Změny ve výpočtu exekučních srážek ze mzdy od 1.1.2015

Pro vyhledávání textu na stránce využijte klávesovou zkratku CTRL+F

Autor Ing. Růžena Klímová

15.1.2015 10:50

Ing. Růžena Klímová
S účinností od 1.1.2015 se mění výše nezabavitelné částky, která musí být povinnému vyplacena při provádění exekučních srážek z jeho mzdy, a to podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb.
Podívejme se na aktuální výše nezabavitelných částek a postup při výpočtu exekučních srážek ze mzdy v článku Ing. Růženy Klímové.

PLATÍ pro rok 2015

S účinností od 1. 1. 2015 dochází ke snížení nezabavitelné částky, která musí být povinnému vyplacena při provádění  exekučních srážek z jeho mzdy, a to podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být povinnému sražena  z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení.

 

Nezabavitelná částka, která musí být dlužníkovi vždy vyplacena, je odvozena:

  • ze životního minima jednotlivce, které je určeno v § 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu a činí 3 410 Kč,
  • z normativních nákladů na bydlení jednotlivce v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy a stanovených pro obec, která má 50 000 až 99 999 obyvatel.

 

Nařízením vlády č. 327/2014 Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2015 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení, se snižuje částka na bydlení ze stávající částky 5 873 Kč na 5 767 Kč.

 

Částka, nad kterou se mzda zabavuje bez omezení, činí součet částky životního minima a shora uvedených nákladů na bydlení: 3 410 + 5 767 = 9 177 Kč

Nejvyšší výše třetin činí 3 059 Kč (Výpočet: 9 177 Kč : 3 = 3 059 Kč)

Nezabavitelná částka na osobu povinného činí 2/3 z částky 9 177 Kč, tj. 6 118 Kč.

 

Nezabavitelná částka na každou osobu, které je dlužník povinen poskytovat výživné, činí ¼   z částky 6 118 Kč, tj. 1 529,50 Kč (dále jen dílčí nezabavitelná částka).Při výpočtu nezabavitelné částky se započte tato dílčí nezabavitelná částka tolikrát, kolika osobám je dlužník povinen poskytovat výživné. Vyživovací povinnost upravuje § 910 zákona č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník (dále jen „NOZ“). Vyživovací povinnost vůči dětem se týká pouze dětí vlastních, osvojených, adoptovaných a úředním rozhodnutím svěřených do péče. Vyživovací povinnost dětí není omezena věkem 26 let, jak tomu je u daňového zvýhodnění na dítě v oblasti daní a jak tomu je u studentů – pojištěnců státu v oblasti zdravotního pojištění.

 

Nařízení vlády č. 595/2006 Sb. stanoví, na které osoby se dílčí nezabavitelná částka započte. Podle ustanovení § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. se na manžela (nebo registrovaného partnera) dlužníka započte dílčí nezabavitelná částka, i když má samostatný příjem. Na dítě, které manželé společně vyživují, se započítává dílčí nezabavitelná částka každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Dílčí nezabavitelná částka se nezapočte na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá. Jinak je tomu v případě, je-li uzavřena dohoda o úhradě výživného podle § 2045  NOZ, a zaměstnavatel souhlasí s prováděním takové srážky nebo je výživné uhrazováno dobrovolně samotným dlužníkem.  V takovém případě se nezabavitelná částka na tyto vyživované osoby započte. 

 

Od 1. 1. 2014 není zaměstnavatel povinen žádné srážky na základě dohody uzavřené mezi zaměstnancem a třetí stranou provádět, pokud k nim nedal předem souhlas. To platí i pro dohodu o úhradě výživného. Srážky na základě dohody lze podle § 2045  NOZ uzavřít nejvýše do poloviny hrubé mzdy. Při provádění srážky na základě dohody se musí uplatnit postup dle OSŘ a poté se ještě výše srážky porovná s polovinou hrubé mzdy. Pokud by bylo možné dle OSŘ zabavit více než polovinu hrubé mzdy, je nutné srážku snížit a provést ji jen do poloviny hrubé mzdy. Součet všech dílčích nezabavitelných částek a nezabavitelná částka na dlužníka činí nezabavitelnou částku, která se zaokrouhluje na celou korunu nahoru. Nezaokrouhlují se tedy jednotlivé dílčí částky, ale až jejich konečný součet. Jedná-li se o povinného, který má jen nezabavitelnou částku na svou osobu, zaokrouhluje se tato nezabavitelná částka na povinného nahoru.

 

Podle § 4 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. se uplatní nová nezabavitelná částka poprvé za zúčtovací období, do něhož připadne den, od něhož se tato částka zvyšuje. Protože ke snížení normativních nákladů na bydlení dochází k 1. 1. 2015, použije se nová výše nezabavitelné částky poprvé při zúčtování mezd za leden 2015, tedy ve výplatním termínu v únoru 2015. 

