Zdravotní pojištění - díl 1.

Pro vyhledávání textu na stránce využijte klávesovou zkratku CTRL+F

Vlastní

AUDIO
Pro stažení MP3 kliknĕte pravým tlačítkem na ikonu a vyberte "Uložit odkaz jako..."

Audio nahrávka:
Audio přehrávač

Autor Ing. Růžena Klímová

3.8.2016 15:02

Ing. Růžena Klímová
Přinášíme Vám první díl článku s názvem Zdravotní pojištění od paní Růženy Klímové. V prvním díle se věnujeme plátcům pojistného zdravotního pojištění, účasti na zdravotním pojištění v rámci pracovněprávních vztahů a minimálnímu vyměřovacímu základu. Článek obsahuje také příklady.

PLATÍ pro rok 2016

Právní úprava:

Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů,

Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

 

Plátci pojistného zdravotního pojištění jsou:

  • pojištěnci,
  • zaměstnavatelé,
  • stát.

 

1.  Pojištěnec je plátcem pojistného, pokud

a) je zaměstnancem; za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považuje fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

s výjimkou:

  1. osoby, která má pouze příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny,
  2. osoby činné na základě dohody o provedení práce s odměnou do 10 000 Kč za kalendářní měsíc,
  3. člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován, a který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu,
  4. osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, která v kalendářním měsíci nedosáhla započitatelného příjmu,
  5. dobrovolného pracovníka pečovatelské služby, který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu,

b) je osobou samostatně výdělečně činnou. Za osoby samostatně výdělečně činné se pro účely zdravotního pojištění považují:

  1. osoby podnikající v zemědělství;
  2. osoby provozující živnost;
  3. osoby provozující podnikání podle zvláštních předpisů;
  4. osoby vykonávající uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě autorskoprávních vztahů, s výjimkou činnosti, z níž jsou příjmy podle zvláštního právního předpisu samostatným základem daně z příjmů fyzických osob pro zdanění zvláštní sazbou daně;
  5. společníci veřejných obchodních společností a komplementáři komanditních společností;
  6. osoby vykonávající nezávislé povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů;
  7. osoby vykonávající činnost mandatáře na základě mandátní smlouvy uzavřené podle obchodního zákoníku, pokud tato činnost není považována za zaměstnání a mandátní smlouva nebyla uzavřena v rámci jiné samostatné výdělečné činnosti;
  8. spolupracující osoby osob samostatně výdělečně činných, pokud podle zákona o daních z příjmů lze na ně rozdělovat příjmy dosažené výkonem spolupráce a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení,

c) má na území České republiky trvalý pobyt, avšak není uveden pod předchozími písmeny a není za něj plátcem pojistného stát, pokud uvedené skutečnosti trvají po celý kalendářní měsíc (osoba bez zdanitelných příjmů)


2.  Zaměstnavatelé

Zaměstnavateli vzniká povinnost platit pojistné (vznik účasti na zdravotním pojištění) dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání.  Zaměstnáním se pro účely zdravotního pojištění rozumí činnost zaměstnance, ze které mu plynou od zaměstnavatele příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

Povinnost zaměstnavatele platit část pojistného za své zaměstnance vzniká dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání a zaniká dnem skončení zaměstnání s určitými výjimkami (např. zúčtované doplatky po skončení zaměstnání podléhají pojistnému).

Za den nástupu zaměstnance do zaměstnání se dle § 8 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, považuje:

a) u pracovního poměru včetně pracovního poměru sjednaného podle cizích právních předpisů den, ve kterém zaměstnanec nastoupil do práce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení pracovního poměru,

b) u služebního poměru den, ve kterém zaměstnanec nastoupil k výkonu služby, jde-li o státního zaměstnance den nástupu služby, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení služebního poměru,

c) u členů družstva v družstvech, kde podmínkou členství je jejich pracovní vztah k družstvu, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, den započetí práce pro družstvo, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení členství v družstvu,

d) u zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti den, ve kterém poprvé po uzavření dohody o pracovní činnosti zaměstnanec začal vykonávat sjednanou práci, a za den ukončení zaměstnání se považuje den, jímž uplynula doba, na kterou byla tato dohoda sjednána,

e) u soudců den nástupu soudce do funkce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení výkonu funkce soudce,

f) u členů zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva den, od něhož členu náleží odměna za výkon funkce vyplácená členům zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva, a za den ukončení zaměstnání se považuje den, od něhož tato odměna nenáleží,

g) u poslanců Poslanecké sněmovny a senátorů Senátu Parlamentu České republiky a poslanců Evropského parlamentu zvolených na území České republiky den zvolení, a za den ukončení zaměstnání se považuje den uplynutí volebního období, popřípadě den zániku mandátu,

