ČÚS-013-004 - Směna majetku

Pro vyhledávání textu na stránce využijte klávesovou zkratku CTRL+F

Stáhni plný

Stáhni prázdný

Autor Ing. Pěva Čouková

12.9.2015 17:41

Ing. Pěva Čouková
Předchozí verze: Směna majetku

PLATÍ pro rok 2015

 

Směna pozemku za budovu

Obchodní korporace A vlastní řadu pozemků, z nichž jeden směňuje za budovu s obchodní korporací B. Ceny nejsou ve smlouvě sjednány.

 

Zákonné opatření č. 340/2013 Sb. - zkratky:

CZ = cena zjištěná - § 16

CS = cena sjednaná - § 13

SDH = srovnávací daňová hodnota - § 14

NH = nabývací hodnota - § 11

 

Výchozí údaje pro směnu majetku:

 

Obchodní korporace A

Obchodní korporace B

Pozemek – účetní hodnota

50 000

Budova - účetní hodnota

100 000

Pozemek – ocenění dle zákona č. 151/1997 Sb.

150 000

Účetní zůstatková cena

95 000

Ocenění dle zákona č. 151/1997 Sb.

120 000

 

Varianta 1 – bez jakéhokoli doplatku:

 

 

Účetní operace u obchodní korporace A

Částka

v Kč

MD

Dal

1.

Vyřazení pozemku – zaúčtování účetní hodnoty do nákladů 

50 000

541

031

2.

Reprodukční pořizovací cena získané budovy – ocenění dle zákona č. 151/1997 Sb.

120 000

021

641

3.

Rezerva na daň z nabytí nemovitých věcí ve výši

120 000 * 0,04 = 4 800 Kč

4 800

554

459

 

Daň z nabytí nemovitých věcí – zákonné opatření č. 340/2013 Sb.

Postup propočtu:

1) SDH ( = 75 % CZ) = 150 000*0,75 = 112 500 Kč

2) CS = 120 000 Kč

3) NH = vyšší z cen SDH a CS, NH = 120 000, 120 000*0,04 = 4 800 Kč

 

 

 

Účetní operace u obchodní korporace B

Částka

v Kč

MD

Dal

1.

Zaúčtování účetní zůstatkové ceny budovy do nákladů

95 000

541

081

2.

Vyřazení budovy v účetní hodnotě

100 000

081

021

3.

Získání pozemku v ocenění dle zákona č. 151/1997 Sb.

150 000

031

641

4.

Rezerva na daň z nabytí nemovitých věcí ve výši

150 000 * 0,04 = 6 000 Kč

6 000

554

459

 

Daň z nabytí nemovitých věcí – zákonné opatření č. 340/2013 Sb.

Postup propočtu:

1) SDH ( = 75 % CZ) = 120 000*0,75 = 90 000 Kč

2) CS = 150 000 Kč

3) NH = vyšší z cen SDH a CS, NH = 150 000, 150 000*0,04 = 6 000 Kč

 

Varianta 2 – s doplatkem:

Obchodní korporace B doplatí obchodní korporaci A částku ve výši 30 000 Kč:

 

 

Účetní operace u obchodní korporace A

Částka

v Kč

MD

Dal

1.

Vyřazení pozemku – zaúčtování účetní hodnoty do nákladů 

50 000

541

031

2.

Reprodukční pořizovací cena získané budovy – ocenění dle zákona č. 151/1997 Sb.

120 000

021

641

3.

Částka doplatku přijatého k hodnotě budovy

30 000

311

641

4.

Příjem doplatku na běžný účet

30 000

221

311

5.

Rezerva na daň z nabytí nemovitých věcí ve výši

150 000 * 0,04 = 6 000 Kč

6 000

554

459

 

Daň z nabytí nemovitých věcí – zákonné opatření č. 340/2013 Sb.

Postup propočtu:

1) SDH ( = 75 % CZ) = 150 000*0,75 = 112 500 Kč

2) CS = 150 000 (120 000 + 30 000) Kč

3) NH = vyšší z cen SDH a CS, NH = 150 000, 150 000*0,04 = 6 000 Kč

 

 

 

 

Účetní operace u obchodní korporace B

Částka

v Kč

MD

Dal

1.

