Zdaňování daňových nerezidentů ČR z příjmů ze služeb a z příjmů z nezávislé činnosti

Pro vyhledávání textu na stránce využijte klávesovou zkratku CTRL+F

Autor Ing. Eva Váchová

18.4.2014 09:34

S předstihem Vám předkládáme návrh Pokynu řady D, který se týká zdaňování daňových nerezidentů ČR z příjmů ze služeb a z příjmů z nezávislé činnosti. Návrh Pokynu řady D bude předložen legislativním pracovníkům Ministerstva Financí ČR. Dnem účinnosti tohoto Pokynu bude zrušena platnost Pokynu D - 154 k postupu při zdaňování daňových nerezidentů u příjmů souvisejících s účinnostmi podle § 22 odst. 1 písm. c) ZDP, č.j. 251/1890/1997 ze dne 6.2.1997.

GENERÁLNÍ FINANČNÍ ŘEDITELSTVÍ

Lazarská 15/7, 117 22 Praha 1

Sekce metodiky a výkonu daní                                  Č.j.:

                                                                                   Vyřizuje: Ing. Eva Váchová

                                                                                   Tel.: 495851253

                                                                                                                                                                                                                                              

Pokyn č. D- xxx 

k postupu při zdaňování daňových nerezidentů České republiky z příjmů ze služeb a z příjmů z nezávislé činnosti z pohledu poplatníků a plátců


Generální finanční ředitelství (dále jen “GFŘ”) v zájmu zajištění jednotných postupů při aplikaci § 22 odst. 1 písm. c) a písm. f) bod 1 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZDP”), vydává tento pokyn.

Účelem pokynu je nastínit postup zdaňování daňových nerezidentů České republiky (dále jen “ČR”) z příjmů získaných z titulu poskytování služeb na území ČR vymezených v § 22 odst. 1 písm. c) ZDP. Jedná se o “příjmy ze služeb s výjimkou provádění stavebně montážních projektů, příjmy z obchodního, technického nebo jiného poradenství, řídící a zprostředkovatelské činnosti a obdobných činností”, případně o příjmy dle § 22 odst. 1 písm. f) bod 1 ZDP  “z nezávislé činnosti, např. architekta, lékaře, inženýra, právníka, vědce, učitele, umělce, daňového či účetního poradce a podobných profesí" (dále jen “služby” či “poskytování služeb”).

Základní premisou je, že se jedná o příjmy ze zdrojů na území ČR plynoucí poplatníkům - daňovým nerezidentům ČR (dále jen “nerezident”). Ve smyslu § 37 ZDP je pro posouzení rezidentství směrodatný příslušný článek (většinou čl. 4) Smlouvy o zamezení dvojího zdanění (dále jen “SZDZ”), pokud ČR s příslušným státem, jehož je poplatník daňovým rezidentem, SZDZ uzavřela.

V případě, že poplatník je rezidentem státu, se kterým ČR nemá uzavřenu SZDZ, vychází se z definice nerezidenta - fyzické osoby v ustanovení § 2 odst. 3 a 4 ZDP a nerezidenta - právnické osoby v ustanovení § 17 odst. 4 ZDP. 

 

A. Režim zdaňování příjmů z poskytování služeb závisí na tom,  zda se jedná o příjmy rezidenta státu s nímž má, či nemá ČR uzavřenu SZDZ, a dále také na době trvání činnosti, době poskytování služeb, délce kontraktu apod.

 

1)          Režim zdanění příjmů rezidenta státu, se kterým ČR uzavřenu SZDZ

 a)           SZDZ umožňuje zdanění příjmů z poskytování služeb

SZDZ umožňuje zdanění příjmů z poskytování služeb (je stanoven způsob zdanění těchto příjmů, např. v samostatném článku), plátce daně je povinen z příjmů provést srážku daně podle zvláštní sazby ve výši stanovené v příslušném článku SZDZ, maximálně však sazbou daně ve smyslu § 36 odst. 1 písm. a) ZDP ve výši 15% a dále postupovat podle § 38d odst. 1) a následujících ustanovení ZDP. V tomto případě plátce daně provádí srážku daně sazbou dle SZDZ z příjmů za poskytované služby bez ohledu na délku trvání kontraktu, době poskytování služby, a to od počátku provozování činnosti. Stanovení sazby daně přímo v SZDZ je spíše výjimečné a příkladem může být SZDZ uzavřená s Indií.