h) u členů vlády, prezidenta, viceprezidenta a členů Nejvyššího kontrolního úřadu, členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, členů Rady Českého telekomunikačního úřadu, finančního arbitra, zástupce finančního arbitra, Veřejného ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv den nástupu do funkce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení výkonu funkce,

i) u fyzických osob, které nejsou uvedeny v písmenech e) až h), které byly jmenovány nebo zvoleny do funkce a jejich jmenováním nevznikl pracovní nebo služební poměr, den nástupu do funkce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení výkonu funkce  (jedná se například o členy statutárních orgánů právnické osoby) ,

j) u dobrovolných pracovníků pečovatelské služby den, ve kterém začal dobrovolný pracovník poskytovat pečovatelskou službu, a za den ukončení zaměstnání se považuje den, kdy přestal být dobrovolným pracovníkem pečovatelské služby,

k) u pěstouna, který vykonává pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče, den zahájení výkonu pěstounské péče, a za den ukončení zaměstnání se považuje den zániku výkonu pěstounské péče,

l) u pěstouna, kterému je za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech podle zvláštního právního předpisu 16d), den, od něhož náleží tato odměna, a za den ukončení zaměstnání se považuje den, od něhož tato odměna nenáleží z jiných důvodů, než je dočasná pracovní neschopnost,

m) u odsouzených ve výkonu trestu odnětí svobody zařazených do práce den zařazení do práce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den odvolání z výkonu práce,

n) u osob činných v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik, den započetí výkonu práce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den ukončení výkonu práce,

o) u zaměstnanců neuvedených pod písmeny a) až n) den, kdy začal zaměstnanec vykonávat práci, na jejímž základě mu plynou příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, a za den ukončení zaměstnání se považuje den ukončení výkonu práce.

 

3.  Stát je plátcem pojistného za osoby, které  označujeme jako pojištěnce státu

Stát je plátcem zdravotního pojištění prostřednictvím státního rozpočtu ČR za tyto osoby:

  • nezaopatřené děti, kdy nezaopatřenost se posuzuje podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů,
  • poživatele důchodů z důchodového pojištění,
  • příjemce rodičovského příspěvku,
  • ženy na mateřské dovolené,
  • osoby na rodičovské dovolené,
  • osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi a osoby s nimi společně posuzované za podmínky, že nejsou v pracovním ani obdobném vztahu, ani nejsou OSVČ, ani uchazeči o zaměstnání a poživateli důchodu,
  • uchazeči o zaměstnání,
  • osoby  závislé na  péči jiné osoby  ve II., III. nebo IV. stupni závislosti a osoby pečující o tyto osoby , osoby pečující o dítě mladší 10 let, které je závislé na péči jiné osoby v I. stupni závislosti,
  • osoby ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody,
  • osoby s trvalým pobytem na území ČR, kteří jsou příjemci dávek nemocenského pojištění po skončení zaměstnání, manželé nebo registrovaní partneři státních zaměstnanců podle zákona o státní službě nebo jiných zaměstnanců v organizačních složkách státu, pokud je následují do místa jejich vyslání k výkonu práce v zahraničí nebo k výkonu zahraniční služby se souhlasem této organizační složky státu, a nejsou zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými nebo nejsou osobami vykonávajícími obdobné činnosti podle práva cizího státu, do kterého byli jejich manželé nebo registrovaní partneři vysláni k výkonu práce v zahraničí nebo k výkonu zahraniční služby,
  • osoby, které jsou plně invalidní nebo které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro přiznání plného invalidního důchodu nebo starobního důchodu a nemají příjmy ze zaměstnání, ze samostatné výdělečné činnosti a nepožívají řádný důchod z ciziny, nebo tento důchod nepřesahuje měsíčně částku ve výši minimální mzdy,
  • osoby vykonávající dlouhodobou dobrovolnickou službu(zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě), na základě smlouvy s vysílající organizací, které byla udělena akreditace Ministerstvem vnitra a v rozsahu překračujícím alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu, pokud není dobrovolník plátcem pojistného jako zaměstnanec  nebo za něj není plátcem pojistného stát z jiného důvod,
  • osoby konající službu v ozbrojených silách, s výjimkou vojáků z povolání, a osoby povolané k vojenskému cvičení.
  • osoby, kterým bylo uděleno oprávnění k pobytu na území ČR za účelem poskytnutí dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu, pokud nemají příjmy z podnikání nebo ze zaměstnání,
  • mladistvé umístěné ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy,
  • cizince, kterým bylo uděleno oprávnění k pobytu na území ČR za účelem poskytnutí dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu, pokud nemají příjmy ze zaměstnání, nebo ze samostatné výdělečné činnosti,
  • žadatele o udělení mezinárodní ochrany ,
  • osoby pečující  alespoň o 1 dítě do 7 let nebo alespoň o 2 děti do 15 let, je-li zajišťována péče v plném rozsahu. Za takovou osobu se považuje vždy pouze jeden rodič. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou i tehdy, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takové osoby se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů, pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti, příjemci starobní penze na určenou dobu, doživotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod podle § 32 zákona o důchodovém pojištění, pokud jsou splněny podmínky stanovené v§ 22 odst. 4 nebo § 23 odst. 6 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření; při stanovení tohoto věku u žen se postupuje stejně jako u mužů stejného data narození (tzv. před důchod).

