posouzení je výše uvedená zásada věcné a časové souměřitelnosti nákladů a výnosů (akruální princip) a zásada věrného a poctivého obrazu s přihlédnutím k míře nejistoty poskytnutí dotace k rozvahovému dni.

22. Pokud se ukáže, že původně provedené posouzení vzniku pohledávky z titulu nároku na přijetí dotace se následně po vykázání pohledávky ukázalo jako chybné a dotace nebyla a nebude finančně vypořádána, případně byla vypořádána v nižší než původně předpokládané výši, pak účetní jednotka opraví účtování v období, ve kterém se tato skutečnost stala jistou. Taková operace se považuje za nový účetní případ a neprojevuje se retrospektivně, její dopad je vykázán ve výsledku hospodaření toho období, kdy ke zjištění takové skutečnosti došlo.

23. V případě porušení dotačních podmínek, které má za následek povinnost vrátit zcela nebo částečně dotaci se postupuje analogicky jako při vykázání nároku na dotaci. Závazek z titulu povinnosti vrátit zcela nebo částečně dotaci musí být vykázán v tom účetním období, kdy tato skutečnost nastala, a to bez ohledu na okamžik, kdy byla skutečně finančně vypořádána. Pokud jsou účetní jednotce známy skutečnosti, že taková povinnost nastala, pak musí závazek vykázat. Pro vykázání závazku není podstatné kdo, a jak porušení dotačních pravidel zjistil.

24. Obdržení dotace musí být v okamžiku vykázání pohledávky nepochybné. Přesto vykázaná pohledávka z titulu nároku na přijetí dotace (tak jako i jakákoliv jiná pohledávka) může obsahovat určité nenulové riziko její nerealizace. Proto je důležité podstatu a míru tohoto případného rizika popsat v samostatné části přílohy k účetní závěrce.
Datum schválení:  4. února 2008
Datum účinnosti:   tato interpretace se stává účinnou pro účetní období počínající 1.1.2008 nebo později.

Zpracovali:

Ing. František Louša a doc. Ing. Antonín Valder, CSc.,
Komora auditorů ČR
Opletalova 55, Praha 1

doc. Ing. Ladislav Mejzlík, Ph.D., a prof. Ing. Libuše Müllerová, CSc,
Vysoká škola ekonomická v Praze,
Fakulta financí a účetnictví
katedra finančního účetnictví a auditingu


Dodatek
Při řešení způsobu účtování dotací mohou vznikat různé problémy. Řešení některých z nich je uvedeno v následujících bodech:

1.     Na dotaci není právní nárok (ve smyslu ustanovení §14 odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech). Podmínkou pro zahájení řízení o přiznání dotace je podání žádosti podle pravidel vyhlášených pro příslušný dotační titul. Tato pravidla též stanoví další postup, z kterého vyplývá, v jakém okamžiku je o poskytnutí dotace rozhodnuto. V některých případech musí být žádáno o poskytnutí platby při současném vykázání splnění podmínek daných pro poskytnutí dotace, někdy postačuje pouhé podání žádosti. Pro jejich poskytování je k dispozici určitý objem zdrojů finančních prostředků, o které se uchází neurčitý počet žadatelů, jejichž projekty prochází výběrovým řízením.
Všechny žádosti o dotace nemusí být uspokojeny. Obvykle je poskytujícím orgánem vydáno rozhodnutí a to buď o poskytnutí platby, nebo tam, kde se žádost o poskytnutí platby nevyžaduje, rozhodnutí o poskytnutí dotace. Den vydání rozhodnutí je obvykle tím okamžikem, který zakládá nezpochybnitelný nárok na poskytnutí dotace a tímto dnem je třeba účtovat o pohledávce na dotaci.

2.     Pokud se zúčtováním dotace sníží pořizovací cena pod hodnotu stanovenou účetní jednotkou jako hranice pro zařazení věci do dlouhodobého majetku, rozhodne účetní jednotka s přihlédnutím k principu významnosti o jejím ponechání v dané skupině a pokračování v odpisování nebo o vyřazení tohoto majetku z evidence dlouhodobého majetku, jednorázovém odepsání jeho zůstatkové hodnoty a zachycení na podrozvahovém účtu. V souladu s ustanovením § 39 odst. 6 a 7 vyhlášky se v příloze uvedou informace o významných odchylkách mezi rozvahovou a skutečnou hodnotou dlouhodobého majetku, které vzniknou díky přijatým dotacím na jeho pořízení.

3.     Pokud by výjimečně byla dotace vyšší než pořizovací cena dlouhodobého majetku, je zúčtována do ostatních provozních výnosů v okamžiku uskutečnění účetního případu dotace.