Pokud se bude jednat o rezidenty členského státu Evropské unie nebo dalších států, které tvoří Evropský hospodářský prostor a zahrnou-li tito poplatníci příjmy z poskytování služeb do daňového přiznání, započte se sražená daň na jejich celkovou daňovou povinnost. Pokud nelze sraženou daň nebo její část započíst na tuto jejich daňovou povinnost, vznikne ve výši daňové povinnosti, kterou nelze započíst, přeplatek. Nezahrne-li poplatník příjmy z poskytování služeb do daňového přiznání do konce lhůty stanovené zvláštním právním předpisem (zákon č.280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen “DŘ”), může místně příslušný správce daně považovat částky sražené a odvedené plátcem daně za vyměřenou a uhrazenou daňovou povinnost poplatníka (§ 36 odst. 8 ZDP).

b)           Předpokládaná doba poskytování služeb

Režim zdanění příjmů z poskytování služeb bude ovlivněn předpokládanou dobou trvání kontraktu, dobou poskytování služeb, tedy vazbou na vznik stálé provozovny ­- stálé základny (dále jen “SP”).

ba) Předpokládaná doba přesáhne časový limit stanovený ve SZDZ

Pokud předpokládaná nebo skutečná doba poskytování služeb z titulu konkrétního obchodního vztahu přesáhne časový limit stanovený ve SZDZ, má se za to, že  poplatníkovi - nerezidentovi vznikla SP (v mnoha SZDZ se považuje za stálou provozovnu poskytování služeb, přesáhne-li jejich doba trvání 6 měsíců v jakémkoliv období 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích) a plátce daně je povinen postupovat ve smyslu § 38e ZDP.

V případě, že není daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, je plátce daně povinen srazit zajištění daně ve výši 10% z příjmů - ve stejné výši pro nerezidenty fyzické osoby i právnické osoby.

Toto však neplatí pro rezidenty členských států Evropské unie nebo dalších států, které tvoří Evropský hospodářský prostor.

Podle § 38e odst. 7 ZDP úhrn částek zajištění daně sražených a odvedených plátci daně považuje po uplynutí 8. měsíce po skončení zdaňovacího období za platbu na daň provedenou poplatníkem. Pokud poplatník nepodá po uplynutí lhůty, ve které lze daň vyměřit, daňové přiznání, považuje se daňová povinnost poplatníka za vyměřenou ve výši této platby.

bb) Předpokládaná doba nepřesáhne časový limit stanovený ve SZDZ

Pokud předpokládaná (i skutečná) doba poskytování služeb z titulu konkrétního obchodního vztahu nepřesáhne časový limit stanovený ve SZDZ, nepodléhá tento příjem u plátce daně ani zajištění daně ani srážce daně podle zvláštní sazby daně.


2)          Režim zdanění příjmů rezidenta státu, se kterým ČR nemá uzavřenu SZDZ

Při zdaňování příjmů nerezidentů se aplikuje § 22 odst. 2 ZDP, který definuje SP jako místo k výkonu činností, např. dílna, kancelář, místo prodeje apod., tzv. kamenná SP. V případě poskytování činností a služeb ve smyslu § 22 odst. 1 písm. c) a f) bod 1 ZDP samotným poplatníkem nebo zaměstnanci či osobami pro něho pracujícími se považuje za SP, přesáhne-li jejich doba trvání 6 měsíců v jakémkoliv období 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích. ZDP rovněž považuje za možnost vzniku SP situaci, kdy v zastoupení nerezidenta jedná na území ČR jiná osoba, která má oprávnění uzavírat smlouvy a jednat za poplatníka - nerezidenta (tzv. závislé zastupování), přičemž toto jednání je poté pro poplatníka - nerezidenta závazné.

