Rozhovor s panem doc. Ing. Ladislavem Mejzlíkem, Ph.D.
Vlastní
- Rozhovor s panem doc. Ing. Ladislavem Mejzlíkem, Ph.D. (PDF, 600.4 kB)
Autor Ing. Pěva Čouková
7.11.2018 22:30V rozhovoru se dozvíte, jaké je životní naplnění profesní kariéry pana docenta, jakou roli spatřuje v Národní účetní radě nebo jaké má poselství pro širokou účetní veřejnost.
Součástí rozhovoru je také pozvání na 9. ročník odborného semináře Národní účetní rady.
Petra
PLATÍ pro rok 2018
doc. Ing. Ladislav Mejzlík, Ph.D.
děkan Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomická v Praze
1) Vážený pane docente, to zní opravdu krásně být děkanem fakulty financí a účetnictví a je to zcela jistě životním naplněním Tvojí profesní kariéry. Já ale vím, že jsi navíc celou duší auditorem a člověkem, který svůj život zasvětil osvětě účetnictví v naší zemi. Alespoň tak Tě vnímám já. Je něco, co bys ke svojí profesní cestě chtěl říci? Mám na mysli, co je nebo bylo vlastně Tvojí největší výzvou a co je Tvojí největší radostí?
Musím přiznat, že práce učitele a učení obecně mě opravdu baví a naplňuje pocitem smysluplnosti. Je to práce, kterou jsem chtěl dělat již od střední školy a které jsem se nepřetržitě věnoval od své promoce na VŠE v Praze až do současnosti, a to bez ohledu na různá období, kdy jsem se zabýval paralelně nejrůznějšími jinými aktivitami a zaměstnáními, či podnikáním. Z tohoto hlediska mám v životě velké štěstí, protože mohu dělat to co mě opravdu baví. Dnes jsme navíc ve funkci děkana fakulty, která má velmi dobré jméno a dává mi neuvěřitelné možnosti a svobodu realizovat projekty a činnosti které mají dlouhodobý smysl a společenský přínos. Do funkce děkana jsem se nedostal skokem, ale pěkně postupně od pozice mladého asistenta na katedře finančního účetnictví a auditingu, přes funkci zástupce vedoucí a následně vedoucího katedry až do současného druhého volebního období, do kterého mě zvolil akademický senát fakulty. Výzev a radostí po této cestě bylo mnoho a na prvním místě jsou to stovky absolventů naší školy, které jsem učil, příprava nových předmětů, učebnic nebo celých studijních programů, ale i různé klíčové projekty, jako byly první překlady IFRS nebo IPSAS do češtiny, dvě volební období práce pro Komoru auditorů ČR ve funkci prvního viceprezidenta a v neposlední řadě zastupování fakulty v Národní účetní radě, či podíl na legislativním procesu v oblasti účetnictví.
2) Vím, že jsi byl u založení Národní účetní rady, je neuvěřitelné, že za chvíli to bude dvacet let. V čem Ty osobně vidíš její roli? Co se podle Tebe naplnilo a co ještě na svoje naplnění čeká?
Musím Tě maličko opravit, protože jsem do Národní účetní rady přišel až krátce po jejím založení a máš pravdu, že plánujeme příští rok na jaře oslavu 20 výročí od založení NÚR. I když jsem NÚR nezakládal, tak se považuji za jednoho ze zakladatelů systému „Interpretací NÚR“ u jejichž tvorby jsem od úplného začátku a spolupodílel jsem se na formulaci pravidel jejich tvorby a schvalování. Těch dvacet let práce NÚR a to, jaké pozice NÚR dosáhla mě stále fascinuje a považuji to za jeden z nejdůležitějších pozitivních faktorů rozvoje účetnictví v ČR. NÚR je platforma, která spojuje u jednoho stolu nejdůležitější „hráče“ v oblasti účetnictví, auditu a dané v ČR a právě rozvoj a prosazení interpretací je bezpochyby případ, kdy skutečnost předčila mé očekávání. No a aktuálně na své naplnění čeká práce na zásadní úpravě zákona o účetnictví, na které spolu s dalšími kolegy a Ministerstvem financí pracujeme již druhý rok.
3) Podle mého názoru jsou velmi prospěšné interpretace NÚR. Interpretace považuji za zpracování tématu, které se těžko v účetních předpisech skládá dohromady nebo je to problematické. Jak to vnímáš Ty?
Interpretace NÚR představují odborný názor opřený o neformální autoritu všech členů NÚR a veřejné připomínkové řízení, kterého se může svobodně zúčastnit kdokoliv. Přesto, že interpretace nejsou v žádném ohledu právně vymahatelné ani nijak jinak závazné jsou uplatňovány nejen v praxi, ale i v rozhodování soudů, institucí, znalců apod. jako nejlepší uznávaná odborná praxe, a to způsobem a silou, o kterých se mi na začátku práce na nich ani nezdálo. Kromě toho, že jsou interpretace nápomocny účetním a auditorům v případech, kdy daný problém české účetní předpisy neřeší nebo je jejich řešení nejasné nebo použití v praxi nejednotné. To, čeho si na interpretacích NÚR nejvíce cením je skutečnost, že jimi doporučovaná řešení nejsou opřena o pouhou kombinaci aktuálně platných ustanovení právních předpisů, ale dávají přednost obsahu před formou a jako argumentaci používají dlouhodobě platné účetní zásady a principy tak, aby bylo dosaženo věrného a poctivého zobrazení reality v účetnictví.