Zaúčtování účetní zůstatkové ceny budovy do nákladů

95 000

541

081

2.

Vyřazení budovy v účetní hodnotě

100 000

081

021

3.

Reprodukční pořizovací cena získaného pozemku – ocenění dle zákona č. 151/1997 Sb. se rozděluje na částku

- doplatku

- naturálního příjmu

 

 

30 000

 

 

031

 

 

321

120 000

031

641

4.

Úhrada doplatku z běžného účtu

30 000

321

221

5.

Rezerva na daň z nabytí nemovitých věcí ve výši

120 000 * 0,04 = 4 800 Kč

4 800

554

459

 

Daň z nabytí nemovitých věcí – zákonné opatření č. 340/2013 Sb.

Postup propočtu:

1) SDH ( = 75 % CZ) = 120 000*0,75 = 90 000 Kč

2) CS = část ceny z A v rozsahu 100% CZ B = 120 000 Kč

3) NH = vyšší z cen SDH a CS, NH = 120 000, 120 000*0,04 = 4 800 Kč

 

 

Vyhláška pro podnikatele 500/2002 Sb.

§ 47 odst. 8 Způsoby oceňování dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a vymezení nákladů s jeho pořízením souvisejících

Dlouhodobý hmotný majetek pořízený směnnou smlouvou se ocení pořizovací cenou, jsou-li ceny ve smlouvě sjednány, nebo reprodukční pořizovací cenou, nejsou-li ceny ve smlouvě sjednány.

 

ČÚS 013

5.1.4.    Při pořízení dlouhodobého hmotného majetku směnnou smlouvou se stává nákladem každé strany zůstatková cena majetku ke směně předaného a výnosem cena majetku směnou pořízeného; v případě, že rozdíl mezi zůstatkovou cenou a pořizovací cenou bude uhrazen, pak tento rozdíl snižuje výnos na straně nabyvatele, který rozdíl uhradí (rozdíl je účtován jako dluh) a zvyšuje výnos na straně prodávajícího, který platbu obdrží (rozdíl je účtován jako pohledávka).

 

 

Zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí

 

§ 1 odst. 1

(1) Poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí je

a) převodce vlastnického práva k nemovité věci, jde-li o nabytí vlastnického práva koupí nebo směnou a převodce a nabyvatel se v kupní nebo směnné smlouvě nedohodnou, že poplatníkem je nabyvatel,

b) nabyvatel vlastnického práva k nemovité věci v ostatních případech.

 

§ 11 odst. 1

(1) Nabývací hodnotou je

a) sjednaná cena,

b) srovnávací daňová hodnota,

c) zjištěná cena, nebo

d) zvláštní cena.

 

§ 13 Sjednaná cena

Sjednanou cenou se pro účely daně z nabytí nemovitých věcí rozumí úplata za nabytí vlastnického práva k nemovité věci.

 

§ 14 Srovnávací daňová hodnota

(1) Srovnávací daňová hodnota je částka odpovídající 75 %

a) směrné hodnoty, nebo

b) zjištěné ceny.

 

(2) Poplatník si může zvolit, zda k určení srovnávací daňové hodnoty použije směrnou hodnotu, nebo zjištěnou cenu.

 

(3) Pro určení srovnávací daňové hodnoty se vždy použije zjištěná cena,

a) neposkytne-li poplatník údaje o nemovité věci nutné k určení směrné hodnoty, nebo

b) nelze-li určit směrnou hodnotu.

 

(4) K určení srovnávací daňové hodnoty v případě zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k více nemovitým věcem, jejichž spoluvlastníci jsou totožní, se souhrn hodnot všech podílů spoluvlastníka na nemovitých věcech po vypořádání a před vypořádáním určí buď použitím zjištěné ceny, nebo použitím směrné hodnoty.

 

§ 16  – Zjištěná cena

Zjištěná cena je cena zjištěná podle zákona upravujícího oceňování majetku.