a)            Nepředpokládá se vznik stálé provozovny

Pokud  při poskytování služeb nerezidentem se nepředpokládá vznik SP, např. z titulu sjednané délky trvání kontraktu a nerezident nemá v ČR SP z důvodu kontraktu s jinými odběrateli, obchodními partnery, je plátce daně  povinen provést z příjmů za poskytování služeb srážku daně podle zvláštní sazby daně ( § 36 odst. 1 písm. a) – sazba daně 15%,  resp. písm. c) – sazba daně 35%),  a postupovat dále dle § 38d odst. 1 ZDP a následujících ustanovení ZDP podobně jako v bodě 1 a) tohoto Pokynu.

 

b)             Předpokládá se vznik stálé provozovny

Pokud při poskytování služeb nerezidentem se předpokládá vznik SP, je plátce daně povinen z příjmů poplatníka (vyjma rezidentů členských států Evropské unie nebo dalších států, které tvoří Evropský hospodářský prostor) za poskytování služeb provést z příjmů zajištění daně dle § 38e  ZDP, obdobně jako v bodě 1 ba) tohoto Pokynu.

 

B. Poznámky k definici stálé provozovny - SP

 

  • Za příjmy ze zdrojů na území ČR se podle § 22 odst. 1 písm. c) ZDP nepovažují úhrady za činnosti poskytované mimo území ČR, i když nezbytné poznatky, údaje a jiné vstupy pro jejich poskytnutí byly získány na území ČR;

     

  • SP tzv. kamennou charakterizuje místo podnikání s určitým stupněm stálosti, bez ohledu na to, zda prostory, zařízení nebo vybavení jsou výhradně využívány pro tyto účely. Není také nutné vlastnictví těchto prostor, či jiné formální právo, na základě něhož jsou prostory, zařízení apod., využívány. Samostatné místo podnikání bude obecně existovat v případech, kdy vzhledem k podstatě podnikání může být určité místo, v rámci něhož se činnosti uskutečňují, považováno ve vztahu k těmto činnostem za jednotný ekonomický a geografický celek (např. pravidelně provozovaný stánek se zeleninou na tržišti);

     

  • za SP – místo prodeje (odbytiště) se nepovažuje prodej zboží v rámci veletrhu, prodejní výstavy či obdobné jednorázové akce;

     

  • dočasné přerušení činností (sezónní) neznamená, že SP přestane existovat, podstatné je provádění činností na pravidelné bázi;

     

  • SP vzniká v okamžiku, kdy je zahájen výkon činnosti prostřednictvím stálého místa podnikání a přestává existovat v okamžiku zbavení se stálého místa podnikání nebo v okamžiku ukončení činnosti vykonávané prostřednictvím tohoto místa;

     

  • výjimkou jsou činnosti tzv. přípravného či pomocného charakteru, které nezakládají vznik SP. Mohou sice přispět k efektivitě podnikání, přičítání zisku těmto stálým místům by však bylo obtížné. Jedná se například o činnosti reklamní, obstarání statistických údajů, získávání informací pro vědecký výzkum apod. Pokud je obsah činnosti stálého místa shodný s předmětem činnosti celého podniku (zřizovatele SP), pravděpodobně se nebude jednat o přípravné nebo pomocné práce;

     

  • u SP, jejíž existence závisí na době trvání poskytování služeb, podléhají dani i příjmy dosažené do uplynutí této doby (např. 6 měsíců), tedy retrospektivně;

     

  • provádění instalačního či montážního projektu mimo vlastní stavební projekt (např. subdodávky v rámci již hotové a užívané budovy) není z hlediska možného vzniku SP posuzováno jako stavba, staveniště nebo instalační projekt, ale jako služba a zkoumá se (ne)existence SP podle § 22 odst. 1 písm. c) ZDP (viz výhrada ČR k Modelové smlouvě OECD o zamezení dvojího zdanění);

     