4.     Dotace na provozní náklady nemají vliv na ocenění výrobků ani nedokončené výroby, které jsou výsledkem dotované provozní činnosti, protože výrobky jsou při jejich převzetí na sklad oceňovány skutečnými vlastními náklady, případně předem stanovenými cenami podle operativních (plánových) kalkulací vlastních nákladů stanovených v podmínkách technické přípravy výroby.

5.     Jestliže dojde k vynaložení nákladů v účetním období, které předchází účetnímu období, ve kterém dojde ke splnění podmínek pro přijetí dotace, jsou vynaložené náklady součástí nákladů těchto předchozích období (nejsou předmětem časového rozlišování) a vstupují do ocenění nedokončené výroby.

6.     Jestliže dojde k vynaložení nákladů v účetním období, ve kterém dojde ke splnění podmínek pro přijetí dotace, přičemž výroba není v tomto období dokončena, je nedokončená výroba oceněna a zachycena na účtech zásob ve výši vynaložených nákladů v souladu s ČÚS č. 015. Přijatá dotace je časově rozlišena do období ukončení účetního případu.

7.     Podpora z fondů EU, která má být vrácena podle rozhodnutí o navrácení, zahrnuje úroky v přiměřené výši stanovené Komisí. Úroky jsou splatné od data, kdy byla protiprávní podpora k dispozici příjemci, do data jejího navrácení. Navrácení se provede bezodkladně a v souladu s postupy stanovenými příslušným prováděcím předpisem tak, aby byl zajištěn okamžitý a účinný výkon rozhodnutí Komise. Účetní případ vzniká v okamžiku nabytí účinnosti rozhodnutí o vrácení podpory.

8.     Pokud je účetní jednotka povinna vrátit dotaci v částce, která se liší od její dosud nerozpuštěné částky na účtech časového rozlišení (případně od částky, o kterou byla původně snížena pořizovací cena aktiva), je tento rozdíl považován za náklad, resp. výnos období, ve kterém došlo ke skutečnostem, na základě nichž bylo rozhodnuto o povinnosti vrátit dotaci.

9.     Pokud by bylo účetní jednotce riziko vrácení podpory známo již v účetním období, které předchází období, ve kterém nabylo rozhodnutí o (částečném) vrácení dotace právní moci, je třeba v souladu s ustanovením § 25 odst. 2 zákona o účetnictví vytvořit rezervu v odpovídající výši.

10. Jestliže byla dotace poskytnuta na pořízení zásob, které mají být následně převedeny do dlouhodobého majetku (například mladá zvířata do základního stáda), aniž by jejich převod ovlivnil výsledek hospodaření, je přijatá dotace zachycena jako závazek a následně, ve věcné a časové souvislosti s aktivací, zúčtována jako snížení pořizovací ceny dlouhodobého majetku.

11. Příspěvky poskytované Úřady práce dle zákona č. 435/2004 Sb., vznikají na základě dohody, ve které je vyjádřen závazek Úřadu práce a proto, při splnění dohodnutých podmínek musí být účtováno o pohledávce do období vzniku nákladů, které jsou dotovány.

12. V případě, že dotace byla přiznána nebo poskytnuta v cizí měně, postupuje se v účetnictví při přepočtu na českou měnu dle Českého účetního standardu č. 001 – Účty a účtování na účtech, bod 2.4.3. Pohledávka na poskytnutí dotace je přepočtena kursem ČNB platným v den uskutečnění účetního případu (viz bod 24 – 26), případně dnem doručení příslušné listiny, resp. je přepočet proveden ke dni příjmu dotace, pokud nebylo v této souvislosti účtováno o pohledávce.

13. Při přepočtu nákladů vynaložených na dotační tituly v cizích měnách se postupuje v účetnictví standardním způsobem stanoveným vyhláškou a Českými účetními standardy a to i tehdy, když metodika přepočtu těchto nákladů pro účely jejich vykázání na dotovaný titul stanoví jiný postup.

 

__________________________________________________________________________________________

© 2006 Národní účetní rada                      Schválený text interpretace z 4. 2. 2008                                                                6/6

 

čekejte prosím ...
Hodnocení: 0.0/5 (0 hlasů)

Komentáře

Přidat komentář můžete pouze jako registrovaný.

Převodový můstek Rekodifikace

Všeobecné podmínky Účetního Portálu | Informace ke zpracování osobních údajů GDPR | Kodex Účetního Portálu ke zpracování osobních údajů GDPR | Přidat do oblíbených

Přihlášení

Vyplňte e-mail a heslo, potvrďte kliknutím na tlačítko Přihlásit.

E-mail :
Heslo :
 

Zapomenuté heslo | Nová registrace | Bezplatná registrace