Povídání nad Koordinačními výbory s Pěvou – 09/18

GOLD ČLENOVÉ ZDARMA

Autoři: Ing. Pěva Čouková


Koordinační výbory považuji za „poklady“ v oblasti vzdělávání.

Nenechte si je ujít, ať jste na jakékoliv úrovni znalostí.

Pokud je to ho všeho na Vás moc, nabízím moje videa, která shrnují podstatu uzavřených koordinačních výborů. Pak si můžete vybrat jen ta, která Vás zajímají.

 

Co jsou koordinační výbory?

Jsou to pravidelná setkání KDP ČR  s GFŘ dříve MF ČR. Předkladatelé (obvykle daňoví poradci) zde velmi fundovaně předkládají problém, který je třeba řešit a GFŘ vyjadřuje opět velmi fundovaně svůj názor. Závěr je buď uzavřeno s rozporem nebo uzavřeno bez rozporu. Víme, že definitivně rozhoduje soud. 

Osobně děkuji za to, že něco, co vzniklo v roce 1993 dosud existuje…

 

S respektem

P.

Pěva Čouková

www.pevacoukova.cz

   

 

P.S.

Koordinační výbory můžete na Účetním Portále najít na zde:

  • Koordinační výbory jednotlivě, a to od neuvěřitelného roku 2004 – lze vyhledávat výborně ZDE
  • Koordinační výbory jako celek můžete najít ZDE od okamžiku, kdy jsem začala je začala natáčet pro Vás tj. od 05/2017
  • Moje povídání nad koordinačními výbory naleznete ZDE 

Vše je propojeno mezi sebou v rámci souvisejících informací.

 


 

Podklady pro Povídání nad koordinačními výbory 9/2018

 

  

526/20.06.18 Osvobození bezúplatných příjmů od příbuzného dle ZDP u osvojení, resp. od biologického rodiče

UZAVŘENO BEZ ROZPORU

Předkládá: Ing. Jiří Gebarowský, daňový poradce, č. osv. 104

 

Podle § 10 odst. 3 písm. c) zákona č. 586/92 Sb., o daních z příjmů (dále jen ZDP), jsou od této daně osvobozeny bezúplatné příjmy od příbuzného v linii přímé a v linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítě manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů.

Na první pohled se jedná o poměrně jasné ustanovení zákona, které dosud nebylo předmětem veřejných ani odborných diskuzí, ale vzhledem např. k „novým“ ustanovením Občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen OZ) si i tato problematika zaslouží vyjasnit, protože ani Metodický pokyn D - 22 není podrobnější.

Podle § 771 OZ „Příbuzenství je vztah osob založený na pokrevním poutu, nebo vzniklý osvojením.“

 

1. Co je vlastně pokrevní pouto?

Pokud je příbuzenský vztah založený na pokrevním poutu, příbuzné osoby pocházejí od společného předka, resp. jedna od druhé (např. Doc. JUDr. M. Zuklínová CSc. v komentáři k OZ ve Wolters Kluwert 2014, II. Svazek str. 273)

Závěr předkladatele, že správce daně osvobodí bezúplatné příjmy od biologického rodiče a postačujícím důkazem pro řešení této situace měl být znalecký posudek, např. test DNA provedený soudním znalcem v oboru a se znaleckou doložkou, nebyl potvrzen.

GFŘ vyhází z předpokladu, že správce daně vychází při aplikaci příslušného ustanovení ZDP (§ 10 odst. 3 písm. c) bod 1 ZDP) pouze z právního stavu uvedeného v matrice, tedy z tzv. “právního otce”. Tvrdí-li někdo rozpor mezi právním a biologickým otcovstvím, musel by dosáhnout změny zápisu na základě příslušného soudního řízení, nikoli toto prokazovat v rámci správy daní.

„Podle § 779 odst. 1 zákona č. 89/2012, občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů se má za to, že otcem je muž, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením matky a tohoto muže. Takto lze určit otcovství i k dítěti ještě nenarozenému, je-li již počato. Prohlášení je třeba v souladu s § 799 odst. 2 občanského zákoníku učinit osobně před soudem nebo před matričním úřadem. Zápis v matrice narození, resp. rodný list je veřejnou listinou.

