🍪 Používáme soubory cookies
Tyto webové stránky používají soubory cookies a další sledovací nástroje s cílem vylepšení uživatelského prostředí, zobrazení přizpůsobeného obsahu a reklam, analýzy návštěvnosti webových stránek a zjištění zdroje návštěvnosti.

Po ukončení Vysoké školy ekonomické v roce 1971 jsem pracovala v rámci hlavní činnosti jako vedoucí odboru práce a mzdy v obchodní organizaci Drobné zboží Středočeský kraj, která zaměstnávala 3 500 zaměstnanců. Zde jsem měla příležitost získat velké zkušenosti se nejrůznějšími mzdovými formaci, přes smíšené podílové mzdy, smíšené úkolové mzdy, akordní mzdy, atd V této funkci jsem působila po dobu 14 let. Dvouletý postgraduální kurz organizovaný VŠE, který jsem úspěšně ukončila v roce 1977, byl zaměřen na obchodní a pracovní právo. Zájem o pracovní právo a odměňování mne natolik zaujal, že jsem i ve svém osobním volnu začala pracovat v revizní komisi Odborového svazu průmyslu a obchodu a podílela se na řešení pracovních sporů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli.
Zákon č. 268/2025 Sb., kterým se mění občanský zákoník, přinesl především změny týkající se úpravy péče o nezletilé děti. Právní úprava platná do 31. 12. 2025 vymezovala v ustanovení § 907 odst. 1 občanského zákoníku 3 formy péče. Šlo o výlučnou péči jednoho z rodičů, střídavou péči a společnou péči. Pro účely uplatnění daňového zvýhodnění bylo pro zaměstnavatele jednoznačně určeno, jak má postupovat při uplatňování daňového zvýhodnění na nezletilé dítě v případě rozvodu manželství nebo v případě, kdy rodiče nebyli sezdáni.
Nařízení vlády č. 548/2025 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách, nabývá účinnosti dne 1. 1. 2026. Nově se nezabavitelná částka odvozuje od součtu životního minima jednotlivce, normativního nájemného a energetického paušálu. V NV č. 595/2006 Sb. se dále nově uvádí: „Při výpočtu nezabavitelné částky a částky, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, se použije částka životního minima jednotlivce, částka normativního nájemného a částka energetického paušálu podle § 1 odst. 1 ve výši k 1. lednu kalendářního roku, do kterého spadá výplata mzdy.".
Zákon č. 120/2001 Sb., exekuční řád, stanoví v § 33 odst. 5, které údaje musí plátce mzdy (zaměstnavatel) sdělit exekutorovi na jeho písemnou žádost. Jde o tyto údaje: o mzdě nebo jiném příjmu, který zaměstnavatel dlužníkovi vyplácí, o srážkách prováděných ze mzdy nebo z jiného příjmu nebo údaje týkající se pracovněprávního vztahu povinného, nároku nebo práva dlužníka, na jejichž základě pobírá mzdu nebo jiný příjem. Za nesplnění těchto povinností je soudní exekutor oprávněn uložit pořádkovou pokutu do výše až 50 000 Kč.
Změnami v zákoně č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, (dále „ZoVZP“) zákonem č. 289/2025 Sb., který má dělenou účinnost, se od 1. 1. 2026 mění níže uvedené skutečnosti.