  • ustanovení § 22 odst. 1 písm. c) a odst. 2 ZDP se uplatňuje v případě poskytování služeb a činností prováděných na území ČR na základě samostatných, jednotlivých kontraktů (případně i opakovaných) s odběratelem (např. mimořádný audit hospodaření, oprava či údržba dodaného zařízení, zavedení softwarového systému), tj. za situace, kdy není dána existence SP založené z vlastní iniciativy poplatníka s cílem nabízet služby neomezenému a předem nespecifikovanému okruhu odběratelů (např. auditorská či daňová kancelář, opravárenské středisko, dílna apod.). Počítání lhůty 6 měsíců není ovlivněno skutečností, že činnosti uvedené v § 22 odst. 1 písm. c) ZDP jsou prováděny na věcně či místně nesouvisejících kontraktech;

     

  • úplaty (provize) placené nerezidentům za služby vykonávané mimo území ČR se nepovažují za příjmy ze zdrojů na území ČR;

     

  • nepředpokládá se, že SP vzniká, pokud podnik jednoho smluvního státu vykonává obchodní činnosti prostřednictvím zástupce v nezávislém postavení (např. broker, komisionář, daňový poradce, auditor apod.) v situaci, kdy jménem podniku jedná v rámci své běžné činnosti, a je nezávislý na podniku jak právně, tak ekonomicky.


C. Zjišťování základu daně


Zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví ve znění pozdějších předpisů v § 1 stanovuje, které zahraniční právnické osoby, zahraniční jednotky a zahraniční fyzické osoby jsou účetními jednotkami a vztahuje se na ně povinnost vedení účetnictví a určení jeho rozsahu a způsobu vedení.

Jedná se o

 

  • zahraniční právnické osoby a zahraniční jednotky, které jsou podle právního řádu, podle kterého jsou založeny nebo zřízeny, účetní jednotkou nebo jsou povinny vést účetnictví, pokud na území ČR podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních předpisů,

  • fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsáni v obchodním rejstříku,

  • fyzické osoby – podnikatelé v závislosti na výši obratu,

  • fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou společníky sdruženými ve společnosti

  • a dále fyzické osoby, kterým vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis.

     

Základ daně

Základem daně podle § 23 ZDP bude u nerezidenta – účetní jednotky, rozdíl mezi náklady a výnosy zjištěný z účetnictví.

U nerezidentů, kteří nevedou účetnictví, se vychází z rozdílu mezi příjmy a výdaji.

Tyto zjištěné rozdíly se dále upravují podle jednotlivých ustanovení ZDP.

 

Nepřihlíží se k příjmům, které nejsou předmětem daně, případně jsou od daně osvobozené.

 

Ve smyslu § 23 odst. 11 ZDP nemůže být u SP základ daně nižší nebo daňová ztráta vyšší, než jaké by dosáhl z téže nebo obdobné činnosti vykonávané za obdobných podmínek rezident ČR.

 

Náhradní způsoby stanovení základu daně

Ke stanovení základu daně se případně používá náhradní způsob, např. poměr zisku nebo ztráty k nákladům nebo hrubým příjmům u srovnatelných poplatníků, srovnatelné výše obchodního rozpětí (provize), případně jiných srovnatelných údajů.

Lze použít i metody rozdělení celkových zisků nebo ztrát zřizovatele SP jeho různým částem. Stanovení základu daně tímto výjimečným způsobem, musí zahrnovat princip tržního odstupu, kdy na SP je nahlíženo jako na samostatný subjekt. Způsob stanovení základu daně je třeba projednat s místně příslušným správcem daně a dohodnutý postup zaznamenat formou protokolu o ústním jednání, nejlépe při registraci poplatníka – nerezidenta.

 

Daňové výdaje

Za daňové výdaje SP se považuje i poměrná část celkových administrativních výloh či jiných nákladů (např. provozních) vynaložených zřizovatelem SP v zahraničí na zabezpečení příjmů v ČR.

