Povídání nad Koordinačními výbory s Pěvou – 03/18

GOLD ČLENOVÉ ZDARMA

Koordinační výbory považuji za „poklady“ v oblasti vzdělávání.

Nenechte si je ujít, ať jste na jakékoliv úrovni znalostí.

Pokud je to ho všeho na Vás moc, nabízím moje videa, která shrnují podstatu uzavřených koordinačních výborů. Pak si můžete vybrat jen ta, která Vás zajímají.

Co jsou koordinační výbory?

Jsou to pravidelná setkání KDP ČR  s GFŘ dříve MF ČR. Předkladatelé (obvykle daňoví poradci) zde velmi fundovaně předkládají problém, který je třeba řešit a GFŘ vyjadřuje opět velmi fundovaně svůj názor. Závěr je buď uzavřeno s rozporem nebo uzavřeno bez rozporu. Víme, že definitivně rozhoduje soud.

Osobně děkuji za to, že něco, co vzniklo v roce 1993 dosud existuje…

S respektem

P.

Pěva Čouková

www.pevacoukova.cz

P.S.

Koordinační výbory můžete na Účetním Portále najít na zde:

• Koordinační výbory jednotlivě, a to od neuvěřitelného roku 2004 – lze vyhledávat výborně ZDE
• Koordinační výbory jako celek můžete najít ZDE od okamžiku, kdy jsem začala je začala natáčet pro Vás tj. od 05/2017
• Moje povídání nad koordinačními výbory naleznete ZDE 

Vše je propojeno mezi sebou v rámci souvisejících informací.

Podklady pro Povídání nad koordinačními výbory 3/2018

511/15.11.17 Veřejně prospěšný poplatník, osoby blízké zakladateli a rodinná fundace

UZAVŘENO BEZ ROZPORU

Předkládá: Ing. Miroslav Michálek, daňový poradce, č. osv. 0173

Mnozí z Vás nebo vaši klienti jste založili fundaci, tj. nadaci nebo nadační fond a teď řešíte, zda nejste v problému s definicí veřejně prospěšného poplatníka - § 17a ZDP. Zde jsou totiž vyloučeny z okruhu veřejně prospěšných poplatníků rodinné fundace, tj. ty, které́ podle zakladatelského jednání nebo dle své faktické činnosti slouží k podpoře zakladatele nebo osob blízkých zakladateli.

Vaše nadace mohla být založena k veřejněprospěšným účelům např. sport, jen někteří z těch, které podporujete, jsou osoby blízké.

Jak je to s postavením takových nadací řeší právě tento příspěvek.

A řeší také, jak je to s příspěvky pro osoby pro osoby poskytující veřejně prospěšným poplatníkům bezúplatná plnění poskytující́ dle § 15 odst. 1 a § 20 odst. 8 ZDP.

Pokud se Vás situace týká, doporučuji věnovat pozornost tomuto koordinačnímu příspěvku.

Já pro Vás ze závěrů GFŘ vybírám:

• Pro účely § 17a ZDP se při vymezení pojmu „osoba blízká“ vychází z § 22 občanského zákoníku (viz důvodová zpráva k § 17a odst. 2 písm. f) ZDP).
• Přitom z ustanovení § 22 odst. 1 občanského zákoníku plyne, že osobou blízkou může být toliko osoba fyzická.
• Souhlas se závěrem předkladatele, že dvě (nebo více) právnické osoby, které mají společného zakladatele, se nepovažují pro účely § 17a odst. 2 písm. f) ZDP za osoby blízké.
• V dané souvislosti je nutné zdůraznit, že ZDP nezná ani nevymezuje pojem „ztráta statusu veřejné prospěšnosti“. ZDP pro veřejně prospěšné poplatníky normuje nutnost splnění podmínek v § 17a odst. 1 ZDP a zároveň se nesmí jednat o poplatníka vymezeného v § 17a odst. 2 ZDP. Pokud nejsou kumulativně naplněny podmínky § 17a ZDP, pak se nejedná o veřejně prospěšného poplatníka pro účely ZDP.
• Bude – li veřejně prospěšný poplatník (nadace nebo nadační fond), podporovat pouze svého zakladatele (nebo osoby blízké zakladateli), pak se bez dalšího dle § 17a odst. 2 písm. f) ZDP jedná o rodinnou fundaci.
• V ostatních případech nelze vyloučit s ohledem na konstatntní judikaturu NSS i ÚS (viz rozsudek NSS č.j. 1 Afs 107/2004 - 48, prošel testem ústavnosti – viz Usnesení ÚS sp.zn. III. ÚS 374/06 ze dne 31.10.2017) aplikaci institutu zneužití práva.

