🍪 Používáme soubory cookies
Tyto webové stránky používají soubory cookies a další sledovací nástroje s cílem vylepšení uživatelského prostředí, zobrazení přizpůsobeného obsahu a reklam, analýzy návštěvnosti webových stránek a zjištění zdroje návštěvnosti.
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „ObčZ“) rozeznává tři odlišné pojmy související s bezúplatným získáním věci obsažené v § 2189 až § 2394 ObčZ. Jedná se o následující instituty:
Výprosou se rozumí situace, kdy půjčitel přenechá někomu (výprosníkovi) bezplatně věc k užívání, aniž se ujedná doba, po kterou se má věc užívat, ani účel, ke kterému se má věc užívat. Výprosa se liší od výpůjčky zejména tím, že při výprose není dohodnuta doba, po kterou může výprosník bezplatně užívat půjčitelovu věc.
Smlouvou o výpůjčce přenechává půjčitel vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání, přičemž vypůjčitel nabývá právo věc užívat ujednaným způsobem a nebyl-li ujednán, způsobem přiměřeným povaze věci. Oproti výprose je při výpůjčce výslovně sjednána doba dočasného užívání, popřípadě účel, ze kterého bude vyplývat doba dočasného užívání.
Zápůjčkou se rozumí situace, kdy zapůjčitel přenechá vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Zatímco výpůjčka se vztahuje na věci určené individuelně, pak zápůjčka se vztahuje na věci určené druhově. Zápůjčka může být peněžitá nebo nepeněžitá. Při peněžité zápůjčce a při zápůjčce poskytnuté v cenných papírech lze ujednat úroky. Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věci lepší jakosti, ale téhož druhu.
Daňové řešení bezúročné zápůjčky poskytnuté zaměstnanci jeho zaměstnavatelem vyplývá z § 6 odst. 9 písm. v) zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, (dále jen „ZDP“). Zde se stanoví, že od daně z příjmů ze závislé činnosti je osvobozen příjem od téhož zaměstnavatele plynoucí zaměstnanci v podobě majetkového prospěchu při bezúročné zápůjčce až do úhrnné výše jistin 300 000 Kč z těchto zápůjček. Majetkový prospěch z bezúročných zápůjček přesahujících výši jistin 300 000 Kč vypočtený za jednotlivé kalendářní měsíce se oceňuje podle § 6 odst. 3 ZDP a zahrnuje se do základu daně alespoň jednou za zdaňovací období, a to nejpozději při zúčtování mzdy za měsíc prosinec.
U zaměstnance se příjem v podobě majetkového prospěchu z bezúročných zápůjček zdaňuje až do okamžiku, kdy úhrnná výše jistiny, tj. zůstatek nesplacené zápůjčky, klesne pod stanovený limit, tj. 300 000 Kč. Při výpočtu příjmu v podobě majetkového prospěchu se přihlédne ke splátkám zaměstnance, o které se v průběhu roku úhrnná výše nadlimitní jistiny postupně snižuje. Zjistí se, ve kterých kalendářních měsících byl stanovený limit překročen, a za tato období (příslušné kalendářní měsíce) se spočítá úrokové peněžní zvýhodnění a nejpozději při výpočtu mzdy za měsíc prosinec se tento příjem zahrne do úhrnu příjmů ze závislé činnosti zaměstnance. Příjem plynoucí zaměstnanci z bezúročné zápůjčky se určí jako výše obvyklého úroku, tedy úroku, který je v dané době obvykle používán peněžními ústavy v daném místě při poskytování obdobných produktů veřejnosti.
V pokynu GFŘ č. D-22 k § 6 odst. 9 písm. v) ZDP se mimo jiné uvádí, že úrokem obvyklým se rozumí úrok, který je v době sjednání zápůjčky obvykle používán peněžními ústavy v místě při poskytování obdobných produktů (úvěrů) veřejnosti a za jakých úrokových podmínek. Výše úroku obvyklého nemusí být ale stejná po celou dobu splácení a plátce daně z příjmů ze závislé činnosti v tomto případě má povinnost přihlédnout k výši úroku obvykle používaného v příslušném čase (musí reagovat na změny). Při stanovení obvyklé výše úroku musí plátce daně z příjmů ze závislé činnosti vzít v úvahu všechny skutečnosti, za kterých jsou peněžními ústavy obdobné zápůjčky (úvěry) poskytovány, a vybrat takový produkt, který se bude nejvíce blížit podmínkám, za jakých zápůjčku on sám poplatníkovi s příjmy ze závislé činnosti poskytuje. Takto vypočtený úrok se použije na nesplacené zůstatky jistin a je zdanitelným příjmem poplatníka podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP. V případě, kdy je sjednán se zaměstnancem úrok nižší, než je úrok obvyklý, je zdanitelným příjmem rozdíl mezi obvyklým úrokem a sjednaným nižším úrokem.
...
LÍBÍ SE VÁM ČLÁNEK?
A CO DALŠÍHO PRO VÁS NA ÚČETNÍM PORTÁLU K „OBRATU A DPH“ MÁME?
PRO TY, KTEŘÍ TO MYSLÍ HODNĚ VÁŽNĚ
Každoročně pro Vás připravujeme „DAŇOVÉHO SPECIALISTU“.
ONLINE DAŇOVÝ SPECIALISTA 2021
unikátní 18denní vzdělávací program | ihned k dispozici | full HD kvalita
144 hodin výuky | 18 dnů | 12 expertů, z toho 9 zkušebních komisařů KDP ČR
PRO TY, KTEŘÍ CHTĚJÍ ČLÁNKY
Daňové odpisování hmotného majetku v podmínkách roku 2021 | Ing. Ivan Macháček | 12. 9. 2021
Daňové zvýhodnění na dítě v roce 2021 (platné i pro rok 2022) – 1. část | Ing. Ivan Macháček | 4. 9. 2021
Druhy paušálů u poplatníka s příjmy podle § 7 ZDP – 1. část – Uplatnění paušálních výdajů podle § 7 odst. 7 ZDP | Ing. Ivan Macháček | 23. 6. 2021
ZNÁTE NAŠE PŘÍKLADY?
DPF-002 – Závislá činnost, nájmy, ostatní příjmy | Ing. Zuzana Rylová Ph.D. | 31. 3. 2021
Tip od nás… vydejte se na cestu s námi…
Pro více informací zavolejte na infolinku – tel. +420 730 585 423.
Všem, kteří už jsou GOLĎáci nebo ALL-IŇáci děkujeme…
Krásné dny…
P.
Kdo jsem?
Pěva Čouková
zakladatelka a ❤️ Účetního Portálu®
majitelka účetní a daňové kanceláře Oswald a.s.®
auditorka č. 1149, daňová poradkyně č. 23
zkušební komisařka KDP ČR®
DAŇAŘ ROKU 2020 v kategorii DANĚ Z PŘÍJMŮ
Více o mně:
www.pevacoukova.cz
Chcete vidět celý obsah? Pojďte s námi do členství
Koupit členstvíChcete vidět celý obsah? Pojďte s námi do členství
Koupit členství
Subjekty
Podnikatelé Obce Příspěvkové organizace Neziskové organizace