4) Jak jsou podle Tebe vnímána stanoviska NÚR, která mnohdy byla revoluční, například téma srovnatelnosti nebo dotací? Vím, že se minimálně v těchto případech staly inspirací pro novelu účetních předpisů. Mám na mysli, jak jsou vnímána Ministerstvem financí ČR? Jsou uznávána jako výkladová pravidla a mohou se na ně uživatelé Účetního Portálu a široká veřejnost spolehnout?
Ano, máš pravdu, že několik interpretací NÚR bylo revolučních v tom slova smyslu, že řešení doporučené danou interpretací bylo odlišné od zavedené praxe, a dokonce i od ustanovení některých podzákonných účetních předpisů, či norem. Za největší úspěch NÚR považuji v těchto případech to, řešení obsažené v interpretaci NÚR bylo s určitým časovým odstupem zahrnuto do právní úpravy účetnictví. Interpretace se v těchto případech staly ukazatelem směru správného řešení daného problému nejen pro praxi, ale také pro právní regulaci účetnictví. Takovými případy byly opravy chyb a následný vznik Jiného výsledku hospodaření, vykazování dotací, událostí po rozvahovém dni, srovnatelnost účetních závěrek a další.
Spolupráce s Ministerstvem financí prošla za těch dvacet let existence NÚR několika dost odlišnými fázemi a za sebe musím říci, že mi v současnosti připadá jako nelepší, kterou jsem za celou dobu zažil. Interpretace NÚR nejsou, jak jsem již zmínil, v žádném ohledu závazným výkladem a jediným regulátorem účetnictví v ČR je Ministerstvo financí, ale řešení obsažená v interpretacích jsou všeobecně uznávána, mohou odborné veřejnosti posloužit jako argumentace při obhajobě vlastních účetních řešení, se kterými se v praxi setkávají.
5) Členy NÚR jsou čtyři instituce – Vysoká škola ekonomická v Praze, Komora auditorů ČR, Komora daňových poradců ČR a Svaz účetních. Někdy je náročné se shodnout a vše je zcela určitě o kompromisu. A to je dobře. Jaké má vize Národní účetní rada?
Dosažení kompromisu a jednotného hlasu všech zmíněných institucí stálo u zrodu Národní účetní rady a tento cíl trvá po celou dobu dvacetileté existence NÚR. Samozřejmě, že ono dosažení kompromisu je v některých případech snadné a v některých těžké, ale zatím se nám vždy podařilo. Úkolů, které si NÚR dává je řada. Průběžně pracujeme na nových interpretacích a začínáme se vracet k některým již schváleným, protože je nezbytná jejich úprava vzhledem k posunu jak v právních předpisech, tak i v názoru na to, jaké je správné řešení daného problému. Ke dvacátému výročí připravujeme knižní vydání všech interpretací NÚR s autorským komentářem a příklady, průběžně spolupracujeme s MF na legislativním procesu v oblasti účetnictví a v neposlední řadě se připravujeme na již 9. ročník semináře NÚR.
6) Právě na seminář NÚR, který je letos v roce 2018 pořádán již 9. rokem bych se ráda zeptala podrobněji. Vím, že nový termín je za dveřmi, konkrétně 7. 12. letošního roku. Proč je seminář výjimečný a proč je vhodné se jej zúčastnit podle Tebe?
Známost a prestiž semináře se budovala postupně celých devět let, kdy seminář NÚR organizuje. Tak jak se rozrůstal počet účastníku, tak se seminář přesunul ze sálu v Olšance, kde byly první ročníky, do Vencovského auly VŠE v Praze na Žižkově, jejíž celková kapacita je 450 míst a poslední ročníky je zcela využita. Myslím, že počtem účastníků o největší odbornou akci v oblasti účetnictví v ČR, ale za důležitější považuji vysokou odbornou úroveň jak přednášejících, tak i účastníků. U zrodu semináře stála snaha NÚR zpřístupnit výsledky její práce odborné nejen veřejnosti, ale také studentům, kteří o absolvování vysoké školy budou do profesí účetních, auditorů nebo daňových poradců vstupovat, a to se, podle mne, podařilo. Zúčastnit se semináře je důležité zejména pro ty odborníky, kteří se zajímají o regulaci účetnictví dlouhodobě a koncepčně a chtějí mít ty nejaktuálnější informace a názory na tuto oblast přímo od zdroje, včetně zástupců Ministerstva financí, či dalších institucí, které dění v oblasti účetnictví ovlivňují. Proto vás všechny na seminář co nejsrdečněji zvu!
7) Máš nějaký vzkaz, či poselství pro širokou účetní veřejnost, kterou bys chtěl právě teď vyslovit?
Nedívejte se na účetnictví jako na byrokratickou povinnost, která se řídí nedokonalými předpisy. Účetnictví je úžasný model reality, který je založen na pravidlech a zásadách, které vznikly dávno před aktuálně platnými předpisy a také je daleko přežijí. Pokud je objevíte, bude pro vás účetnictví zábavné a vzrušující, což vám všem upřímně přeji.
Děkuji za rozhovor.
Bylo mi velkým potěšením pokládat otázky panu docentovi, kolegovi a blízkému člověku – panu Láďovi Mejzlíkovi. Známe se roky a je pro mne člověkem, který umí s lehkostí a nadhledem vyřešit jakýkoliv účetní problém, najít správné řešení, které v účetnictví, jak jinak, věrně a poctivě zobrazí realitu.
Ing. Pěva Čouková
říjen 2018
Komentáře
Jaroslava • 8.11.2018 14:27
Děkuji za zajímavý rozhovor. Pana docenta touto cestou srdečně zdravím - byl mým učitelem účetnictví na VŠE ještě jako asistent. Tímto mu dodatečně děkuji a přeji vše dobré. Jarka Výborná