 

Příklad

Zaměstnanec je ženatý a na základě dohody platí výživné na 2 děti z předchozího manželství. S novou manželkou se stará o její 3 děti. V případě exekuční srážky bude činit nezabavitelná částka 6 118 + (3 x 1 529,50) = 10 706,50 Kč, po zaokrouhlení 10 707 Kč. V  nezabavitelné částce se objeví výživné na současnou manželku a na jeho 2 vlastní děti, jimž poskytuje výživné dobrovolně na základě dohody rodičů. Jeho vlastní děti by se započetly i v případě, že by výživné určil soud. Nutno vždy rozlišovat, zda-li byla nařízena exekuce nebo soud pouze stanovil výši výživného na základě žádosti jednoho z rodičů. Protože zaměstnavatel nedal předem souhlas s prováděním dohody o úhradě výživného, musí zaměstnanec zasílat výživné sám. Do konce roku 2013 byl zaměstnavatel povinen takovou dohodu plně respektovat. Od roku 2014 má právo takovou srážku odmítnout. Pro exekuční srážku se v nezabavitelné částce neobjeví děti manželky, ačkoliv s nimi žije ve společné domácnosti, protože se nejedná o jeho vlastní děti. Odborníci, kteří o tomto problému vědí, podávali návrh na změnu NOZ. K datu vydání tohoto článku není známo, jaké změny jsou schváleny v NOZ od roku 2015.

 

Postup při výpočtu exekučních srážek ze mzdy

Z čisté mzdy se odečte nezabavitelná částka. Nezabavitelná částka se uplatní pouze jednou v měsíci, a to u prvního plátce, případně u plátce určeného soudem. U dalších plátců se k nezabavitelné částce nepřihlíží, pokud soud nebo jiný správní orgán neurčí každému plátci, kolik z nezabavitelné částky uplatní každý z nich. 

 

Zbytek čisté mzdy  se porovná s částkou, nad kterou se mzda zabavuje bez omezení, tj. od 1. 1. 2015 se porovná s částkou 9 177 Kč. Pokud je však zbytek čisté mzdy roven částce 9 177 Kč nebo je nižší než částka 9 177 Kč, sníží se tento zbytek na číslo dělitelné třemi a vypočítají se třetiny. Nejvyšší výše třetiny činí v r. 2015:

9 177 : 3 = 3 059 Kč.

1. třetina je určena k vydobytí pohledávek přednostních i nepřednostních podle svého pořadí,

2. třetina je určena k vydobytí přednostních pohledávek, a pokud má dlužník jen nepřednostní pohledávky, vyplatí se druhá třetina dlužníkovi,

3. třetina se vyplatí vždy dlužníkovi.

 

Bez omezení se srazí zbytek čisté mzdy přesahující částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, tj. nad částku 9 177 Kč. Jde o plně zabavitelnou část zbytku čisté mzdy.  Tato částka se nejprve připočítává ke druhé třetině, aby došlo k přednostní úhradě přednostních pohledávek. Pokud však dlužník nemá přednostní pohledávky, použije se tato plně zabavitelná částka na krytí nepřednostních pohledávek. 

 

 

Příklad

Čistá mzda činí 23 895 Kč. Zaměstnanec je ženatý a má 3 děti (s manželkou se jedná o 4 vyživované osoby). Nezabavitelná částka činí: 6 118 + (4 x 1 529,50)  = 12 236 Kč.

Je nařízena přednostní exekuce ve výši 166 770 Kč, která byla doručena do datové schránky dne 15.5.2015. Nepřednostní exekuce ve výši 15 000 Kč byla doručena již v r. 2010, ale doposud z ní nebylo nic sraženo, protože zaměstnanec měl nízké příjmy, z nichž nebylo možné nic srazit.

Čistá mzda snížená o nezabavitelnou částku …… 23 895  - 12 236  = 11 659 Kč

Část mzdy zabavitelná bez omezení ….11 659 - 9 177 = 2  482 Kč

Výše třetin…… 9 177 : 3 = 3 059 Kč

Z první třetiny bude uhrazena část nepřednostní pohledávky ve výši 3 059 Kč, protože má dřívější pořadí, než-li přednostní pohledávka. V dalších měsících se bude uhrazovat zbytek. Ke druhé třetině se přičte část mzdy zabavitelné bez omezení … 3 059 + 2  482 = 5 541 Kč a uhradí se přednostní pohledávka ve výši 5 541 Kč.

Zaměstnanci se vyplatí… 3 059 (třetí třetina) + 12 236 (nezabavitelná částka) = 15 295 Kč

Kontrola………. 3 059 + 5 541 + 15 295 = 23 895 Kč

 

Upozorňujeme, že při každé srážce včetně dohody o srážce ze mzdy je nutné zaměstnanci ponechat nezabavitelnou částku a třetí třetinu.  Dohody o srážkách ze mzdy jsou srážkami nepřednostními s výjimkou dohody o výživném, a je proto nezbytné zaměstnanci ponechat ještě druhou třetinu. Jen v případě dohody o výživném se zaměstnanci ponechává NČ a třetí třetina. 

