PŘISPĚLI JSME 90436 Kč – DĚKUJEME...

Vztah společníků a jednatelů k jejich společnostem

Autor Ing. Pavel Běhounek 

11.11.2014 11:12

Ing. Pavel Běhounek
Společnosti s ručením omezeným se již staly samozřejmou součástí každodenního života, avšak rozumné uspořádání vztahu společníků resp. jednatelů k jejich společnostem praxe (bohužel i teorie) se stále teprve hledá. Tento článek stručně shrnuje možná řešení a upozorňuje na případná rizika...

PLATÍ pro rok 2014

 

Praxe je poměrně rozmanitá - z praktického hlediska je nepochybně něco zcela jiného vztah jednatele řídícího velkou společnost vlastněnou jinými osobami než vztah jednatele ke společnosti, kde je jednatel jediným společníkem. Problematika vztahu společníka resp. jednatele a jeho společnosti je dále vysvětlena na několika typických příkladech.


Příklad 1 – společnost s jediným společníkem a zároveň jednatelem bez zaměstnanců

Společnost má jediného společníka, který je zároveň jediným jednatelem. Činnost společnosti je uskutečňována společníkem – buď zcela anebo převážně. Např. se může jednat o:

  • s.r.o. provozující realitní činnost a obchody společnosti zprostředkovává společník
  • s.r.o. provozující autoservis a společník vykonává činnost jako automechanik
  • s.r.o. provozuje prodejnu
  • s.r.o. provozující lékařskou ordinaci, ve které ordinuje společník.

Typově do tohoto příkladu patří i společnost, která má zaměstnance, ale ti se na činnosti společnosti podílejí jen nepřímo (např. se může jednat o sekretářku, zdravotní sestru) anebo i přímo, ale nepotřebují obchodní vedení (např. další realitní makléř, automechanik, lékař).

V tomto případě lze činnost jednatele považovat v porovnání s činností, kterou se společník podílí na podnikání společnosti, za vedlejší a společník by měl být odměňován za tuto činnost např. na základě smlouvy o příkazu. Řešit činnost společníka pracovní smlouvou je rizikové, protože nejsou naplněny znaky závislé práce (společník není ve vztahu podřízenosti). Řešení smlouvou o příkazu je výhodné z toho důvodu, že společník není omezován zákoníkem práce. Odměna plynoucí na základě smlouvy o příkazu, dosahuje-li alespoň částky 2 500 Kč měsíčně, podléhá stejnému zdanění a odvodům na sociální zdravotní pojištění jako mzda. Naprosto srovnatelné se mzdou je také nemocenské i důchodové zabezpečení. Odměna podléhá odvodu zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti (společnost tedy musí být registrována jako plátce daně z příjmů ze závislé činnosti a plnit související povinnosti – srážení a odvod záloh na daň, roční vyúčtování této daně), odvodu pojistného na sociální zabezpečení (přihláška do registru zaměstnavatelů u příslušné správy sociálního zabezpečení, přihlášení společníka k účasti na nemocenském pojištění oznámením o nástupu zaměstnance do zaměstnání, podávání přehledů o výši pojistného, vedení a předkládání evidenčních listů důchodového zabezpečení) a odvodu pojistného na zdravotního pojištění (přihlášení společnosti do registru zaměstnavatelů u příslušné zdravotní pojišťovny, přihlášení společníka jako „zaměstnance“, odvod pojistného).

Vztah jednatele může (tedy nemusí) být upraven smlouvou o výkonu funkce, ve které bude sjednána odměna. Pokud tato odměna spolu s odměnou plynoucí na základě smlouvy o příkazu v úhrnu dosáhne částky 2 500 Kč, platí pro ni to samé jako pro odměnu plynoucí ze smlouvy o příkazu. Z hlediska sociálního zabezpečení bude účast na nemocenském pojištění posuzována dohromady a tento vztah nebude samostatně přihlašován k účasti na nemocenském pojištění.

Smlouva o příkazu i smlouva o výkonu funkce bude podepsána za společnost jejím jediným společníkem a proto musí být dle § 13 ZOK podpisy úředně ověřeny – tím je překonán i případný střet zájmů dle § 437 NOZ, podle kterého zastoupit jiného nemůže ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného. Schvalování smlouvy o výkonu funkce rozhodnutím jediného společníka nahrazujícím rozhodování valné hromady lze považovat za zbytečný formalismus. Z povahy věci plyne, že jsou automaticky splněna pravidla o střetu zájmů dle § 55 ZOK (povinnost informovat valnou hromadu o tom, že jednatel uzavře se společností smlouvu) a tak je ověření podpisu smlouvy o příkazu dostatečným splněním formálních náležitostí této smlouvy.


