Povídání nad Koordinačními výbory s Pěvou – 03/19

GOLD ČLENOVÉ ZDARMA

„PŘIPRAVENO PRO VŠECHNY, KTEŘÍ UMÍ ŠETŘIT ČAS A MAJÍ CHUŤ SI ROZŠIŘOVAT ODBORNÉ OBZORY SE MNOU ON-LINE CESTOU…“

Koordinační výbory považuji za „poklady“ v oblasti vzdělávání.

Nenechte si je ujít, ať jste na jakékoliv úrovni znalostí.

Pokud je to ho všeho na Vás moc, nabízím moje videa, která shrnují podstatu uzavřených koordinačních výborů. Pak si můžete vybrat jen ta, která Vás zajímají.

Co jsou koordinační výbory?

Jsou to pravidelná setkání KDP ČR  s GFŘ dříve MF ČR. Předkladatelé (obvykle daňoví poradci) zde velmi fundovaně předkládají problém, který je třeba řešit a GFŘ vyjadřuje opět velmi fundovaně svůj názor. Závěr je buď uzavřeno s rozporem nebo uzavřeno bez rozporu. Víme, že definitivně rozhoduje soud. 

Osobně děkuji za to, že něco, co vzniklo v roce 1993 dosud existuje…

VÍTE, ŽE VŠECHNY ZÁPISY Z KO0RDINAČNÍHO VÝBORŮ  u nás najdete na www.ucetni-portal.cz už od roku 2004?!

Je jich tam úctyhodné číslo – téměř  900 ks.

Stačí se u nás zdarma zaregistrovat a můžete si je pročítat…

P.S.

Koordinační výbory můžete na Účetním Portále najít na zde:

• Koordinační výbory jednotlivě, a to od neuvěřitelného roku 2004 – lze vyhledávat výborně ZDE
• Koordinační výbory jako celek můžete najít ZDE od okamžiku, kdy jsem začala je začala natáčet pro Vás tj. od 05/2017
• Moje povídání nad koordinačními výbory naleznete ZDE 

Vše je propojeno mezi sebou v rámci souvisejících informací.

S respektem

P.

Pěva Čouková

www.pevacoukova.cz

 Tři příspěvky byly odloženy – viz ÚPLNÝ ZÁPIS 

Podklady pro Povídání nad koordinačními výbory 3/2019

537/23.01.19 Daňové posouzení zvýšené náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění při pracovním úrazu

UZAVŘENO BEZ ROZPORU

Předkládají:  JUDr. Jana Hlásenská, daňový poradce, číslo osv. 1562

Tento příspěvek řeší situaci, kdy je po pracovním úrazu vůle zaměstnavatele zaplatit jako odškodnění poškozenému zaměstnanci více nároku než je propočteno podle vyhlášky č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Nárok z této vyhlášky hradí pojišťovna na základě zákonného pojištění, které kvartálně odvádíme za všechny zaměstnance. Zákoník práce (dále ZP) umožňuje zaplatit dohodou více, a to konkrétně v § 271c odst. 1 ZP. Příspěvek se zabývá tímto zvýšeným odškodněním a řeší do praxe:

1)    pohled zaměstnance – osvobození podle § 6 ZDP

2)    pohled zaměstnavatele – daňovou uznatenost podle § 24 ZDP

V příspěvku je GFŘ potvrzeno, že tento příjem zaměstnance poskytnutý nad rámec obecného odškodnění je u zaměstnance osvobozený (závěr 3.2). U zaměstnavatele je potvrzeno, že náklad na zvýšenou náhradu nad rámec obecného odškodnění je daňově uznatelný (závěr 3.3). Jediným rozdílem je, že GFŘ nesouhlasí s tím, že se jedná o povinný nárok podle § 24 odst. 2. písm. p), ale o nárok podle § 24 odst. 2 písm. j), bod 5. Tedy je nutné upravit ve vnitřním předpisu účetní jednotky nebo v kolektivní smlouvě.