 

4.  Účast na zdravotním pojištění v rámci pracovněprávních vztahů

Od 1. 1. 2008 je nově definována účast na zdravotním pojištění viz. § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o doplnění některých souvisejících zákonů. Pojištěnec je plátcem zdravotního pojistného, pokud je zaměstnancem. Za zaměstnance se považuje fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, s výjimkou :

  • osoby, která má příjmy, jež nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny,
  • osoby činné na základě dohody o provedení práce s příjmem do 10 000 Kč za kalendářní měsíc,
  • člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává  pro družstvo práci, za kterou je odměňován a který nedosáhl započitatelného příjmu,
  • osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, která nedosáhla započitatelného příjmu,
  • dobrovolného pracovníka pečovatelské služby, který nedosáhl započitatelného příjmu.

 

5.  Minimální vyměřovací základ

Minimální vyměřovací základ je stanoven ve výši minimální mzdy zaměstnance v pracovním poměru odměňovaného měsíční mzdou. Od 1. 1. 2016 činí minimální mzda 9 900 Kč. Zaměstnanec, který má vyměřovací základ nižší než minimální mzda, musí   prostřednictvím svého zaměstnavatele doplatit rozdíl pojistného.

Minimální vyměřovací základ však neplatí pro tyto osoby:

  • za kterou je plátcem pojistného  stát (jedná se například o studenty, důchodce, ženy na mateřské dovolené a rodičovské dovolené, poživatelé rodičovského příspěvku, atd.), pokud tyto skutečnosti trvají po celý měsíc,
  • která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje podmínky pro jeho přiznání,
  • s těžkým zdravotním postižením, které se poskytují mimořádné výhody podle předpisů o sociálním zabezpečení,
  • osoba, která celodenně řádně pečuje alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Za takovou osobu se vždy považuje pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů (Za celodenní péči se považuje i to, je-li dítě umístěno v jeslích nebo mateřské škole, avšak doba umístění nepřevyšuje 4 hodiny denně. Jde-li o dítě školou povinné, pak i po dobu návštěvy školy se považuje celodenní péče za splněnou , nejde-li však o školy s týdenním či celoročním pobytem),
  • osoba, která vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí zálohy na pojistném alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné (od 1. 1. 2016 ve výši 1 823 Kč).

Minimální vyměřovací základ se snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů, pokud:

  • zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období,
  • zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci uvedené v § 192 ZP (nemoc, ošetřovné, mateřská a rodičovská dovolená),
  • zaměstnanec se stal nebo přestal být v průběhu rozhodného období osobou, za kterou platí pojistné i stát, nebo osobou s těžkým zdravotním postižením nebo osobou, která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje podmínky pro jeho přiznání, nebo osobou pečující celodenně a řádně o jedno dítě do 7 let nebo alespoň o dvě děti do 15 let.

1. Příklad

Zaměstnanec je v pracovním poměru a od 1. 7. do 22. 7. kalendářního roku má dočasnou pracovní neschopnost. Poměrná část minimálního vyměřovacího základu činí: 

 9 900 : 31 x 9 = 2 874,19 Kč, kde 9 900Kč je minimální mzda, 31 je počet kalendářních dnů v červenci a 9 je počet kalendářních dnů, za které nenáleželo nemocenské.

Minimální pojistné činí: 2 874,19 x 13,5% = 388,02 Kč, po zaokrouhlení 389 Kč.(Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.)

5.1    Zaměstnanec, který je zaměstnán pouze u jednoho zaměstnavatele

Nedosahuje minimální mzdy a nepatří do kategorie, pro které neplatí minimální vyměřovací základ, je povinen prostřednictvím svého zaměstnavatele doplatit rozdíl pojistného v plné výši 13,5%.

2. Příklad

Zaměstnanec pracuje pouze u jednoho zaměstnavatele na poloviční úvazek s výdělkem 5000 Kč měsíčně. Pak doplatek pojistného bude činit:

9 900– 5 000 = 4 900 Kč      4 900 x 13,5 % = 662 Kč (po zaokr.)Na veřejné zdravotní pojištění bude odvedeno pojistné ve výši 9 900 x 13,5% = 1 337 Kč z toho :

z platu zaměstnance bude sraženo  Kč 5 000 x 13,5% : 3 = 225 Kč     225 + 662 = 887 Kč zaměstnavatel zahrne do svých nákladů částku :1 337 – 887 = 450 Kč.