Příklad 2 – společnost má více společníků a zároveň jednatelů bez zaměstnanců

Jde o obdobu příkladu 1, ale společníků a jednatelů je více. Na rozdíl od příkladu 1 tak může být např. společník A podřízen jednateli B, jednatel B může být odvolán z funkce společníkem C atd.

 

Rozdíly oproti příkladu 1 jsou následující:

  • v tomto případě nelze vyloučit uzavření pracovněprávního vztahu namísto smlouvy o příkazu – tento by musel být dle § 61 odst. 3 ZOK schválen valnou hromadou
  • zda má být práce společníka pro společnost řešena pracovněprávním vztahem anebo smlouvou o příkazu nezáleží na libovůli společníků, ale na konkrétních okolnostech (ty jsou však v rukou společníků) – výše podílů společníků, výše hlasů při rozhodování o jmenování jednatele, kompetence jednotlivých jednatelů apod.
  • pokud by byla práce společníka pro společnost řešena smlouvou o příkazu, je třeba splnit informační povinnost vůči valné hromadě (§ 55 ZOK)
  • smlouva o výkonu funkce (pokud by měl být výkon funkce odměňován) musí být schválena valnou hromadou
  • pokud by byl společník odměňován za práci pro společnost na základě pracovněprávního vztahu (rozdíl oproti situaci, kdy by byl odměňován na základě smlouvy o příkazu), odměna za výkon funkce by se posuzovala z hlediska účasti na nemocenském pojištění samostatně a účast (spojená s odvodem pojistného na sociální pojištění) by zakládala až odměna dosahující 2,5 tis. Kč měsíčně.

 

Příklad 3 – společnost s jediným společníkem a zároveň jednatelem se zaměstnanci

Společnost má jediného společníka, který je zároveň jediným jednatelem. Činnost společnosti je uskutečňována zaměstnanci. Společník (jednatel) se věnuje pouze řízení společnosti.

V tomto případě je namístě se zabývat odměnou za výkon funkce jednatele. Jednatel odměňován být nemusí, ale lze to doporučit – v daném případě by totiž hrozilo, že podíl na zisku by mohl být veřejnoprávně posouzen nikoli jako podíl na zisku vztahující se k držbě podílu (příjem z kapitálového majetku dle § 8 ZDP podléhající 15% srážkové dani), ale jako odměna jednatele v níže popsaném režimu.

Pracovněprávní vztah na činnost jednatele pro společnost není možný, protože nejde o závislou práci dle zákoníku práce. Porušení tohoto pravidla o nepsaném zákazu souběhu funkcí však v daném případě nejsou nijak fatální, protože by se jednalo „jen“ o relativně neplatný vztah a mohl by jej zpochybnit leda věřitel společnosti, pokud by společnost neuhradila své dluhy.

Odměna za výkon funkce by měla být podložena smlouvou o výkonu funkce, tato bude podepsána za společnost jejím jediným společníkem, a proto musí být dle § 13 ZOK podpisy úředně ověřeny – tím je překonán i případný střet zájmů dle § 437 NOZ, podle kterého zastoupit jiného nemůže ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného. Schvalování smlouvy o výkonu funkce rozhodnutím jediného společníka nahrazujícím rozhodování valné hromady lze považovat za zbytečný formalismus.

Odměna jednatele za výkon funkce, dosahuje-li alespoň částky 2 500 Kč měsíčně, podléhá stejnému zdanění a odvodům na sociální zdravotní pojištění jako mzda. Naprosto srovnatelné se mzdou je také nemocenské i důchodové zabezpečení. Odměna podléhá odvodu zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti (společnost tedy musí být registrována jako plátce daně z příjmů ze závislé činnosti a plnit související povinnosti – srážení a odvod záloh na daň, roční vyúčtování této daně; stejně tak musí plnit povinnosti „zaměstnavatele“ ohledně nemocenského a důchodového zabezpečení – přihláška do registru zaměstnavatelů u příslušné správy sociálního zabezpečení, přihlášení společníka k účasti na nemocenském pojištění oznámením o nástupu zaměstnance do zaměstnání, podávání přehledů o výši pojistného, vedení a předkládání evidenčních listů důchodového zabezpečení – a ohledně zdravotního pojištění - přihlášení společnosti do registru zaměstnavatelů u příslušné zdravotní pojišťovny, přihlášení společníka jako „zaměstnance“, odvod pojistného).