539/20.03.19 Výpočet dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti u zaměstnanců příslušných k zahraničním právním předpisům sociálního zabezpečení v rámci EU/EHP a Švýcarska od 1. 1. 2019 

UZAVŘENO BEZ ROZPORU

Předkládají: Ing. Bc. Jan Hájek, MBA, DiS., daňový poradce, číslo osv. 4503

                    Ing. Zuzana Rylová, Ph.D., daňový poradce, číslo osv. 3912

                    Ing. Lucie Wadurová, LL.M., daňový poradce, číslo osv. 4038

                    Ing. Lenka Nováková, daňový poradce, číslo osv. 4991

Tento příspěvek navazuje na novelu ZDP zákonem číslo 306/2018 Sb., který nabyl účinnosti 1. 1. 2019.

Novela ZDP číslo 306/2018 Sb.

• 6 odst. 12 ZDP od 1. 1. 2019 zní:

„Za zaměstnance, u kterého povinnost platit povinné pojistné zaměstnavatel nemá, se nepovažuje zaměstnanec, je-li prokázáno, že se na něho zcela nebo částečně vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, které se řídí právními předpisy jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor než Česká republika nebo Švýcarské konfederace; v takovém případě jsou základem daně příjmy ze závislé činnosti zvýšené o částku odpovídající příspěvkům zaměstnavatele na toto povinné zahraniční pojištění a tyto zahraniční příspěvky se považují pro účely daní z příjmů za povinné pojistné.“.

Kolegové řeší konkrétní situace týkající se problémů kolem tohoto nového vcelku problematického ustanovení.

Pokud se Vás situace týká, doporučuji přečíst podrobně. Zjednodušeně řečeno je nezbytné bruttovat o skutečně odváděné pojistné do státu, kde je zaměstnanec pojištěn a respektovat, že to tak je. Žádné výjimky nejsou povoleny.

Co bylo potvrzeno a mohlo by Vás zajímat:

• pokud se jedná o zaměstnance pojištěné v zemích mimo EU, EHP a Švýcarsko, nadále bruttujeme tzv. „hypotetickým“ pojištěním stejně jako do konce roku 2018 (závěr 2a)

• není podstatné, kde je zaměstnanec rezidentem, ale je podstatné, kde je pojištěn (závěr 2b)

• důležitá je existence obdobného právního předpisu upravujícího veřejnoprávní pojistné bez ohledu na jeho strukturu (závěr 3.1)

• pojistné bude zahrnuto podle zahraničního předpisu pro účely superhrubé mzdy – bruttace (závěr (závěr 3.2.první)

• pojistné bude započítáváno tak, jak je skutečně v zahraničí placeno - např. při čtvrtletní platbě v zahraničí čtvrtletně (závěr 3.2 druhý)

• zastropování podle zahraničního předpisu bude aplikováno pro účely bruttace v ČR (závěr 3.2 třetí)

• příjem po skončení zaměstnání a skončení účasti v zahraničním systému bude bruttován zahraničním pojistným a přičten k české mzdě (závěr 3.4)

• dohoda zaměstnance o úhradě za zaměstnavatele, zde bude bruttováno o částku, která měla být za zaměstnavatele placena a jeho jménem ji hradil zaměstnanec (závěr 3.5)

• kurz použitý pro přepočet na Kč bude poslední den předchozího měsíce podle § 38 odst. 4 ZDP (závěr 4)

• diskuze zde je kolem „je-li prokázáno“, že platí zahraniční pojistné; GFŘ jednoznačně požaduje, aby kolem formuláře A1 a skutečnosti, že je placeno bylo jasno a nepřipouští žádné výjimky, jinak je nutno opravovat zpětně (závěr 5)

• vysílání na 24 měsíců (čl. 12 koordinačního nařízení) a osoby pracující ve více státech (čl. 13 koordinačního nařízení) (závěr 5.1)

• potvrzení příslušnosti k zahraničnímu právnímu předpisu (čl. 16 koordinačního nařízení) následné opravy, zde je velmi přísně a je jednoznačně požadována oprava případné změny zpětně u provedené bruttace při výpočtu zálohy na daň včetně doplacení pojistného a nárokování české zpět (závěr 5.2)

• případy nemožnosti získat údaje (závěr 5.4).

Další jednání Koordinačního výboru proběhne dne 15. 5. 2019.