5.2           Zaměstnanecs více pracovními poměry

Jestliže příjem z více pracovních vztahů nedosahuje v součtu výše minimální mzdy, vzniká zaměstnanci povinnost provést doplatek do výše minimální mzdy prostřednictvím jednoho ze zaměstnavatelů.

3. Příklad

Zaměstnanec má sjednány dva pracovní poměry u dvou zaměstnavatelů, v nichž dosahuje příjem 2000 Kč (zaměstnavatel A) a 1000 Kč měsíčně (zaměstnavatel B). Zaměstnanec si zvolí jednoho z těchto zaměstnavatelů pro doplatek zdravotního pojištění. Předpokládejme, že si zvolí zaměstnavatele A. Zaměstnavatel B však musí předkládat zaměstnavateli A potvrzení o výši odvedeného zdravotního pojištění, aby bylo možné doplatek spočítat.

U zaměstnavatele B bude pojistné odvedeno takto:

1 000 x 13,5% = 135Kč     135 : 3 = 45 Kč zaměstnanec uhradí 45 Kč zaměstnavatel B zahrne do svých nákladů 135 – 45 = 90 Kč a celkem odvede zdravotní pojišťovně 135 Kč.

U zaměstnavatele A bude pojistné odvedeno takto:

2 000 x 13,5% = 270 Kč        270 : 3 = 90 Kč

zaměstnavatel A zahrne do svých nákladů 270 – 90 = 180 Kč zaměstnanci strhne z platu   pojistné vázající se na příjem z pracovního poměru, tj. 90 Kč  a doplatek pojistného ve výši : (9 900 – 3 000) x 13,5% = 932 Kč Zaměstnavatel A odvede pojistné  180 + 90 + 932 =  1 202 Kč. Celkem  bude za oba pracovní poměry odvedeno pojistné ve výši 1 337 Kč (135 + 1 202).

Jestliže příjem z jednoho pracovněprávního vztahu dosahuje alespoň minimální mzdy nebo součet příjmů od více zaměstnavatelů dosahuje minimální mzdy, pak doplatek do minima nevzniká. Musí však být vedena průkazná evidence o tom, že zdravotní pojištění bylo v měsíčním souhrnu odvedeno alespoň z minimální mzdy. Každý z těchto zaměstnavatelů musí mít potvrzení od dalšího zaměstnavatele (respektive od dalších zaměstnavatelů) o výši sraženého pojistného, aby byla zajištěna průkaznost odvedeného pojistného.

5.3    Zaměstnanec, který je současně osobou samostatně výdělečně činnou

Je-li zaměstnanec současně osobou samostatně výdělečně činnou (a není pojištěncem státu), pak mohou nastat tyto případy:

  • v zaměstnání dosahuje vyměřovacího základu alespoň ve výši minimální mzdy a platí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu (není důležité, platí-li jako osoba samostatně výdělečně činná zálohy na pojistné či nikoliv),
  • v zaměstnání jeho vyměřovací základ nedosahuje minimálního vyměřovacího základu, ale zaměstnavateli prokáže, že v rámci podnikatelské činnosti jako osoba samostatně výdělečně činná, platí zálohy na zdravotní pojištění alespoň ve výši odpovídající minimálnímu vyměřovacímu základu, tj. platí zálohy ve výši 1 823 Kč měsíčně (od 1. 1. 2016) nebo více. V takovém případě zaměstnavatel odvádí pojistné pouze z vyměřovacího základu, kterého zaměstnanec v měsíci dosáhne,
  •  v zaměstnání jeho vyměřovací základ nedosahuje minimálního vyměřovacího základu a v rámci podnikatelské činnosti neplatí zálohy na zdravotní pojištění (podnikání není jeho hlavním zdrojem příjmů). V takovém případě je zaměstnavatel povinen odvádět pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

 

 

 

čekejte prosím ...
Hodnocení: 0.0/5 (0 hlasů)

Komentáře

Přidat komentář můžete pouze jako registrovaný.

Převodový můstek Rekodifikace

Všeobecné podmínky Účetního Portálu | Informace ke zpracování osobních údajů GDPR | Kodex Účetního Portálu ke zpracování osobních údajů GDPR | Přidat do oblíbených

Přihlášení

Vyplňte e-mail a heslo, potvrďte kliknutím na tlačítko Přihlásit.

E-mail :
Heslo :
 

Zapomenuté heslo | Nová registrace | Bezplatná registrace