517/21.03.18 Výklad pojmu bydliště pro účely osvobození od daně z příjmů fyzických osob při prodeji vybraných nemovitých

UZAVŘENO BEZ ROZPORU

Předkládají: Ing.Ondřej Antoš,LL.M.,daňovýporadce,č.osv.4256

                    Ing. Lucie Rytířová, LL.M., daňový poradce, č. osv. 4038

                    Ing. Bc. Jan Hájek, MBA, DiS, daňový poradce, č. osv. 4503

V příspěvku se řeší situace, kdy má fyzická osoba objektivně bydliště na dvou místech a následně řeší prodej těchto dvou obývaných nemovitých věcí ve vztahu k osvobození příjmů z prodeje.

Například bydlím pátek až neděle v Olomouci a pondělí až čtvrtek bydlím v Praze. Nebo jakkoliv jinak.

Pojem bydliště blíže ZDP neurčuje a čerpáme z civilní úpravy tj. NOZ - nového občanského zákoníku neboli zákona č. 89/2012 Sb.  Ten v § 80 bydliště vymezuje jako „místo, kde se osoba zdržuje s úmyslem žít tam.  Dle důvodové zprávy k danému ustanovení je rozhodující při určení bydliště faktický aspekt nikoliv jeho administrativní vymezení.

Předkladatelé se domnívají, že nelze dojit k závěru, že by pojem bydliště nutně zahrnoval pouze jedno místo tj., že by osvobození dvou bytů bylo vyloučeno či v rozporu se smyslem ZDP.

Předkladatelé navrhují přijmout závěr, že pokud poplatník prokáže, že se trvale zdržoval ve dvou stálých bytech, a pro účely daně z příjmů tedy měl dvě bydliště, bude příjem z prodeje kteréhokoliv z těchto stálých bytů při splnění ostatních podmínek ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) ZDP osvobozen od daně z příjmů.

Závěr je GFŘ přijatý.

519/21.03.18 Daňový režim plateb za zpřístupnění technických funkcí hmotného majetku (Function on Demand)

UZAVŘENO BEZ ROZPORU

Předkládá: JUDr. Ing. Martin Kopecký, daňový poradce, č. osv. 3826

V praxi se zcela běžně objevují situace, kdy si v ČR zakoupíte od českého dodavatele určitý stroj přestavme si třeba tiskárnu a ona byla vyrobena v zahraničí.

Tiskárna má „v sobě“ mnoho funkcí, Vy si však vyberete jen některé z nich a takto je Vám stroj při zakoupení nastaven a podle vybraného nastavení jste zaplatili cenu.

Následně máte možnost si od výrobce stroje v našem případě tiskárny dokoupit.  další funkce, obvykle jen získáním klíče, kterým funkce odemknete (tzv. Function on Demand). Software již byl dodán a se získaným klíčem se Vám zpřístupní další funkce stroje. Tuzemský dodavatel již nehraje žádnou roli v rozšíření funkčnosti. Klíč získáte velmi často přes internet elektronicky bez čehokoliv dalšího. Samozřejmě zaplatíte.

Předkladatel řeší otázky:

1. Čím je toto získání nové funkčnosti? Je to technické zhodnocení při splnění podmínek ceny (více jak 40 tis Kč) a dlouhodobosti (déle jak 12 měsíců)?
2. Má poplatek za zvýšení výkonu charakter příjmu nerezidenta ze zdrojů v ČR a podléhá srážkové dani (§ 22 odst. 1 písm. g) bod 1 ZDP a § 36 odst. 1 ZDP)?
3. Má poplatek charakter elektronické podle § 110b odst. 1 písm. b) bod 3 zákona o ZDPH?

GFŘ potvrzuje, že se jedná o technické zhodnocení majetku při splnění podmínek (1.).

Dále potvrzuje, že zvýšení výkonu nepodléhá srážkové dani, neboť nejde o příjem ze zdroje v ČR (2.).

A jako poslední potvrzuje, že se jedná o elektronickou službu podle § 10i odst. 2 písm. c) ZDPH se všemi důsledky (3.).

Tento příspěvek je velmi přínosný!!!

Děkuji za něj.

P.