Stanovisko KANCL č. 28 - k formě plné moci k právnímu jednání u poměrů s mezinárodním prvkem

Pro vyhledávání textu na stránce využijte klávesovou zkratku CTRL+F

Rozhodl KANCL

25.6.2014 09:53

Výkladové stanovisko č. 28 Expertní skupiny Komise pro aplikaci nové
civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti ze dne 25. 6. 2014
- k formě plné moci k právnímu jednání u poměrů s mezinárodním prvkem

Dotčené ustanovení:
- § 441 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen “OZ“)
- § 44 odst. 4 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen “ZMPS“)
 
Stanovisko:
Bude-li chtít právnická či fyzická osoba ze zahraničí v České republice provést určité právní
jednání se zpřísněnou formou prostřednictvím zmocněnce, postačí taková forma plné moci, jež
bude vyhovovat některému z právních řádů platných v místě, kde má zmocnitel či zmocněnec
sídlo nebo obvyklý pobyt, anebo také právnímu řádu platnému v místě, v němž byla plná moc
vystavena, případně právnímu řádu, kterým se řídí, nebo má řídit, právní poměr založený
právním jednáním zmocněnce (byl-li by jím jiný právní řád než český).
Aby se minimalizovalo riziko uplatnění výhrady veřejného pořádku, doporučuje se, aby byl
podpis zmocnitele úředně ověřen.
 
Odůvodnění:
Ustanovení § 441 odst. 2 OZ stanoví v rámci právní úpravy smluvního zastoupení ohledně
formy plné moci pravidlo, že plná moc má být udělena ve zvláštní formě, je-li tato
vyžadována pro právní jednání, pro něž byla plná moc udělena. Touto zvláštní formou může
být forma listinná, forma s úředně ověřenými podpisy či forma veřejné listiny. Pokud tedy
právní řád například vyžaduje pro určité právní jednání formu veřejné listiny (notářského
zápisu), má být v téže formě udělena i plná moc k takovému právnímu jednání.
Ovšem v případech, kdy se zahraniční právnická či fyzická osoba rozhodne provést určité
právní jednání v České republice prostřednictvím zmocněnce, je nutné zohlednit také
ustanovení ZMPS, jelikož jde o právní vztahy obsahující mezinárodní prvek. Přímo
použitelné nařízení Řím I1
 se na tyto situace nevztahuje, neboť otázka, zda může zmocněnec
zavazovat vůči třetí osobě zmocnitele je výslovně vyňata z jeho působnosti (čl. 1 odst. 2
písm. g) nařízení Řím I).

Podle ustanovení § 44 odst. 4 ZMPS pro zachování formy plné moci postačí, vyhovuje-li
forma, mimo dalších uvedených případů, některému z právních řádů platných v místě, kde má
zmocnitel či zmocněnec své sídlo nebo obvyklý pobyt, anebo také právnímu řádu platnému
v místě, v němž byla plná moc vystavena případně právnímu řádu, kterým se řídí, nebo má
řídit, právní poměr založený právním jednáním zmocněnce (byl-li by jím jiný právní řád než
český). Stanoví-li tedy některý z těchto právních řádů mírnější požadavky na formu, v níž má
být plná moc udělena, pak v těchto případech postačí udělení plné moci v této mírnější formě.
Naopak, stanoví-li některý z těchto právních řádů formu veřejné listiny, bude dostačující plná
moc ve formě veřejné listiny dle tohoto právního řádu s případnou apostilní doložkou (nemá
být vyžadována česká veřejná listina, tedy český notářský zápis).
Na otázku, zda se tento postup nepříčí veřejnému pořádku (§ 4 ZMPS), je nutné hledat
odpověď v tom, zda se méně přísná forma plné moci, než jak ji vyžaduje české právo po
českém rezidentovi, příčí základním zásadám hospodářského, společenského a státního
zřízení České republiky, na nichž je nutno bez výhrady trvat. Výhrada veřejného pořádku je
obranou proti důsledkům a účinkům použití zahraničního práva, které jsou v tuzemském
prostředí neúnosné a neudržitelné. Uplatnění výhrady veřejného pořádku je namístě kupř. v
těch případech, kdy bude zjištěno obcházení českého zákona ve snaze vyhnout se českým
kogentním předpisům, na nichž je třeba trvat (tj. imperativním normám, viz § 3 ZMPS).
V kontextu tohoto stanoviska (k formě zmocnění k právnímu jednání u poměrů
s mezinárodním prvkem) není chráněnou hodnotou „osobní přítomnost“ zmocnitele před
notářem, ale jednoznačná identifikace zmocnitele, provedená úředním, anebo jemu na roveň
postaveným způsobem. V závislosti na konkrétních okolnostech a rozsahu dotčených subjektů
nelze zcela vyloučit, že zájem na jednoznačné identifikaci zmocnitele bude mít zásadní
význam, a to přesahující pouhé soukromé zájmy zmocnitele a dotčených třetích osob. Proto
nelze vyloučit, že některé plné moci nebudou uznány z důvodu uplatnění výhrady veřejného
pořádku; tam však, kde příslušné orgány toho kterého státu identitu zmocnitele osvědčí, není
překážek, aby písemná plná moc byť jen s ověřenými podpisy (a nikoli ve zpřísněné formě
notářského zápisu) byla uznána za relevantní i pro účely českého práva, aniž by tím došlo
k porušení veřejného pořádku.
Protože ustanovení § 441 odst. 2 OZ může chránit veřejný zájem [a nikoliv jen zájmy
soukromé (zmocnitele, dalších osob)], lze jej cum grano salis považovat za imperativní
normu, ačkoli „ty se obvykle vyskytují v předpisech veřejnoprávních, (zatímco) v předpisech
práva soukromého jen výjimečně“.2
 Proto nelze v dané situaci možnost použití výhrady
veřejného pořádku zcela vyloučit. Je třeba zdůraznit obecnou zásadu, že výhrada veřejného
pořádku je prostředkem výjimečným, k jehož použití by mělo docházet jen v ojedinělých
případech po důkladném zvážení všech okolností dané situace. Zvláště ve vztahu ke státům
EU je na místě restriktivní výklad výhrady veřejného pořádku. Absence ověřeného podpisu
zmocnitele nemusí automaticky znamenat neplatnost jím vystavené plné moci z důvodu