  

D. Registrační povinnosti poplatníka

 

Poplatník daně z příjmů fyzických osob

Poplatník daně z příjmů fyzických osob - nerezident je ve smyslu § 39 odst. 2, 3, 4 ZDP povinen podat přihlášku k registraci, pokud začne na území ČR vykonávat činnost, která je na území ČR zdrojem příjmů ze samostatné činnosti, nebo pokud přijal ze zdrojů na území ČR příjem ze samostatné činnosti a to do 15 dnů ode dne, ve kterém buď na území ČR vznikla SP, nebo získal povolení nebo oprávnění vydané tuzemským orgánem veřejné moci, vykonávat na území ČR činnost, která je jeho zdrojem příjmů.

 

Povinnost podat přihlášku k registraci se nevztahuje na nerezidenta, který má pouze příjmy které nejsou předmětem daně, nebo jsou osvobozené od daně, nebo z nichž je daň vybírána srážkou.

 

Poplatník daně z příjmů právnických osob

 

Poplatník daně z příjmů právnických osob – nerezident je podle § 39a) ZDP povinen podat přihlášku k registraci do 15 dnů od svého vzniku.

 

Stejná povinnost platí pro nerezidenta, jemuž na území ČR vznikla SP, případně začal vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů, nebo přijal příjmy, ze zdrojů v ČR, či obdržel povolení nebo získal oprávnění k výkonu činnosti od tuzemského orgánu veřejné moci. 

 

E. Určování místně příslušného finančního úřadu (dále jen „FÚ“)


Přihlášky k registraci, daňová tvrzení a ostatní podání podávají daňové subjekty na místně příslušný finanční úřad (územní pracoviště).

Místní příslušnost určuje § 13 odst. 1 písm. a) a b) DŘ následovně pro:

1)           Fyzické osoby – nerezidenty (dále jen „FO“)

 a) FO se v ČR zdržuje

Pokud se FO v ČR zdržuje, místní příslušnost se řídí místem jejího pobytu, jímž se rozumí místo, kde se FO převážně zdržuje.

b) FO se v ČR nezdržuje

Pokud se FO v ČR nezdržuje, místně příslušným správcem daně je ve smyslu § 12 odst. 1 zákona č. 456/2011 Sb. o Finanční správě, ve znění pozdějších předpisů, FÚ pro hlavní město Prahu (např. u příjmů z nájmů).

2)           Právnické osoby – nerezidenty (dále jen „PO“)

U PO se obecně místní příslušnost řídí jejím sídlem a pro účely správy daní se tím rozumí adresa, na které je PO zapsaná v obchodním rejstříku, nebo obdobném veřejném rejstříku, nebo adresa, na které PO skutečně sídlí, pokud se do těchto rejstříků nezapisuje.

Podle § 24 odst. 6 DŘ se postupuje obdobně, mimo jiné také u organizační složky podniku zahraniční osoby a jiné jednotky, kterým zákon svěřuje výkon práv a povinností osob zúčastněných na správě daní. Za “jinou jednotku”, která nemá právní osobnost, lze považovat i SP zahraniční osoby.

U FÚ – příslušného územního pracoviště, bude registrována zahraniční osoba - nerezident.

U zahraniční právnické osoby se tedy místní příslušnost odvozuje od adresy, kde skutečně sídlí stálá provozovna či organizační složka, pokud se tato jednotka nezapisuje do obchodního nebo obdobného veřejného rejstříku.

Takto se postupuje, pokud má PO - nerezident 1 SP. Pokud vznikne nerezidentu více SP, místně příslušným správcem daně bude FÚ pro hlavní město Prahu. V zájmu zásady hospodárné a efektivní správy daní lze ve smyslu § 18 DŘ využít institut delegace místní příslušnosti.


F. Další procesní povinnosti plátců daně a poplatníků – nerezidentů v souvislosti s poskytováním služeb na území ČR

 

1)           Oznamovací povinnost

Podle § 38t odst. 2 ZDP mají jak rezidenti ČR (FO i PO), tak SP nerezidentů, povinnost neprodleně svému místně příslušnému správci daně (příslušnému územnímu pracovišti příslušného finančního úřadu) oznámit uzavření kontraktu s nerezidentem (FO, PO), na jehož základě může dojít ke vzniku SP podle § 22 odst. 2 ZDP.