 

2. Důsledky osvojení ve veřejném právu

  1. Osvojení obecně včetně osvojení dítěte
  2. Osvojení, které není obdobou osvojení nezletilého
  3. Zrušení i opětovné osvojení

GFŘ potvrzuje, že

  • OZ vymezuje hmotněprávní podmínky pro osvojení cizí osoby.
  • ZDP stanoví, co je předmětem daně, kdo je poplatník, podmínky úlev atd.
  • Používá-li však ZDP pojem, který pro své účely samostatně nedefinuje a jde o pojem svou povahou soukromoprávní, pak je třeba užít jej ve smyslu, v jakém jej definuje soukromé právo.

      a) Osvojení obecně včetně osvojení dítěte

Osvojení dítěte je upraveno v ust. § 794 a násl. OZ. Okamžik osvojení je stanoven nabytím právní moci rozsudku o osvojení dítěte. Osvojením dítěte vzniká příbuzenský poměr § 771 OZ.

  • 771 „Příbuzenství je vztah osob založený na pokrevním poutu, nebo vzniklý osvojením“.

Osvojením tak vzniká právní příbuzenství a právní rodičovství s nebiologickými rodiči ve smyslu § 832 odst. 2 OZ.

      b) Osvojení, které není obdobou osvojení nezletilého 

Druhá situace vycházející ze smyslu ust. § 848 a násl. OZ, může vzniknout např. mezi starším bezdětným párem a dospělou osobou, kdy je zde tak silné přátelské pouto, že se tyto dospělé osoby dohodnou mezi sebou navzájem na osvojení tohoto zletilého a zletilý osvojovaný s tímto souhlasí.

Pokud jde o vztah mezi osvojitelem a osvojencem, lze z § 848 odst. 1 OZ dovodit, že osvojenec je v příbuzenském vztahu pouze k osvojiteli, nikoli již ke členům jeho rodiny.

Na druhé straně jeho příbuzenské vztahy k původní (biologické) rodině nezanikají. Z tohoto pohledu je tedy třeba posuzovat i práva a povinnosti dle ZDP, které jsou spojeny s příbuzenstvím.

V ust. § 852 OZ, které je jedním ze společných ustanovení pro osvojení zletilého, je uvedeno: “Osvojení má právní následky pro osvojence a jeho potomky, pokud se narodili později. Pro dříve narozené potomky osvojence má osvojení právní následky, jen když dali k osvojení souhlas.”  Právní důsledky dle § 852 OZ obecně mají vliv na osvobození dle ZDP a v případě, že dají dříve narození potomci souhlas k osvojení, mají také práva a povinnosti dle ZDP.

      c) Zrušení a opětovné osvojení

Zrušení osvojení, je upraveno v § 841 OZ a násl. 

V ustanovení § 841 odst. 1) OZ je uvedeno: „Zrušením osvojení zaniká poměr vzniklý osvojením i povinnosti a práva z tohoto poměru vyplývající a obnovuje se předchozí příbuzenský poměr“.

Na závěr uvádíme názor vyjádřený v rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové č.j.: 18 Co 235/2016 ze dne 19.10.2016: „Osvojení zletilého by mělo být skutečně zcela výjimečným institutem, aby nevnášelo zmatek do rodinně-právních vztahů a nedocházelo k zneužívání tohoto institutu, například pro to, aby se osvojitelé a osvojenci vyhnuli placení daní státu.“

 

 

527/20.06.18 Daňová uznatelnost „sankce“ udělované finančním arbitrem podle § 17a zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi

UZAVŘENO BEZ ROZPORU

Předkládají: Ing. Ladislav Malůšek, daňový poradce, č. osv. 3990

                    JUDr. Jana Fuksová, daňový poradce č. osv. 5029

                    Ing. Bc. Jan Hájek, daňový poradce č. osv. 4503

 

Cílem tohoto příspěvku je vyjasnit režim daňové uznatelnosti „sankcí“ udělovaných finančním arbitrem dle § 17a zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o finančním arbitrovi“).

Institut finančního arbitra je státem zřízený orgán mimosoudního řešení sporů mezi finančními institucemi poskytujícími vybrané služby a jejich spotřebiteli. Řízení před finančním arbitrem se zahajuje na návrh navrhovatele, jímž může být pouze spotřebitel, a je pro spotřebitele bezplatné. Finanční arbitr je financován ze státního rozpočtu. 

V případě alespoň částečného úspěchu spotřebitele, uloží finanční arbitr finanční instituci povinnost uhradit tzv. sankci. S ohledem na označení uložené povinnosti jako „sankce“ vyvstává v aplikační praxi otázka, jaký je daňový režim této částky, konkrétně zda se jedná o daňově uznatelný náklad ve smyslu zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“).