 

§ 32  – Nemovité věci evidované v katastru nemovitostí

Daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí je poplatník povinen podat nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl v katastru nemovitostí proveden vklad

a) vlastnického práva k nemovité věci,

b) práva stavby, nebo

c) správy svěřenského fondu.

 

§ 42 – 52  Zvláštní ustanovení pro tvrzení, stanovení a placení daně

Zvláštní ustanovení pro tvrzení, stanovení a placení daně se použijí, zvolí-li si poplatník, že k určení srovnávací daňové hodnoty použije směrnou hodnotu.

 

§ 43 – Daňové přiznání

(1) Poplatník je povinen v daňovém přiznání sám vyčíslit zálohu a uvést údaje nutné k určení směrné hodnoty, jimiž jsou údaje týkající se velikosti, druhu, polohy, účelu, stavu, stáří, vybavení a stavebně technických parametrů nemovité věci.

(2) Poplatník v daňovém přiznání nevyčísluje daň z nabytí nemovitých věcí.

 

§ 44 – Záloha

Poplatník je povinen platit daň z nabytí nemovitých věcí prostřednictvím zálohy ve výši 4 % sjednané ceny.

 

§ 45 – Zaokrouhlování zálohy

Záloha se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

 

§ 46 – Splatnost zálohy

Záloha je splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání daňového přiznání.

 

§ 49 – Vyměření daně vyšší než záloha

(1) Je-li daň z nabytí nemovitých věcí vyšší než záloha, je rozdíl mezi daní a zálohou splatný ve lhůtě 30 dnů od doručení platebního výměru.
(2) Uhrazená záloha se započítává na úhradu splatné daně.
(3) Činí-li rozdíl mezi daní a zálohou méně než 200 Kč, daň se stanoví ve výši zálohy.

 

2184 a následující Občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. - Směna

Koordinační výbor 923/16.06.99 - Směna majetku

Předkládá:  Ing. Dana Trezziová, daňová poradkyně č.osvědčení 7
Jiří Jirman, daňový poradce č.osvědčení 2965
Mgr. Jaroslav Škvrna, daňový poradce č.osvědčení 2843

Popis problematiky:

V současném znění účetních a daňových předpisů není problematika směny majetku dostatečně jasným způsobem řešena; a to zejména otázky týkající se stanovení vstupní ceny nabývaného majetku z pohledu účetnictví a daně z příjmů, daňové ocenění příjmů z pozbývaného majetku atd.

 

Právní vymezení

V souladu s ustanovením § 611 Občanského zákoníku se ustanovení o smlouvě kupní přiměřeně použijí i na smlouvu, podle které si smluvní strany směňují věc za věc, a to tak, že každá ze stran je považována ohledně věci, kterou směnnou dává, za stranu prodávající, a ohledně věci, kterou směnou přijímá, za stranu kupující.

Z tohoto ustanovení soukromoprávního předpisu vyplývá, že z pohledu jedné osoby dochází zároveň k prodeji a koupi majetku. Veřejnoprávní úprava stanoví pouze v § 23 odst. 6 zákona o daních z příjmů, že „příjmy získané směnou se posuzují pro účely tohoto zákona obdobně jako příjmy získané prodejem“.

Účetní zachycení

Jelikož účetní předpisy samostatnou úpravu problematiky směny majetku neobsahují, je nutné při účetním zachycení vycházet z obecné právní úpravy. Znamená to zejména zaúčtování jak prodeje majetku tak na druhé straně nákup nového majetku; účtuje se tedy výsledkově.

Daňové vymezení

Zákon o daních z příjmů stanoví, že za příjmy se považuje jak peněžní plnění, tak nepeněžní plnění oceněné podle zvláštního předpisu. Nepeněžním plněním při směně je nově nabývaný majetek. Z uvedeného vyplývá, že zdanitelným příjmem je částka stanovená podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku bez ohledu na ocenění výnosu v účetnictví.