uplatnění výhrady veřejného pořádku, nicméně existence podpisu úředně ověřeného
minimalizuje pravděpodobnost jejího použití.
Jako příklad lze uvést založení obchodní korporace v České republice zahraniční právnickou
či fyzickou osobou prostřednictvím zmocněnce. Obchodní korporace jsou zakládány
společenskou smlouvou a ustanovení § 8 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích,
vyžaduje pro společenské smlouvy kapitálových společností a zakladatelské listiny
společností zakládaných jediným zakladatelem formu veřejné listiny (notářského zápisu).
Vzhledem k výše uvedenému tedy postačí, pokud plná moc udělená zahraniční právnickou či
fyzickou osobou bude splňovat formální požadavky právního řádu země, v níž byla plná moc
udělena nebo právního řádu země, v níž má zmocnitel obvyklé bydliště. V případě, že právní
řád takové země pro tuto plnou moc bude vyžadovat mírnější formu než formu veřejné listiny,
bude plná moc v této mírnější formě dostačující k prokázání zmocnění k zakladatelskému
právnímu jednání v České republice, bude-li podpis zmocnitele na této listině (plné moci)
úředně ověřen (tím není dotčen požadavek apostilní doložky). Nutno také zmínit, že tento
postup není v rozporu s ustanovením § 30 odst. 3 ZMPS (v tomto ustanovení se zakládá
výlučné použití českého právního řádu pro otázky založení a vzniku právnických osob se
sídlem v České republice; otázka formy plné moci k zakladatelskému právnímu jednání
nespadá do osobního statutu právnických osob, ustanovení tento statut upravující se pro
posouzení formy plné moci neuplatní - naopak je na ni nutné aplikovat zvláštní kolizní normu
§ 44 odst. 4 ZMPS).

1
 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro
smluvní závazkové vztahy.

2
 Podrobněji srov. Bříza, P., Břicháček, T., Fišerová, Z., Horák, P., Ptáček, L., Svoboda, J. Zákon o
mezinárodním právu soukromém. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2014, s. 21 – 22.

Toto stanovisko bylo podrobeno odborné diskuzi a následně k němu hlasováním per rollam vyjádřili souhlas
členové Expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy.
 
Toto stanovisko neobsahuje závazný výklad právních předpisů. Výklad právních předpisů podaný v tomto
stanovisku má působit pouze silou v něm obsažené právní argumentace.
 
Členové jmenováni do Expertní skupiny jsou odborníky z řad akademické obce, členové Legislativní rady vlády,
zástupci soudů a další právní autority. Činnost členů Expertní skupiny spočívá v konzultaci k doprovodné
legislativě nového soukromého práva a také ve zpracování odborných stanovisek k některým interpretačním
problémům.
 
 
Komise pro aplikaci nové civilní legislativy vznikla v rámci projektu Nové soukromé právo (reg. č.
CZ.1.04/4.1.00/80.00003) financovaného z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního
programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

čekejte prosím ...
Hodnocení: 0.0/5 (0 hlasů)

Komentáře

Přidat komentář můžete pouze jako registrovaný. Máte u nás účet? Přihlaste se

Převodový můstek Rekodifikace

Obchodní podmínky | Zásady zpracování osobních údajů | Zásady používání souborů cookies | Přidat do oblíbených

Přihlášení

Vyplňte e-mail a heslo, potvrďte kliknutím na tlačítko Přihlásit.

E-mail :
Heslo :
 

Zapomenuté heslo | Nová registrace | Bezplatná registrace