Problémem jsou následující ustanovení zákona o daních z příjmů:

  • 24 odst. 2 písm. p), podle kterého lze za daňově uznatelné náklady považovat ty „výdaje (náklady) k jejichž úhradě je poplatník povinen podle zvláštních předpisů“, a § 25 odst. 1 písm. f), který naopak za výslovně daňově neuznatelné náklady považuje „penále, úroky z prodlení a pokuty s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. zi), úroky z posečkané částky, peněžité tresty, přirážky k pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a k pojistnému na veřejné zdravotní pojištění, a náklady spojené s trestem uveřejnění rozsudku podle zvláštního právního předpisu,“

Předkladatel navrhuje přijmout závěr, že platba v zákoně o finančním arbitrovi terminologicky označená jako „sankce“ má charakter spíše jakési paušální kompenzace nákladů řízení částečně nebo zcela neúspěšnou stranou. Nejedná se tedy o pokutu za neplnění veřejnoprávních povinností dle právního řádu České republiky. Ekonomická podstata platby tak rovněž podporuje závěr, že „sankce“ podle § 17a zákona o finančním arbitrovi představuje daňově uznatelný náklad podle § 24 odst. 2 písm. p) zákona o daních z příjmů.

GFŘ odsouhlasilo tento návrh a souhlasí s tím, „Sankci udělovanou finančním arbitrem finanční instituci podle § 17a zákona o finančním arbitrovi lze považovat za daňově uznatelný náklad podle zákona o daních z příjmů.“.

 

 

529/19.09.18 Registrace k DPH subjektu, který změnil skutečné sídlo do ČR

UZAVŘENO BEZ ROZPORU

Předkládá: RNDr. Petr Beránek, daňový poradce, č. osv. 803

 

Cílem předkládaného příspěvku je sjednotit výklad správného postupu při registraci k DPH subjektu, který v rámci svých ekonomických aktivit přemístil skutečné sídlo z jiného státu do ČR ve smyslu § 6 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“).

Příkladem může být fyzická osoba, která již uskutečňovala plnění v tuzemsku výhradně pro plátce DPH, ale bydliště i skutečné sídlo měla v zahraničí (jiné zemi EU), vystupovala jako plátce DPH jiné země EU a následně změnila bydliště a skutečné sídlo do ČR. Totéž lze aplikovat i na případy změny skutečného sídla z jiných důvodů i na změny skutečného sídla právnických osob.

Byla předloženy tři varianty, z čehož se jako správná potvrdila varianta III vycházející z předpokladu, že pro účely výpočtu obratu se započítávají pouze plnění uskutečněná po změně sídla. Přestože osoba kontinuálně provádí ekonomickou činnost delší dobu, změnou skutečného sídla se může stát po určitou dobu neplátcem. Plátcem se stane po překročení obratu 1 mil Kč za plnění uvedená v § 4 počítaného od okamžiku změny skutečného sídla postupem podle § 6 a § 94.

GFŘ potvrzuje, že pokud osoba neusazená v tuzemsku přemístí své skutečné sídlo z jiného státu do tuzemska a stane se tak osobou usazenou v tuzemsku, stává se plátcem ve smyslu § 6 zákona o dani z přidané hodnoty po překročení obratu 1 mil. Kč, do kterého se započítávají plnění uvedená v § 4a zákona o dani z přidané hodnoty počítaná od okamžiku změny skutečného sídla z jiného státu do tuzemska.

 

 

531/19.09.18 Podmínky pro nabývání zemního plynu a pevných paliv osvobozených od daně z energetických produktů v případě kombinované výroby tepla a elektřiny

UZAVŘENO BEZ ROZPORU

Předkládá: JUDr. Ing. Martin Kopecký, daňový poradce, č. osv. 3826

 

Předkladatel navrhuje potvrdit závěr, že v případě kombinované výroby elektřiny a tepla v generátoru s minimální stanovenou účinností podle zvláštního právního předpisu, pokud je teplo z kombinované výroby elektřiny a tepla alespoň z části dodáváno domácnostem, lze od daně osvobodit všechen plyn nebo pevná paliva.

Stanovisko GŘC:

Dle ustanovení § 8 odst. 1písm. c) ZDzP a § 8 odst. 1 písm. b) ZDPP lze osvobodit všechen plyn a pevná paliva použitá pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (dále jen „KVET“) v generátorech s minimální stanovenou účinností podle zvláštního právního předpisu, pokud je teplo z KVET dodáváno domácnostem. Aby mohlo být osvobození uplatněno, musí být splněny následující podmínky.

