Povídání nad Koordinačními výbory s Pěvou – 11/17

GOLD ČLENOVÉ ZDARMA

Koordinační výbory považuji za „poklady“ v oblasti vzdělávání.

Nenechte si je ujít, ať jste na jakékoliv úrovni znalostí.

Pokud je to ho všeho na Vás moc, nabízím moje videa, která shrnují podstatu uzavřených koordinačních výborů. Pak si můžete vybrat jen ta, která Vás zajímají.

Co jsou koordinační výbory?

Jsou to pravidelná setkání KDP ČR  s GFŘ dříve MF ČR. Předkladatelé (obvykle daňoví poradci) zde velmi fundovaně předkládají problém, který je třeba řešit a GFŘ vyjadřuje opět velmi fundovaně svůj názor. Závěr je buď uzavřeno s rozporem nebo uzavřeno bez rozporu. Víme, že definitivně rozhoduje soud.

Osobně děkuji za to, že něco, co vzniklo v roce 1993 dosud existuje…

S respektem

P.

Pěva Čouková

www.pevacoukova.cz

 
P.S.

Koordinační výbory můžete na Účetním Portále najít na zde:

• Koordinační výbory jednotlivě, a to od neuvěřitelného roku 2004 – lze vyhledávat výborně ZDE
• Koordinační výbory jako celek můžete najít ZDE od okamžiku, kdy jsem začala je začala natáčet pro Vás tj. od 05/2017
• Moje povídání nad koordinačními výbory naleznete ZDE

Vše je propojeno mezi sebou v rámci souvisejících informací.

Podklady k Povídání nad koordinačními výbory 11/2017

505/28.06.17 Vracení daně v tuzemsku osobám registrovaným k dani v jiném členském státě

UZAVŘENO BEZ ROZPORU

Předkládají: Ing. Stanislav Kryl, daňový poradce, č. osv. 3353

                    Ing. Ivana Svobodová, daňový poradce, č. osv. 4239

Příspěvek řeší situaci, kdy osoba povinná z JČS, kde je registrována k DPH (např. AT) nebo ze třetí země a má v ČR „stálou provozovnu“ podle ustanovení čl. 11 Nařízení EU. Otázkou je, prostřednictvím, které ho státu si může podávat žádost týkající se tuzemských plnění přijatých provozovnou umístěnou v ČR?

Je zde závěr I., že osoba povinná nemá volbu, jestli to bude v našem případě AT nebo  ČR, ale lze podat jedině prostřednictvím provozovny, tj. v ČR. Provozovna si musí žádat v členském státě, kde se nachází (v našem případě ČR).

Je zde také uvedeno v závěru II., že žadatel může žádat o vrácení daně podle § 82a zákona o DPH prostřednictvím el. Portálu v zemi usazení za plnění uskutečněná na jeho provozovny ve třetích zemích, neboť se stále jedná o jednu osobu a nelze aplikovat § 83 zákona o DPH.

509/15.11.17 DPH režim u školení určených pro omezený okruh účastníků

UZAVŘENO BEZ ROZPORU

Předkládá: Mgr. Milan Tomíček, daňový poradce, č. osv. 1026

Zde se řeší velmi zajímavý problém, který se může dotknout i kohokoliv z vás, kteří provozujete školení v zahraničí.

Řeší se zde základní pravidlo pro služby § 9 zákona o DPH versus speciální § 10b zákona o DPH u různých variant školení.

Pokud plátce zajišťuje školení v JČS nebo třetí zemi na základě objednávky jednoho zákazníka školení (ČR) pro zaměstnance tohoto zákazníka. Jedná se o školení individuálně připravené dle zadání zákazníka. Já ve svém videu uvádím příklad, že bych udělala školení např. pro firmu Proxy ] mého kolegu Mirka Mrázka J] např. na Bali, kde shodou okolností právě jsem (Závěr 2.1).

Další varianta je, že plátce daně nabízí standardizované školení zájemcům, jejichž okruh je určitým způsobem omezen, např. je školení určeno pouze pro držitelé nějakého certifikátu. Stanovení dalších podmínek (vedle úhrady vstupného) pro účast na školení by nemělo ovlivnit výběr pravidla pro stanovení místa plnění. Plátce daně bude při stanovení místa plnění postupovat dle §10b zákona o DPH (Závěr 2.6).

Mezi těmito hraničními body je jsou ještě další 4 varianty, Nenechte si ujít, pokud školení mimo ČR plánujete.

P.S.

Mirku, co školení o účetnictví na Bali?

512/15.11.17 Přechod daňových práv a povinností při přeměnách veřejně prospěšných poplatníků

UZAVŘENO BEZ ROZPORU

Předkládá: Mgr. Ing. Magdaléna Králová, daňový poradce, č. osv. 3627

Cíl tohoto příspěvku je trochu nestandardní a pravděpodobně jej nevyužije široká veřejnost v rámci daňového poradenství. Přesto se může hodit, pokud například budete organizovat nebo dozorovat přeměnu, můžeme si představit např.  rozdělení rozštěpením spolků.

U přeměn jsme jako podnikatelé zvyknutí na § 23a – 23d ZDP tj. převzetí, rezerv, opravných položek, ztrát. Pro všechny subjekty, které nejsou obchodními korporacemi však nelze tato ustanovení využít, a to podle § 37e ZDP. To zjistíte při začtení do ZDP poměrně rychle.

Příspěvek řeší, jak je to s možností přechodu práv u toho, co není nikde v ZDP zmíněno tj.

• Položka snižující základ daně podle § 20 odst. 7 ZDP Možnost snížit upravený základ daně až o 30 %, maximálně však o 1 000 000 Kč, minimálně o 300 000 Kč, použije-li veřejně prospěšný poplatník prostředky získané touto úsporou daňové povinnosti ke krytí nákladů (výdajů) souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně, resp. ve znění zákona účinného od 1. 1. 2017 k nepodnikatelské činnosti (Závěr 2.3.1.)
• Osvobození darů poskytnutých veřejně prospěšným poplatníkům V souladu s § 19b ZDP se od daně z příjmů osvobozuje bezúplatný příjem poplatníka, který je veřejně prospěšným poplatníkem, pokud je, nebo bude použit pro účely vymezené v § 15 odst. 1 nebo § 20 odst. 8 nebo jeho kapitálové dovybavení (Závěr 2.3.2.)

GFŘ celkem logicky uzavírá že s ohledem na skutečnost, že daňový režim osvobozeného příjmu dle § 19b odst. 2 písm. b) bod 1. ZDP ani snižující položky podle § 20 odst. 7 ZDP v případě přeměn veřejně prospěšných poplatníků není v ZDP speciálně upraven, použije se ustanovení § 239 a násl. daňového řádu, tzn. veškerá práva na čerpání daňových výhod veřejně prospěšných poplatníků z titulu § 19b odst. 2 písm. b) bodu 1. ZDP a snižující položky podle § 20 odst. 7 ZDP spolu s povinností doložit účel užití zdrojů získaných osvobozením či daňovou úsporou přejdou v plném rozsahu na právního nástupce.