🍪 Používáme soubory cookies
Tyto webové stránky používají soubory cookies a další sledovací nástroje s cílem vylepšení uživatelského prostředí, zobrazení přizpůsobeného obsahu a reklam, analýzy návštěvnosti webových stránek a zjištění zdroje návštěvnosti.

Lola Laštovičková absolvovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze.
Od srpna 2014 působí jako spolupracující advokát v mezinárodní advokátní kanceláři bnt | attorneys-at-law, přičemž se zaměřuje na korporátní právo, a to především na přeměny společností.
Paní magistra přináší zajímavý článek o výplatě podílů na zisku versus zálohy na podíly na zisku. Právo na podíly na zisku patří mezi základní práva společníka. Samozřejmě za podmínky, že jsou splněny podmínky dané zákonem o korporacích (zákon č. 90/2012 Sb.). Dlouhodobě doporučuji vyplácet podíly na zisku, protože jsou jisté a nehrozí, že se budou vracet. A lze je vyplácet podle mého názoru i v době po 6 měsících od rozvahového dne. Jak uvádí paní magistra, odborníci se odklánějí od názoru, že lze podíly na zisku vyplácet jen 6 měsíců od rozvahového dne. Je dobré to vědět, protože potom ve většině případů nepotřebujete vyplácet zálohy na podíly na zisku. A tak budete v jistotě, že nebudete žádné peníze vracet. U výplaty záloh to samozřejmě nemůžeme s jistotou předjímat. Nic to nemění na skutečnosti, že některým společnostem se mohou zálohy na podíly na zisku z různých důvodů hodit. Pěva
S přijetím zákona o obchodních korporacích vznikají dva pohledy na přirůstání podílů ve společnosti s ručením omezeným. V zákoně - obchodní zákoník mohl společník vlastnit pouze jeden podíl. S přijetím zákona o obchodních korporacích záleží, jak má společnost přirůstání podílů upravené ve společenské smlouvě.
Prokura je speciální plnou mocí, kterou uděluje podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku jedné či více fyzickým osobám a jejíž znaky jsou stanoveny zákonem. Smyslem prokury zapisované do obchodního rejstříku je v usnadnění prokazování oprávnění zastupovat podnikatele v mezích stanovených zákonem, kdy třetí osoba nemusí v každém jednotlivém případě prověřovat plnou moc ani její rozsah
Zákon o obchodních korporacích zavádí novinku v podobě monistického systému. Dle dřívějšího obchodního zákoníku mohla mít akciová společnost pouze valnou hromadu, představenstvo a dozorčí radu. Jaké složení odpovídá novému monistickému systému se dočtete v článku.
Nový zákon o obchodních korporacích opět neřeší příplatek do vlastního kapitálu mimo základní kapitál poskytnutý ze strany akcionáře akciové společnosti. Bude možné tento způsob zvýšení vlastního kapitálu u akciové společnosti využít?
Zákon o obchodních korporacích rozlišuje mezi třemi úrovněmi podnikatelských seskupení - ovlivnění, ovládání a řízení (koncern). Důležité je si uvědomit, že vlivnou, ovládající či řídící osobou může být i osoba zahraniční, rozhodný je pouze právní řád, kterým se řídí ovlivněná, ovládaná a řízená osoba. Dále se v článku Mgr. Loly Laštovičkové a Mgr. Jana Šafránka z advokátní kanceláře bnt | attorneys-at-law dozvíte i to, jak je statutární orgán ovládané a řízené osoby povinen připravit a založit do sbírky listin zprávu o vztazích.