 Modelová situace

Vzájemně ekonomicky, personálně nebo jinak nespojené společnosti A a B uzavřou smlouvu o směně, jejímž předmětem jsou na obou stranách jedna budova a jeden pozemek. Znalecké ocenění majetku společnosti A je vyšší než ocenění majetku společnosti B. Smluvní strany se dohodnou, že nedojde jak k peněžnímu tak nepeněžnímu vyrovnání tohoto rozdílu.

Základní údaje

Majetek Společnost A Společnost B   Účetní zůstatková cena Daňová zůstatková cena Ocenění podle znaleckého posudku Účetní zůstatková cena Daňová zůstatková cena Ocenění podle znaleckého posudku Budova 80 50 90 20 10 25  Pozemek 50 30* 60 70 70 45  Celkem 130 80 150 90 80 70  
* Rozdíl mezi účetní a daňovou zůstatkovou cenou pozemku ve vlastnictví společnosti A vznikl například při přecenění majetku při transformaci společnosti.

Návrh řešení:

 

Účtování u společnosti A

Popis účetního případu Částka MD D  1. Prodej majetku     1.1.1. Budova – zůstatková cena do nákladů 80 541 081  1.1.2. Pozemek – zůstatková cena do nákladů 50 541 031  1.2. Vyřazení budovy z majetku Účetní pořizovací cena 081 021  1.3. Výnosy z prodeje majetku 130 315 641       2. Nákup majetku     2.1. Budova 46,41 021 315  2.2. Pozemek 83,59 031 315  2.3. Celkem ocenění nového majetku v účetnictví 130
K jednotlivým účetním případům:

Celkové ocenění nově pořízeného majetku se stanoví v souladu s postupy účtování pro podnikatele ve výši pořizovací ceny. Pořizovací cena se rovná výdajům vynaloženým na koupi majetku. Těmito výdaji jsou účetní zůstatkové ceny prodávaného majetku.

Jelikož nedochází k přímé směně budovy za budovu nebo pozemku za pozemek, nelze stanovit pořizovací cenu jednotlivého majetku ve výši účetní zůstatkové ceny prodávaného jednotlivého majetku. Vhodným kritériem pro stanovení pořizovací ceny jednotlivého majetku se jeví poměr mezi znaleckým oceněním jednotlivého nabývaného majetku a celkovým oceněním nabývaného majetku násobený celkovou pořizovací cenou.

Budova     (25/70) x 130 =   46,41
Pozemek   (45/70) x 130 =   83,59
Celkem                 130,00

Pokud se nově nabytý majetek ocení účetní zůstatkovou cenou prodávaného majetku, pak i výnosy z prodeje majetku budou ve výši účetní zůstatkové ceny prodávaného majetku.

Z tohoto účetního zachycení vyplývá, že účetní hospodářský výsledek ze směny majetku je nulový.

Daňové dopady u společnosti A

Při posuzování daňových dopadů směnné smlouvy je nutné vycházet z následujících předpokladů:

Do účetních nákladů společnosti byla zaúčtována účetní zůstatková cena směňované budovy. V případě směny majetku daňově uznatelným nákladem pouze daňová zůstatková cena této budovy, stejně jako by byla daňově uznatelným nákladem za obecných podmínek prodeje majetku u něhož vznikl rozdíl mezi účetní a daňovou zůstatkovou cenou  z důvodu rozdílného postupu odepisování nebo i z přecenění majetku při transformaci společnosti.

Stejně jako v předchozím bodě je nutné posuzovat daňovou uznatelnost účetní zůstatkové ceny pozemku zaúčtovanou do nákladů společnosti v souladu s daňovým předpisy a to zejména s ustanovením § 24 odst. 2 písm. t, které stanoví, že daňově uznatelným nákladem při prodeji pozemku (opět se přepokládá, že i směna je pro účely daní z příjmů považována za prodej) je pořizovací cena pozemku do výše příjmů z prodeje. Při stanovení příjmů z prodeje pozemku se jeví jako vhodné kriterium poměr daňové zůstatkové ceny pozemku k celkové daňové zůstatkové ceně prodávaného majetku násobeného celkovým daňovým příjmy z prodeje majetku.