 

V minulosti, do konce roku 2013, umožňoval zákoník práce, jednalo-li se o dohody ve prospěch třetí strany, aby dlužník požádal zaměstnavatele o provádění srážky nad rámec OSŘ. U dohod uzavřených po 31. 12. 2013  je tento postup zcela vyloučen.

 

Nařízení vlády o nezabavitelných částkách je nutné respektovat i v případě insolvenční srážky. V souladu se změnou insolventního zákona (změna zákon č. 182/2006 Sb. provedena zákonem č. 294/2013 Sb.) není dovoleno, aby od zahájení insolvenčního řízení se prováděla jakákoliv srážka na základě dohody (viz. § 109 písm. d) zákona 182/2006 Sb.). V literatuře se ovšem objevují falešné návody, jak daný zákaz překonat.

 

Příklad

Je možné od zahájení insolvenčního řízení po celou dobu pěti let splátkového období srážet na základě dohody o srážce ze mzdy, např. za stravenky, obědy, příspěvky odborové organizaci? Dlužník musí po celou dobu hradit do pokladny zaměstnavatele? Nebo sdílíte stejný názor zveřejněný v literatuře, kde se uvádí:

“Doporučujeme postup takový, že zaměstnanec požádá zaměstnavatele o zasílání části mzdy vypočtené např. jako 1 % z čisté mzdy na účet odborové organizace nebo o zasílání rozdílu mezi hodnotou odebraných stravenek a příspěvkem zaměstnavatele na závodní stravování na účet zaměstnavatele.

V těchto případech se nejedná o srážky ze mzdy, ale zaměstnavatel pouze vyhověl žádosti zaměstnance a zasílá ze zbytku čisté mzdy zaměstnance určené částky na uvedené účty“.


Odpověď

Se zmíněným názorem se v žádném případě nelze ztotožnit, protože dochází k mylné interpretaci ustanovení § 143 zákoníku práce. Zákon stanoví, že na základě dohody se zaměstnancem je zaměstnavatel povinen při výplatě mzdy a po provedených srážkách ze mzdy zaplatit částku určenou zaměstnancem na jeden platební účet určený zaměstnancem.

Je tudíž v rozporu s právní úpravou, aby zaměstnanec zaměstnavatele požádal o převod určité části mzdy na nějaký účet. Zákon jednoznačně hovoří o dohodě mezi smluvními stranami. Žádosti tudíž nelze vyhovět.

Další argument, který vyvrací zmíněný postup, je skutečnost, že zaměstnavatel má jistě se zaměstnancem dohodu o převodu mzdy na účet.

V případě, že taková dohoda existuje (ve většině případů ano, jinak bychom museli mzdu vyplácet v hotovosti), pak touto skutečností byla vyčerpána možnost dalšího převodu mzdy nebo části mzdy na další účet. Zákoník práce jednoznačně hovoří převodu mzdy nebo části mzdy na jeden účet.

 

Pokud bychom připustili uzavření dohody mezi smluvními stranami tak, že 1% mzdy bude zasíláno na účet (zaměstnanec uvede číslo účtu), pak další část mzdy se musí vyplácet v hotovosti! Taková skutečnost by se jistě zaměstnavatelům nelíbila.

Dalším důvodem, proč není možné takto postupovat, je nové ustanovení § 144a zákoníku práce účinné od 1.1.2014, které se objevilo v souvislosti s § 1987 NOZ

 

(1) Zakazuje se postoupit právo na mzdu, plat, odměnu z dohody nebo jejich náhradu.

(2) Zakazuje se použít právo na mzdu, plat, odměnu z dohody nebo jejich část anebo jejich náhradu k zajištění dluhu; to neplatí v případě dohody o srážkách ze mzdy.

(3) Odchýlí-li se smluvní strany od zákazů uvedených v odstavcích 1 a 2, nepřihlíží se k tomu.

(4) Započtení proti pohledávce na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy nebo platu smí být provedeno jen za podmínek stanovených v úpravě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy v občanském soudním řádu“.

čekejte prosím ...
Hodnocení: 0.0/5 (0 hlasů)

Komentáře

Přidat komentář můžete pouze jako registrovaný.

Převodový můstek Rekodifikace

Všeobecné podmínky Účetního Portálu | Informace ke zpracování osobních údajů GDPR | Kodex Účetního Portálu ke zpracování osobních údajů GDPR | Přidat do oblíbených

Přihlášení

Vyplňte e-mail a heslo, potvrďte kliknutím na tlačítko Přihlásit.

E-mail :
Heslo :
 

Zapomenuté heslo | Nová registrace | Bezplatná registrace