Stravování ve všech možných podobách je stále aktuálně řešeným problémem všech podnikatelských subjektů – jak zaměstnavatelů, tak i podnikatelů fyzických osob, kteří řeší jak stravování svoje, tak často i svých zaměstnanců. V tomto článku se budeme zabývat různými typy stravování a příspěvků na stravování z hlediska zaměstnavatelů, zaměstnanců i fyzických osob podnikatelů. Odlišíme stravování na pracovišti od stravování na pracovních cestách a od občerstvení při pracovních jednáních či během plnění běžných pracovních povinností, přičemž ustanoveními zákoníku práce se budeme zabývat pouze pro potřeby vyhodnocení daňových dopadů.

Pokud zaměstnanec není na pracovní cestě, zaměstnavatel nemá žádnou povinnost zaměstnanci poskytovat stravování, či mu na stravování přispívat. Rozhodnutí zaměstnavatele poskytnout zaměstnanci bonus tohoto charakteru je tak zcela dobrovolný. Rozsah a podmínky daňové uznatelnosti příspěvku stanoví 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP. Z něj je dále patrné, že je třeba rozlišit příspěvky...