Příjem z prodeje pozemku:

Pro správné posouzení výše příjmů z prodeje majetku je důležité rozlišit výnosy zachycené v účetnictví a ocenění příjmů podle zákona o daních z příjmů. Jelikož účetní výnosy převyšují daňové příjmy, je nutné o částku rozdílu snížit základ daně.

V souvislosti s výše uvedeným je třeba důsledky celé transakce zohlednit i v daňovém přiznání a to následujícím způsobem:

Řádek Popis Částka  10 Účetní hospodářský výsledek 0                40 

Náklady, které se neuznávají za náklady vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, pokud jsou zahrnuty v hospodářském výsledku 53,75   rozdíl mezi účetní a daňovou zůstatkovou cenou budov 30,00   ztráta při prodeji pozemku, tj. účetní zůstatková cena snížená o částka příjmů z prodeje pozemku (50 – 26,25 = 23,75)  23,75  70 Součet částek zvyšujících základ daně 53,75      162 Rozdíl mezi oceněním příjmů z nepeněžního plnění v účetnictví a podle zákona o daních z příjmů (130 – 70 = 60) 60,00  170 Součet položek snižujících základ daně 60,00      200 Základ daně (daňová ztráta) (6,25)  
Společnost A dosáhne z této modelové směny majetku daňové ztráty ve výši 6,25.

Účtování u společnosti B

Postup účetního zachycení směny majetku u společnosti B je metodicky totožný s postupem u společnosti A

Popis účetního případu Částka MD D  1. Prodej majetku     1.1.1. Budova – zůstatková cena do nákladů 20 541 081  1.1.2. Pozemek – zůstatková cena do nákladů 70 541 031  1.2. Vyřazení budovy z majetku účetní pořizovací cena 081
 021  1.3. Výnosy z prodeje majetku 90 315 641       2. Nákup majetku     2.1. Budova 54 021 315  2.2. Pozemek 36 031 315  2.3. Celkem ocenění nového majetku v účetnictví 90    
Je zřejmé, že i u společnosti B je účetní hospodářský výsledek nulový.

Postup stanovení pořizovací ceny nabývaného majetku je u společnosti A i B stejný.

Budova     (90/150) x 90 =   54
Pozemek   (60/150) x 90 =   36
Celkem                   90

Daňové dopady u společnosti B

V dané modelové situaci bude u společnosti B daňové ocenění příjmů vyšší než účetní výnosy. Tento rozdíl bude zvyšovat základ daně na řádku 20 daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob.

Řádek Popis Částka  10 Účetní hospodářský výsledek 0                20 Hodnota nepeněžních příjmů pokud nejsou zahrnuty v hospodářském výsledku; rozdíl mezi oceněním příjmů podle zákona o daních z příjmů a účetními výnosy (150 – 90 = 60) 60  40 Náklady, které se neuznávají za náklady vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, pokud jsou zahrnuty v hospodářském výsledku 10   rozdíl mezi účetní a daňovou zůstatkovou cenou budov 10  70 Součet částek zvyšujících základ daně 70      170 Součet položek snižujících základ daně 0      200 Základ daně  70  

Společnost B vykáže z této směnné transakce daňový základ ve výši 70.

Vstupní cena nabývaného majetku pro účely daně z příjmů

Při stanovení vstupní ceny nabývaného majetku je nutné především vycházet ze současného znění ustanovení § 29 odst. 1 písm. (a) zákona o daních z příjmů, které stanoví vstupní cenu hmotného a nehmotného majetku na úrovni pořizovací ceny, je-li pořízen úplatně. Pořizovací cenou se rozumí cena, za kterou byl majetek pořízen a náklady s jeho pořízením související (§ 25 odst. 4 písm. (a) zákona o účetnictví).

V daném případě je tedy rozhodující správné stanovení pořizovací ceny podle účetních předpisů, protože zákon o daních z příjmů jinou vstupní cenu než na úrovni pořizovací ceny v případě úplatně nabytého majetku právnickou osobou nezná (vyjma technického zhodnocení provedeného na majetku v roce uvedení do užívání).

