1. Úvod

Ing. Pěva Čouková, Jiří Pokorný

Vládní strany v předvolebním období často slibují zjednodušení legislativy, které zahrnuje i snahu o zlepšení podnikatelského prostředí a kvality lidského života. Jedním z témat je otázka povinných vstupních lékařských prohlídek při uzavírání pracovní smlouvy.

Před uzavřením každé pracovní smlouvy musí potenciální zaměstnanec povinně absolvovat vstupní lékařskou prohlídku. Tato prohlídka má své náklady, obvykle se pohybují v rozmezí 300–600 Kč, v hlavním městě dokonce více. Kromě finanční ztráty je zde i obrovská újma časová, jak pro zaměstnance, tak pro zdravotnický personál a ostatní pacienty.

Zaměstnanec, který mění práci, stráví několik hodin v čekárně kvůli formální prohlídce trvající pouhých deset minut. Kromě toho je vystaven zvýšenému riziku nákazy chorobou od ostatních pacientů. Tato praxe zbytečně zatěžuje lékaře, zdravotní sestry a ostatní pacienty, kteří musejí na ošetření čekat déle.

Je zřejmé, že taková prohlídka má své opodstatnění u vysoce rizikových nebo fyzicky náročných povolání, jako jsou horníci, řidiči autobusů, taxikáři nebo strážníci. Avšak, proč by měli být těmito povinnými prohlídkami zatěžováni administrativní pracovníci, kteří nevykonávají žádnou zvláště nebezpečnou práci?

Je třeba se ptát, proč je nutné, aby sekretářky, úředníci, recepční, IT specialisté a další tisíce administrativních pracovníků museli absolvovat vstupní zaměstnaneckou prohlídku, někdy dokonce několikrát ročně, pokud často mění zaměstnání.

Pokud se osoba nepodrobí vstupní lékařské prohlídce, je považována podle zákona za zdravotně nezpůsobilou k výkonu práce. Argument, že povinné prohlídky odrazují od časté změny zaměstnání, je sotva přesvědčivý.

Každý, kdo se zúčastnil vstupní lékařské prohlídky v posledních letech, dobře ví, jak tyto prohlídky často probíhají. V lepším případě Vám lékař změří tlak a doporučí, abyste přestali kouřit – i když jste celoživotní nekuřák, jak se stalo mému příteli. V horším případě Vám zdravotní sestra potvrdí papíry u dveří, samozřejmě až po zaplacení poplatku.

Zrušení povinných lékařských prohlídek pro zaměstnance, kteří vykonávají méně nebezpečná povolání, je tedy myšlenkou hodnou zvážení. Tento postup by mohl zůstat jako dobrovolný: pokud zaměstnavatel na prohlídce trvá, měl by ji nařídit a zaplatit. Nicméně současný stav, kdy jsou tyto prohlídky povinné, i když je zaměstnavatel ani zaměstnanec nechtějí či nepovažují za nutné, je skutečně neuspokojivý.

Jsme přesvědčeni, že bychom měli přehodnotit současnou praxi a zavést flexibilnější systém, který by zohledňoval rizika jednotlivých povolání a potřeby zaměstnanců i zaměstnavatelů. Takový krok by mohl přinést pozitivní výsledky jak z hlediska finančního, tak z hlediska kvality života pracujících občanů.

2. Důležité zákony

JUDr. Ladislav Jouza (od této kapitoly dále)

Mezi nejdůležitější právní předpisy, které upravují oblast pracovnělékařské péče a stanoví povinnosti zaměstnavatelům, patří zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (dále též „zákon č. 373/2011 Sb.“). Některá jeho ustanovení provádí a specifikuje vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), (dále jen „vyhláška č. 79/2013 Sb.“). V tomto právním předpise došlo od 1. 1. 2023 vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 452/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), ve znění vyhlášky č. 436/2017 Sb., k zásadním změnám, které ovlivňují oblast pracovnělékařské péče zaměstnavatele.

...