PŘISPĚLI JSME 90436 Kč – DĚKUJEME...

104/25.01.06 - Příspěvky do zahraničního systému sociálního zabezpečení

Autor Mgr. Ondřej Dráb , Ing. Lenka Křoustková 

25.01.2006

104/25.01.06

1.                  Popis problému

 

1       Příspěvky dle cizího práva

Částky zaměstnavatelem sraženého či zaměstnancem uhrazeného pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, které je zaměstnanec povinen platit dle zákona č. 589/1992 Sb., v platném znění a zákona č. 592/1992 Sb., v platném znění, příp. příspěvky na povinné zahraniční pojištění stejného druhu, pokud se na zaměstnance takové povinné zahraniční pojištění vztahuje, snižují základ daně ze závislé činnosti zaměstnance (§ 6 odst. 13 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění – dále jen ZDP).

 

Z ustanovení § 24 odst. 2 písm. f) ZDP jednoznačně vyplývá, že pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem podle zákona č. 589/1992 Sb., v platném znění a zákona č. 592/1992 Sb., v platném znění, je daňově uznatelným nákladem zaměstnavatele, pokud byly zaplaceny do konce měsíce následují­cího po uplynutí zdaňovacího období. Toto ustanovení zakládající daňovou uznatelnost příspěvků do systému sociálního zabezpečení, resp. zdravotního pojištění totiž jako daňově uznatelný náklad výslovně zmiňuje pojistné a příspěvky hrazené podle „zvláštních předpisů“, přičemž v poznámce pod čarou č. 21 odkazuje právě na shora citované dva zákony.

 

V situaci, kdy je český zaměstnavatel povinen přispívat do zahraničního systému sociálního zabezpečení (tj. v případech, kdy jeho zaměstnanec na základě nařízení Rady EHS č. 1408/71 ze dne 14.06.1971 nebo bilaterální smlouvy podléhá předpisům o sociálním zabezpečení jiného státu než ČR), však již vyvstává otázka, zda jsou i takové příspěvky pro zaměstna­vatele daňově uznatelným nákladem či nikoli. Poznámka pod čarou zahraniční právní předpisy nezmiňuje, což však s ohledem na právní teorii a ustálenou judikaturu Ústavního soudu ČR nic neznamená, neboť podle tohoto soudu „poznámka pod čarou je pouhou legislativní pomůckou a to, co je v ní uvedeno, nemá závaznou povahu a není pravidlem chování subjektů uvedených ve vlastním textu právního předpisu“ (viz např. nález sp. zn. I. ÚS 22/99 ze dne 02.02.2000). Vzhledem ke skutečnosti, že v České republice pracuje velké množství zahraničních pracovníků, kteří podléhají zahraničním právním předpisům o sociálním zabez­pe­čení, však nelze tuto problematiku podceňovat.

 

V současném znění § 24 odst. 2 písm. f) ZDP tedy nejsou výše uvedené příspěvky zaměstna­vatele na zahraniční povinné pojištění výslovně uvedeny, jejich daňová uznatelnost zde však není ani vyloučena. Ba naopak, vzhledem ke skutečnosti, že se navíc jedná o náklad, k jehož úhradě je zaměstnavatel povinen podle zvláštního zákona,[1] je podle našeho názoru třeba i v sou­časné době dojít k závěru, že takový náklad je daňově uznatelným nákladem zaměstnavatele. A to ať již na základě § 24 odst. 2 písm. f) ZDP či na základě § 24 odst. 2 písm. p) ZDP - příspěvek do zahraničního systému sociálního zabezpečení, resp. zdravotního pojištění sice nemusí být vždy nutně formálně označen jako pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti či pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, jak vyžaduje prvně citované ustanovení ZDP, bezesporu se však přinejmenším bude vždy jednat o náklad, k jehož úhradě je zaměstnavatel povinen podle zvláštního zákona, jak vyžaduje posléze citované ustanovení ZDP. Mimo to je nutno upozornit také na skutečnost, že dle našeho názoru je předmětné zahraniční povinné pojištění nutným nákladem (výdaje) vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů ve smyslu ustanovení § 24 odst. 1 ZDP.