Postupujeme-li striktně podle výkladu těchto ustanovení zákona, lze dojít k závěru, že vstupní cena nabývaného majetku se rovná účetní pořizovací ceně a ta se zároveň rovná v daném případě účetní zůstatkové ceně směňovaného majetku.

Jelikož chápeme, že daný postup se může zdát nepřijatelný z důvodu možného přecenění nově nabývaného majetku na daňovou vstupní cenu rovnající se původní účetní zůstatkové ceně pozbývaného majetku (tj. i v případě vyšší účetní zůstatkové ceny než daňové), navrhujeme řešení stanovení vstupní ceny na úrovni reprodukční pořizovací ceny nabývaného majetku, i když pro tento postup nelze v současném znění zákona o daních z příjmů nalézt zákonnou oporu.

Závěr:

Názor Ministerstva financí na tuto problematiku by bylo vhodné publikovat v jednom z pokynů řady D. V případě změny v zákonné úpravě, navrhujeme zapracovat úpravu směny majetku do připravovaných novel zákona o daních z příjmů a zákona o účetnictví.

ZÁVĚR KV:

Stanovisko odboru 15 a 28 MF:

S předloženým navrhovaným řešením nemůžeme souhlasit.

Způsoby účtování i základ daně z příjmů vychází z dikce § 611 občanského  zákoníku - každá ze stran je považována ohledně věci, kterou směnnou dává, za stranu prodávající, a ohledně věci, kterou přijímá, za stranu kupující. Dále je nutné upozornit, že v obchodních závazkových vztazích při směně movitých věcí  se přiměřeně použijí ustanovení o kupní smlouvě podle obchodního zákoníku, při směně nemovitých věcí ustanovení o kupní smlouvě podle občanského zákoníku. Proto v případech, kdy v platné směnné smlouvě není uvedena cena směňovaných věcí ani způsob jejího určení, je nutné postupovat v souladu s výše uvedenými předpisy a účtovat o hospodářském výsledku ve výši ceny obvyklé (§ 409 odst. 2 a 448 obchodního zákoníku), která ovlivní v souladu s § 23 odst. 6 zákona o daních z příjmů i daňový základ.

V případech, kdy pouze jedna cena nebo obě ceny ve směnné smlouvě uvedeny jsou, jsou i podkladem při účtování o hospodářském výsledku. Z hlediska zákona o daních z příjmů dále upozorňujeme na § 23 odst. 7, kdy u ekonomicky nebo personálně spřízněných osob je za daňový příjem u obou stran považována cena, která by byla sjednána v běžných obchodních vztazích, pokud by rozdíl nebyl uspokojivě doložen.

Protože se směňují majetky s rozdílnými zjištěnými cenami, jedna ze stran bude realizovat z tohoto obchodního vztahu příjem a druhá ztrátu, která bude v analogii s prodejem dle § 24 odst. 2 písm. b/ bod 2. daňově uznatelná.

Z hlediska účetnictví se směna majetku účtuje tak, že nákladem obou stran je účetní zůstatková cena majetku ke směně předaného a výnosem je cena majetku směnou nabytého, tj. buď pořizovací cena, jsou-li ceny ve smlouvě sjednána nebo reprodukční pořizovací cena, nejsou-li ceny ve smlouvě uvedeny.
Pokud by předmětem směnné smlouvy byl pozemek, bude daňovým výdajem vstupní cena pozemku jen do výše příjmů z prodeje.

UZAVŘENO!

 

 


čekejte prosím ...
Hodnocení: 0.0/5 (0 hlasů)

Komentáře

Přidat komentář můžete pouze jako registrovaný.

Převodový můstek Rekodifikace

Všeobecné podmínky Účetního Portálu | Informace ke zpracování osobních údajů GDPR | Kodex Účetního Portálu ke zpracování osobních údajů GDPR | Přidat do oblíbených

Přihlášení

Vyplňte e-mail a heslo, potvrďte kliknutím na tlačítko Přihlásit.

E-mail :
Heslo :
 

Zapomenuté heslo | Nová registrace | Bezplatná registrace