2)           Povinnosti v souvislosti se srážením a zajišťováním daně

Plátce daně je ve smyslu § 233 a § 234 DŘ povinen vybrat nebo srazit daň nebo úhradu na zajištění daně a odvést ji v zákonem stanovené lhůtě a výši (viz shora) a dále podat daňová tvrzení, tj. hlášení a vyúčtování o svém postupu při vybírání nebo srážení daně vybírané srážkou.

Do vyúčtování se zahrnují údaje z podaných hlášení za zdaňovací období, jakož i údaje, o sražené a odvedené dani vybírané srážkou, která nebyla uvedena v hlášení.

Hlášení

Ustanovení § 38d odst. 3 a obdobně § 38e odst. 6 ZDP stanovují plátci daně povinnost sraženou daň či zajištění daně odvést svému místně příslušnému správci daně do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém by povinen provést srážku daně či vznikla povinnost srazit zajištění daně, ze základu daně podle § 36 ZDP.

Do 20 dnů po uplynutí měsíce, v němž vznikla plátci daně tato povinnost, je podle § 137 odst. 1 DŘ  povinen podat hlášení a příp. i odvést daň.  

Vyúčtování

Vyúčtování se podle § 137 odst. 2 DŘ podává do 3 měsíců po uplynutí kalendářního roku a ve stejné lhůtě je i daň splatná.

Vyměření daně se provádí na základě vyúčtování, nikoliv na základě hlášení. Znamená to, že počátek lhůty pro stanovení daně se odvozuje od vyúčtování, nikoliv od hlášení.

Potvrzení o sražení daně

Ve smyslu § 38d odst. 7 ZDP na základě žádosti nerezidenta vydá správce daně “Potvrzení o sražení daně”. O toto potvrzení může poplatník požádat i prostřednictvím plátce.

3)           Povinnosti poplatníků - nerezidentů

Daňová tvrzení (DAP řádná, opravná, příp. dodatečná) se podle § 13 zákona č. 456/2011 Sb. o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, podávají na místně příslušný finanční úřad (územní pracoviště).

Daňové přiznání – dále jen “DAP“ se podává ve lhůtách daných § 135, § 136 DŘ a § 38g, §38ga, §38gb, §38m, §38ma ZDP :

  • SP nerezidenta podává DAP na tiskopisu MF„ Přiznání k dani z příjmů pro právnické osoby“,

  • FO - nerezident podává DAP na tiskopisu MF „ Přiznání k dani z příjmů pro fyzické osoby“,

  • FO - zaměstnanci SP, která poskytuje služby, podávají DAP na tiskopisu MF „Přiznání k dani z příjmů pro fyzické osoby“ individuálně – místně příslušnému správci daně, u kterého je SP registrována k dani z příjmů (v případě poskytování služeb SP - plátce daně, daň podle § 38c odst. 2 ZDP daň nesráží).

 

G. Závěr

 

Dnem účinnosti tohoto Pokynu se ruší platnost Pokynu D – 154 k postupu při zdaňování daňových nerezidentů u příjmů souvisejících s činnostmi podle § 22 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů, č.j. 251/1890/1997 ze dne 6.února 1997.

Účinnost tohoto Pokynu - .......

čekejte prosím ...
Hodnocení: 0.0/5 (0 hlasů)

Komentáře

Přidat komentář můžete pouze jako registrovaný.

Převodový můstek Rekodifikace

Všeobecné podmínky Účetního Portálu | Informace ke zpracování osobních údajů GDPR | Kodex Účetního Portálu ke zpracování osobních údajů GDPR | Přidat do oblíbených

Přihlášení

Vyplňte e-mail a heslo, potvrďte kliknutím na tlačítko Přihlásit.

E-mail :
Heslo :
 

Zapomenuté heslo | Nová registrace | Bezplatná registrace