 

2       Příspěvky nestátní pojišťovně

V návaznosti na výše uvedené vyvstává rovněž otázka, zda jsou daňově uznatelné též příspěvky zaměstnavatele na pojištění hrazené nestátní pojišťovně. Tento případ se týká např. zaměstnanců podléhajících systému sociálního zabezpečení v SRN, kde při překročení určité výše příjmu má zaměstnanec právo se rozhodnout, zda zůstane pojištěn u státní zdravotní pojišťovny nebo zda bude zdravotně pojištěn u pojišťovny soukromé. Bez ohledu na volbu zdravotní pojišťovny má ovšem zaměstnavatel vždy povinnost hradit této pojišťovně příslušný příspěvek na toto pojištění, tj. nejedná se o pojištění dobrovolné.

 S ohledem na srovnatelnost principů placení příspěvků nestátním pojišťovnám (povinná pravidelná platba příspěvku založená právním předpisem) s principy placení těchto příspěvků pojišťovnám státním by proto měly být i příspěvky na sociální a zdravotní pojištění hrazené soukromé pojišťovně posuzovány stejným způsobem jako příspěvky hrazené pojišťovně státní, tj. měly by za předpokladu jejich zaplacení do konce měsíce následujícího po konci zdaňovacího období představovat daňově uznatelný náklad zaměstnavatele.

 

2.                  Závěr

Příspěvky zaměstnavatele na povinné zahraniční pojištění stejného druhu jako je pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politi­ku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění dle zákona č. 589/1992 Sb., v platném znění a zákona č. 592/1992 Sb., v platném znění jsou daňově uznatelným nákladem zaměstnavatele, pokud budou splně­ny stejné podmínky jako pro daňovou uznatelnost příspěvků zaměstnavatele na takové pojištění placené v ČR, a to bez ohledu na to, zda jsou hrazeny státní nebo soukromé pojišťovně.

 

3.                  Návrh řešení

Po projednání na Koordinačním výboru doporučujeme příspěvek spolu se stanoviskem Ministerstva financí ČR vhodným způsobem publikovat.

 

Dále doporučujeme v nejbližší novele zákona o daních z příjmů provést odpovídající úpravu ustanovení § 24 odst. 2 ZDP.

 

 

Stanovisko Ministerstva financí

 Problematika sociálního zabezpečení včetně aplikace příslušných smluv a nařízení Rady nespadá do kompetence MF. Proto, za předpokladu, že pro povinné úhrady v příspěvku popisovaného pojistného nejsou příslušné české právní předpisy o sociálním zabezpečení, k čemuž může dojít na základě mezinárodní smlouvy o soc. zabezpečení nebo Nařízení Rady (EHS) 1408/71, 574/72 a 859/2003 bude se jednat o daňově uznatelný výdaj podle § 24 odst.1 a§ 24 odst. 2 písm. p). Institucí, která rozhoduje v ČR o příslušnosti k právním předpisům o sociálním zabezpečení je ČSSZ, která vystavuje příslušná osvědčení.

 

Podle názoru MF nelze tyto platby pro daňovou uznatelnost podmiňovat jejich zaplacením a proto bude rozhodující správný postup jejich zaúčtování (§ 23 odst.2 a10 ZDP).

 


[1]  Zvláštním zákonem je třeba dle našeho názoru rozumět nejen zákon jako takový (natožpak pouze zákon český), ale též jinou právní normu, která je v ČR aplikovatelná, resp. pro ČR závazná - ať již nižšího (nařízení vlády, vyhláška apod.) nebo vyššího (ústavní zákon či mezinárodní smlouva dle čl. 10 Ústavy) stupně právní síly a s ohledem na základní smlouvy ES, jejichž smluvní stranou ČR je, též bezprostředně na území ČR aplikovatelné normy práva EU (nařízení).

čekejte prosím ...
Hodnocení: 0.0/5 (0 hlasů)

Komentáře

Přidat komentář můžete pouze jako registrovaný. Máte u nás účet? Přihlaste se

Převodový můstek Rekodifikace E-commerce

Obchodní podmínky | Zásady zpracování osobních údajů | Zásady používání souborů cookies | Přidat do oblíbených

Přihlášení

Vyplňte e-mail a heslo, potvrďte kliknutím na tlačítko Přihlásit.

E-mail :
Heslo :

Zapomenuté heslo | Nová registrace | Bezplatná registrace

Dobrý den, jak Vám můžeme pomoci?

Jméno a příjmení :
E-mail :
Text :