Příklad 4 – společnost s více společníky a zároveň jednateli se zaměstnanci

Činnost společnosti je uskutečňována zaměstnanci. Společníci (jednatelé) se věnuje pouze řízení společnosti.

Obdoba příkladu 3, jen smlouva o výkonu funkce by měla být schválena valnou hromadou a není nutné úřední ověření podpisů.


Příklad 5 – společnost s jediným jednatelem, který není společníkem, bez zaměstnanců

Společnost má jediného jednatele, který není společníkem. Činnost společnosti je uskutečňována jednatelem. Výkon funkce jednatele je v porovnání s ostatní prací pro společnost zanedbatelný.

V tomto případě lze připustit, že činnost jednatele bude vykonávána v pracovněprávním vztahu, který musí být schválen valnou hromadou (§ 61 odst. 3 ZOK). Pokud by odměna z pracovněprávního vztahu valnou hromadou schválena nebyla, může společnost požadovat její vrácení. Pracovní smlouvu bude sice jednatel uzavírat za společnost i sám za sebe, ale dodržením § 61 odst. 3 ZOK je překonán střet zájmů dle § 437 NOZ, podle kterého zastoupit jiného nemůže ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného.

Vedle pracovněprávního vztahu může (tedy nemusí) být upraven výkon funkce jednatele smlouvou o výkonu funkce, ve které bude sjednána odměna. Pokud tato odměna nedosáhne částky 2 500 Kč, nezaloží účast na nemocenském pojištění a nebude podléhat odvodu pojistného na sociální pojištění. Pokud by odměna za výkon funkce nebyla schválena valnou hromadou, mohla by společnost požadovat její vrácení. Smlouvu o výkonu funkce bude sice jednatel uzavírat za společnost i sám za sebe, ale dodržením § 59 odst. 3 ZOK je překonán střet zájmů dle § 437 NOZ, podle kterého zastoupit jiného nemůže ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného.


Příklad 6 – společnost s jediným jednatelem, který není společníkem, se zaměstnanci

Společnost má jediného jednatele, který není společníkem. Činnost společnosti je uskutečňována zaměstnanci. Společníci (jednatelé) se věnuje pouze řízení společnosti.

Pracovněprávní vztah na činnost jednatele pro společnost není možný, protože nejde o závislou práci dle zákoníku práce. Porušení tohoto pravidla o nepsaném zákazu souběhu funkcí v daném případě mohou být fatální – sice jde „jen“ o relativně neplatný vztah a neměl by jej zpochybnit např. správce daně nebo správa sociálního zabezpečení (např. při posuzování účasti na důchodovém zabezpečení); mohl by jej však zpochybnit nejen věřitel společnosti, pokud by společnost neuhradila své dluhy, ale zejména společníci a potom by musel jednatel mzdu vracet.

Odměna za výkon funkce musí být podložena schválením valnou hromadou - nejlépe smlouvou o výkonu funkce, kterou sice bude jednatel uzavírat za společnost i sám za sebe, ale dodržením § 59 odst. 3 ZOK je překonán střet zájmů dle § 437 NOZ, podle kterého zastoupit jiného nemůže ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného.

Odměna jednatele za výkon funkce, dosahuje-li alespoň částky 2 500 Kč měsíčně, podléhá stejnému zdanění a odvodům na sociální zdravotní pojištění jako mzda. Naprosto srovnatelné se mzdou je také nemocenské i důchodové zabezpečení. Odměna podléhá odvodu zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti a odvodu pojistného na sociální zabezpečení a odvodu pojistného na zdravotní pojištění. K účasti na nemocenském pojištění musí být v přihlášce k této účasti být jednatel přihlášen z titulu činnosti „jednatele“ a nikoli z titulu „pracovního poměru“. Z pohledu zdravotního pojištění je jednatel u zdravotní pojišťovny přihlášen stejně jako zaměstnanec v pracovním poměru.

 

Podrobnosti k odměňování jednatelů shrnuje podrobný komentář . Odměňování společníků a jednatelů je také jedním z témat přednášky věnované aktuálním problémům s.r.o. – více informací naleznete zde.