  1. generátor pro KVET (výrobní zařízení, soustrojí),
  2. minimální účinnost, tj. efektivnost energetických procesů, vyjádřená poměrem mezi úhrnným energetickými výstupy a vstupy téhož procesu, vyjádřená v procentech, stanovená podle vyhlášky č. 441/2012 Sb., o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie,
  3. teplo je dodáno víc než jedné domácnosti. 

Pokud je teplo fyzicky dodáváno domácnostem přes obchodníka, bytové družstvo nebo jinou právnickou osobu, musí být smluvně zaručeno, nebo jinak prokázáno, že teplo je skutečně fyzicky dodáno domácnostem.

Pokud jsou všechny podmínky splněné, je od daně osvobozen všechen plyn a pevná paliva použitá pro KVET, tedy i v případě, že teplo je například z části dodáváno domácnostem a z části je dodáváno i mimo domácnosti.

Stanovisko MF souhlasí se stanoviskem GŘC.

Použité zkratky:

ZDzP – zákon č. 261/2007 Sb., část 45, o dani ze zemního plynu a některých dalších plynů ZDPP – zákon č. 261/2007 Sb., část 46, o dani z pevných paliv

ZDE – zákon č. 261/2007 Sb., část 47, o dani z elektřiny

 

 

532/19.09.18 Povinnost zahraniční osoby předložit výpis z obchodního rejstříku v rámci řízení o povolení k nabytí plynu/elektřiny bez daně

UZAVŘENO S ROZPOREM

Předkládají: Ing. Stanislav Kryl, daňový poradce, č. osv. 3353

                    Ing. Mgr. Jakub Tměj, daňový poradce, č. osv. 5368

 

Zákonná úprava daně ze zemního plynu a některých dalších plynů (tj. část čtyřicátá pátá zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, dále jen „Zákon“) umožňuje v případě dodavatelů plynu nabytí plynu bez daně.

Tento režim je podmíněn vydáním povolení správce daně na žádost navrhovatele. Jednou ze zákonem stanovených náležitostí žádosti je dle § 13 odst. 2 písm. c) Zákona „výpis z obchodního rejstříku, výpis z živnostenského rejstříku, nebo výpis z jiného obdobného rejstříku, je-li navrhovatelem zahraniční osoba“.

Dle názoru GŘC nelze dovozovat, že zahraniční osoba nemusí předkládat výpis z obchodního rejstříku, což je dle § 13 odst. 2 písm. c) zákona o dani z plynu jedna z podmínek pro udělení povolení k nabytí plynu bez daně, protože povinnost zápisu zahraniční osoby do obchodního rejstříku je dána právními předpisy, a to jak pro zahraniční fyzické osoby s bydlištěm mimo Evropskou unii a zahraniční právnické osoby se sídlem mimo Evropskou unii podnikající na území České republiky, tak i pro zahraniční fyzické nebo právnické osoby, které mají bydliště anebo sídlo v některém z členských států Evropské unie nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor a podnikají na území České republiky, a to shodně s tuzemskými podnikatelskými subjekty. Na povolení k nabytí plynu bez daně nelze nahlížet pouze izolovaně, ale je nutno přihlédnout ke všem souvislostem obsaženým v dalších dotčených právních předpisech, které tvoří právní rámec pro udělení povolení a které je nutno v této souvislosti aplikovat.

To znamená, že zahraniční právnická osoba předložením oprávnění příslušného státu požádá o uznání tohoto oprávnění.

Z tohoto důvodu je požadavek ke zřízení organizační složky, resp. odštěpného závodu, na území České republiky oprávněný, neboť bez zřízení organizační složky, resp. odštěpného závodu, nelze provést zápis do obchodního rejstříku.

Stanovisko MF souhlasí se stanoviskem GŘC.

 

  

Komentáře

Přidat komentář můžete pouze jako registrovaný.

Převodový můstek Rekodifikace

Všeobecné podmínky Účetního Portálu | Informace ke zpracování osobních údajů GDPR | Kodex Účetního Portálu ke zpracování osobních údajů GDPR | Přidat do oblíbených

Přihlášení

Vyplňte e-mail a heslo, potvrďte kliknutím na tlačítko Přihlásit.

E-mail :
Heslo :
 

Zapomenuté heslo | Nová registrace | Bezplatná registrace