🍪 Používáme soubory cookies
Tyto webové stránky používají soubory cookies a další sledovací nástroje s cílem vylepšení uživatelského prostředí, zobrazení přizpůsobeného obsahu a reklam, analýzy návštěvnosti webových stránek a zjištění zdroje návštěvnosti.
Článek je doplněn o příklady.
Víte, jak má podnikatel postupovat, když v roce 2018 vedl účetnictví a v roce 2019 zahájil vedení daňové evidence, přičemž na účtu 311 měl pohledávky ve výši 12 000 Kč, které dostane proplaceny až v roce 2020?
Víte, jak má podnikatel vedoucí daňovou evidenci postupovat v případě postoupení vlastní pohledávky v hodnotě 6 000 Kč za 4 000 Kč s tím, že letos obdržel 2 000 Kč a v následujícím roce zbývající 2 000 Kč?
To a více se dozvíte v článku.
Petra
V následujícím příspěvku je podrobně vysvětleno, jak má poplatník, v souladu se zákonem o daních z příjmů, s pohledávkami, resp. na straně dlužníka s dluhy, nakládat, jakým způsobem lze náklady spojené s pohledávkami rozpustit do daňových výdajů a o dluhy základ daně zvýšit, a jak pohledávka, resp. dluh, vznikají, případně zanikají.
Zákon o daních z příjmů v § 5, § 23 až § 25 stanoví postup poplatníků v případech postoupení pohledávky či vkladu pohledávky do obchodní korporace, postup při uplatnění hodnoty pohledávky do daňových výdajů a postup v případech zániku pohledávky, resp. dluhu. Při zdaňování příjmů, resp. výnosů ze vzniklých pohledávek, postupují poplatníci vedoucí účetnictví podle platných účetních předpisů, do základu daně z příjmů poplatníků vedoucích daňovou evidenci vstupují až skutečné příjmy, tj. až při inkasu. Obdobně se postupuje v případě dluhů. Jde-li o dluh na straně poplatníků vedoucích daňovou evidenci, je daňovým výdajem dlužníka až při zaplacení s výjimkou dluhu vzniklého z titulu finančního leasingu a odpisů hmotného majetku, které je možno zahrnovat do základu daně postupně.
Z hlediska daně z příjmů je třeba na straně podnikatele pohledávku nebo dluh zaevidovat, případně zaúčtovat, v momentě vystavení nebo obdržení příslušné faktury např. za dodávku zboží či provedené služby nebo uzavření smlouvy. Tato pohledávka nebo dluh trvá až do okamžiku úplného uhrazení fakturované – sjednané částky, pokud se smluvní strany
nedohodnou jinak.
Zákon o daních z příjmů pro poplatníky fyzické osoby v § 5 odst. 9 ZDP stanoví, že hodnotou pohledávky se rozumí:
Jmenovitou (nominální) hodnotou pohledávky se rozumí částka, na kterou byla pohledávka (faktura) vystavena. Pořizovací cenou se rozumí částka, za kterou byla pohledávka pořízena. U poplatníků, kteří jsou plátci daně z přidané hodnoty nebo jimi byli v době vzniku pohledávky, se jmenovitá hodnota pohledávky snižuje o výši daně z přidané hodnoty, pokud byla splněna vlastní daňová povinnost na výstupu.
Příklad č. 1
Podnikatel vedoucí daňovou evidenci koupil pohledávku ve jmenovité hodnotě 10 000 Kč za 4 000 Kč a tuto pohledávku následně prodal – postoupil za 5 000 Kč. Otázkou je, jak bude postupovat z hlediska daně z příjmů.
Řešení
Na straně podnikatele je hodnotou pohledávky její pořizovací cena, tj. částka 4 000 Kč, za kterou podnikatel pohledávku nabyl, ke jmenovité hodnotě pohledávky se v tomto případě nepřihlíží. Zaplacená částka 4 000 Kč bude daňovým výdajem podnikatele pouze do výše příjmů.
Zdanitelným příjmem podnikatele v roce prodeje, resp. postoupení, pohledávky, je přijatá částka 5 000 Kč a daňovým výdajem zaplacená částka 4 000 Kč, tj. hodnota pohledávky (v daném případě pořizovací cena), a to v souladu s § 24 odst. 2 písm. o) ZDP.
...
Chcete vidět celý obsah? Pojďte s námi do členství
Koupit členstvíChcete vidět celý obsah? Pojďte s námi do členství
Koupit členství
Subjekty
Podnikatelé