Mohlo by vás zajímat

čekejte prosím ...
Hodnocení: 0.0/5 (0 hlasů)

Komentáře

Přidat komentář můžete pouze jako registrovaný. Máte u nás účet? Přihlaste se
  • Petra25.11.2015 08:58

    Dobrý den,

    jsem jednatelkou společnosti (Mandátní smlouva o výkonu jednatele). Mám ještě společníka cizince, který má dlouhodobý pobyt. Vůbec nevím, jakou smlouvu mám s ním udělat. Zda-li pracovně právní vztah. Ale tam by byl problém, že je UK a má dlouhodobý pobyt. Ve firmě budeme zaměstnávat osoby na HPP. Možná dojde i na DPP či DPČ. Prosím o radu Děkuji Madleňáková

  • Pavel Běhounek12.11.2014 22:36

    Naprosto souhlasím s komentářem Mgr. Zdeňka Schmieda, jen mi uniká rozpor komentáře a článku. Na obchodní vedení není v žádném z uváděných příkladů pracovněprávní vztah doporučován.
    Pokud jde o upozornění na problematiku sjednávání pracovněprávní smlouvy mezi toutéž fyz. osobou, která jako statutár. orgán zastupuje s.r.o. na straně jedné a jako zaměstnanec vystupuje na straně druhé, tohoto problému jsem si vědom. Věc je však složitější - judikatura na toto téma je velice rozsáhlá a rozhodně ji nelze uzavřít tak, že uvedený problém se týká pouze pracovních smluv. NS totiž neplatnost konstatoval nejen pro „permanentní“ rozpor zájmu zastoupené společnosti a jejího zaměstnance, ale především pro obecný střet zájmů zástupce a zastoupeného dle § 22 ObčZ (tedy i § 437 NOZ) - např. NS sp. zn. 21 Cdo 3061/2010 ze dne 22.11.2011. Navíc je třeba vzít do úvahy (jak jsem učinil v příkladu 5) možnost prolomení střetu zájmů - viz např. NS sp. zn. 29 Cdo 3864/2008 ze dne 24. února 2009, sp. zn. 29 Cdo 910/2009 ze dne 20. května 2010. Nelze vycházet jen judikátu „R 63/1999“ 21 Cdo 11/98 ze dne 17.11.1998. Je třeba zohlednit judikaturu ke střetu zájmů obecně, vývoj zákoníku práce (původní judikát je ke starému zákoníku práce), vývoj vztahu současného zákoníku práce a ObčZ ve věci střetu zájmů a pravidla o střetu zájmů dle ObchZ resp. ZOK. To by však bylo na samostatný článek. Věc nelze vyřešit tím, že byla před 16 lety shledána pracovní smlouva uzavřená za obě strany stejnou osobou jako neplatná pro střet zájmů dle tehdejšího zákoníku práce. Je třeba hledat důvody uvedeného závěru a porovnávat je s následující judikaturou.

  • Mgr. Zdeněk Schmied11.11.2014 11:27

    Zásadně nesouhlasím, že by v jakékoli formě vnitřního uspořádání společnosti s ručením omezeným (dále jen s.r.o.) mohl jednatel – tedy její statutární orgán svoji činnost spočívající zásadně pouze v obchodním vedení s.r.o. vykonávat v pracovněprávním vztahu. Nejde zde o žádné „nepsané pravidlo“, nýbrž o konstantní judikaturu Nejvyššího soudu, kdy s výjimkou let 2012 a 2013 (za existence ust. § 66d zrušeného zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník),NS, NSS a také dříve vrchní soudy dospěly vždy ke shodnému závěru, že výkon statutární činnosti jednatele s.r.o. je v pracovněprávním vztahu nepřípustný, a proto byl takový vztah prohlášen za neplatný. Nikdy však nebylo vyloučeno, aby statutární orgán s.r.o. vedle své statutární činnosti (nyní založené na smlouvě o výkonu funkce) vykonával v pracovněprávním vztahu jiný druh práce odlišný od obchodního vedení s.r.o.
    Kromě toho je třeba upozornit na problematiku sjednávání pracovněprávní smlouvy mezi toutéž fyz. osobou, která jako statutár. orgán zastupuje s.r.o. na straně jedné a jako zaměstnanec vystupuje na straně druhé. I zde NS konstatoval neplatnost takové smlouvy pro „permanentní“ rozpor zájmu zastoupené společnosti a jejího zaměstnance.
    Závěry autora v předloženém článku považuji za odvážné a v rozporu s dosavadní judikaturou.

Převodový můstek Rekodifikace E-commerce

Obchodní podmínky | Zásady zpracování osobních údajů | Zásady používání souborů cookies | Přidat do oblíbených

Přihlášení

Vyplňte e-mail a heslo, potvrďte kliknutím na tlačítko Přihlásit.

E-mail :
Heslo :

Zapomenuté heslo | Nová registrace | Bezplatná registrace

Dobrý den, jak Vám můžeme pomoci?

Jméno a příjmení :
E-mail :
Text :